Hlavní obsah

Na olympiádu do Číny nepojede. Co bude s ním a s agenturou, Neusser netuší

Foto: Profimedia.cz

Filip Neusser, bývalý reprezentant v pozemním hokeji.

Reklama

25. 12. 2021 10:00

Harmonogramy spojené s dotačními programy se Národní sportovní agentuře daří plnit jen částečně. Připouští to její šéf Filip Neusser. Po svém předchůdci Milanu Hniličkovi musel prý agenturu takřka od základů přestavět.

Článek

Sportovci si léta stěžovali, že odbor, který se měl o ně starat, byl na ministerstvu školství odstrkávanou popelkou. A tak si vydupali vznik Národní sportovní agentury. Od května stojí v jejím čele Filip Neusser, v minulosti reprezentant v pozemním hokeji.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy bilancuje dosavadní činnost agentury, připouští, že co se týče dotací, je v částečném časovém skluzu. Přičítá ho přetížení kapacit agentury a skutečnosti, že agenturu po svém předchůdci Milanu Hniličkovi převzal v takovém stavu, že bylo nejprve nutné provést četné úpravy v jejím vnitřním řádu.

„Tady nebyla spisová složka, tady nebyl rozpočet, tady nebyly nastavené vůbec žádné směrnice. Tady nebylo opravdu vůbec nic,“ překvapilo Neussera, kterého do funkce instaloval kabinet Andreje Babiše. V roce 2021 hospodařil Neusser s 11 miliardami korun pro český sport.

Po sněmovních volbách, jejichž výsledek změnil vládu, vede Neusser s jejími představiteli rozhovory o dalším osudu a zakotvení agentury, k níž se například nový ministr školství Petr Gazdík (STAN) vyjadřuje velmi kriticky.

Neusser také zmínil, že svůj osobní postoj vůči režimu v Čínské lidové republice vyjádří tak, že na únorové zimní olympijské hry, které pořádá Peking, neodcestuje.

Na pozici šéfa Národní sportovní agentury jste po Milanu Hniličkovi nastoupil v půli května, z rozhodnutí vlády Andreje Babiše. Teď máme prosinec. V mezidobí proběhly sněmovní volby, nastoupila nová vláda, složená z dosavadní opozice. Máte signály, zda se s vámi počítá i nadále?

Těch signálů je spousta, ale já je odmítám řešit. Chci se věnovat práci. S lidmi z nové vlády nebo s vysokými vládními úředníky se bavím o tom, jakou práci jsme tu už odvedli, co je před námi, jaké máme plány. A nechám na nich, aby to hodnotili. Že v Praze po ulicích pobíhá spousta lidí, kteří v uvozovkách „zaručeně vědí, jak to bude“, já jim říkám agenti s teplou vodou, to je další věc. Ale tím se nezabývám.

Řada lidí vás registruje hlavně jako protivníka pana Kejvala, předsedy Českého olympijského výboru. Zprvu jste chtěl na tu funkci kandidovat proti němu, pak jste už z pozice šéfa agentury intenzivně kritizoval počínání ČOV v kauze tzv. covidového letu…

…já vás přeruším. A budu upřímný: O panu Kejvalovi už se moc bavit nechci. Pro mě už to není téma. Už chci vynakládat svou energii účelně a nezabývat se pořád panem Kejvalem.

Tak jinak. Pojedete coby předseda Národní sportovní agentury na blížící se zimní olympijské hry do Pekingu?

Ne.

Důvod?

Z toho důvodu, že jsem neplánoval jet do Číny na olympijské hry.

Kvůli tomu, že se konají v komunistické Číně, kde se porušují lidská práva? Nebo proto, že tam bude z pozice své funkce pan Kejval?

Kvůli tomu, že je to Čína. Kdyby to bylo kvůli panu Kejvalovi, nejel bych ani letos do Tokia. To s tím nemá nic společného.

To se právě snažím rozklíčovat, jaká je vaše motivace nejet coby šéf českého sportu na olympijské hry.

Nejsem bláhový, abych si myslel, že můj hlas v té zemi něco změní. Nicméně je to můj postoj, můj názor. Zároveň jsem představitelem českého sportovního prostředí, jsem tu pro sportovce a vždycky budu hájit jejich zájmy. A rozumím velmi dobře tomu, že pro reprezentanty jsou olympijské hry jejich snem, vrcholem. Takže nechci veřejně mluvit o nějakém bojkotu, beru to jako svou osobní věc.

Když jsme u olympijské tematiky, co říkáte tomu, jak téma covidového letu skončilo?

Tématem se zabývaly sportovní podvýbory obou komor parlamentu s jasným závěrem, kritickým vůči pochybením, jež byla spojena s tou aférou, s jasnými doporučeními. Bohužel mám informace, že sportovcům, kteří měli v Tokiu po zmíněném letu problém s covidem, se do dnešního dne nikdo z Českého olympijského výboru neomluvil a nedal jim ani žádné kompenzace.

Pokud si dobře vzpomínám, bylo prezentováno, že kompenzace sportovcům proplatí komerční partneři ČOV…

Jak už se k tomu vyjádřili, tuším, zástupci volejbalistek: Komerční partneři přece nejsou ČOV. To jsou úplně jiné prostředky. Jde o to, jak se ČOV chová ke sportovcům. A olympijský výbor sám o sobě v tomto směru neudělal nic.

Harmonogramy? Zvládáme to částečně

Tak se pojďme podívat na to, co pod vaším vedením udělala pro český sport Národní sportovní agentura. V jejím čele jste absolvoval zhruba pololetí. Jakou byste si za něj dal školní známku?

Asi dvojku. Ale známkovat by mě měl někdo jiný, samozřejmě. Když jsem nastupoval, nebyl tu v řadě věcí ideální stav. Ale jestli se mi tu něco povedlo, pak rozhodně zmíním, že jsme tu sestavili velmi dobrý tým.

Napadne vás nějaký konkrétní počin agentury, který vám třeba udělal radost?

Podařilo se nám například vyřešit dlouholeté spory na paralympijském výboru. Vyvinuli jsme tlak na to, aby upravili stanovy. A situace se najednou pročistila. Jednoznačně ku prospěchu parasportovců, tím jsem si zcela jist. Tak třeba z toho jsem měl dobrý pocit.

Kdo je Filip Neusser?

Bývalý reprezentant v pozemním hokeji, několikrát vyhlášen nejlepším brankářem velkých turnajů. Působil v zahraničních ligách, po aktivní hráčské kariéře vedl například jako trenér českou reprezentaci žen.

Jako zastupitel Prahy 3 pracoval ve vedení několika městských firem.

Na podzim 2020 ohlásil kandidaturu na pozici předsedy Českého olympijského výboru. Obhájce pozice Jiřího Kejvala podroboval v médiích zdrcující kritice.

V květnu 2021 byl Neusser jmenován předsedou Národní sportovní agentury, v souvislosti s tím ze své kandidatury na šéfa ČOV odstoupil. V kritice Kejvala pokračoval po OH v Tokiu a kauze tzv. covidového letu.

V NSA přišel Neusser s vizí prioritizace sportů, s větším důrazem na sporty olympijské a kolektivní. Chce přidělit zvláštní podporu ženským reprezentačním týmům v kolektivních sportech, s vizí jejich účasti na OH 2028 v Los Angeles.

Co si budeme namlouvat, český sportovní svět zajímá prakticky jediná věc, a sice kolik a kdy dostane peněz. Takže se zeptám: Jak stíháte harmonogramy?

Kdybych měl odpovědět přímo, tak řeknu: částečně.

A „částečně“ je na dvojku?

Ono je potřeba znát souvislosti, vědět, co se v agentuře děje, jak to celé bylo nastavené. A také platí, že kdo chce dotaci, měl by také umět podat žádost. Dám příklad: Z tří set investičních žádostí vám půlka pošle dopis, že prosí o odklad minimálně o měsíc či dva, protože potřebují čas na vyřízení nějakého scházejícího dokumentu. A my pak máme dvě možnosti. Buď tomu vyhovíme, protože se hodně snažíme vyhovět. Ale tím nám bude ujíždět harmonogram a budou nás za to peskovat ze všech stran…

…a druhá možnost je, předpokládám, žádostem o odklady nevyhovovat.

Ano, takové žádosti můžeme i zamítnout. Ale to pak na nás zase budou mnozí křičet, že jsme příliš přísní.

Od toho jste asi tady, abyste našli nějaký funkční model… Nedávno jsem hovořil s představitelem jedné velké pražské sportovní jednoty, který mi vyprávěl, že si v říjnu 2020 zažádali o dotaci z programu na údržbu sportovních zařízení. A že vyrozumění o rozhodnutí Národní sportovní agentury dostali až teď, v prosinci 2021. Co vy na to?

Nevěřím tomu, to není možné. Takových hlasů se ozývá mnoho. A nakonec zjistíte, že byl nějaký problém u nich. Ale na tu věc, o které mluvíte, se můžeme konkrétně podívat.

Nemůžeme, protože si ten člověk i s jednotou, kterou zastupuje, přál zůstat v anonymitě. Z obavy, aby se jim to příště nevrátilo ve zlém, že si teď na vás stěžovali.

Tak to mě mrzí, že lidé pořád uvažují takhle.

Asi k tomu mají nějaký důvod, teď mám na mysli historickou zkušenost… Nabídnete ještě nějaké další důvody toho, proč jste ve skluzu?

Lidé ze sportovního prostředí mají tendenci srovnávat současnou situaci s tím, co se dělo před rokem nebo ještě dřív, když byl sport pod ministerstvem školství. Jenže tehdy se pracovalo s menším množstvím finančních prostředků a s menším množstvím žádostí. Dnes rozděluje agentura skoro 11 miliard korun, přijde k nám zhruba 17 500 žádostí. To je obrovské množství a všechny se musí řádně vyhodnotit.

Z firmy Moore přišla předžalobní výzva

Od toho ale tady ta agentura asi je, ne?

Na ministerstvu kultury vyřídí řádný referent tak pět žádostí za den. U nás platí, že když jich nevyřídí dvacet, nemůže z práce odejít, protože jinak se nehneme z místa.

V éře vašeho předchůdce Milana Hniličky se část pracovní agendy NSA takzvaně outsourcovala. Byl z toho velký skandál, když se zjistilo, že část práce dělá za agenturu privátní firma Moore. Takže s ní už nespolupracujete?

Ne, od mého nástupu nikoli. Ale už se i s touto firmou znám, poslali nám dokonce předžalobní výzvu.

Za to, že jim agentura vypověděla smlouvu?

Přesně tak. Ale tím se dostáváme k tomu, co jsem tu našel, když jsem do agentury přišel. Řada věcí tu byla nějakým způsobem nastavena, to jsme zdědili. Řešíme sedmnáct a půl tisíce žádostí o dotaci. U těch investičních nemůžete tu žádost vzít a zaškrtnout přijato/nepřijato. To musí mít jasné procesy, kontrolní mechanismy, aby se nikdo nedostal do problémů. Nic takového už si dneska nikdo, jak se lidově říká, nelajsne.

Není to tak dávno, co se investiční sportovní dotace rozdělovaly v jednom bytě na Senovážném náměstí podle systému: To tam musí být, to je od Katky a tohle od premiéra. Miroslav Pelta to měl se Simonou Kratochvílovou rozdělené hned! Od soudu, pravda, odešli s nepravomocnými tresty odnětí svobody na 6, resp. 6,5 roku…

My tady v agentuře zpracováváme žádosti podle jasných a transparentních kritérií. To, na co odkazujete, se mělo dít před několika roky na ministerstvu školství. Bohužel.

Léta se hovořilo o tom, že aparát ministerstva dotace pro sport kapacitně nezvládá, i proto byla vytvořena Národní sportovní agentura. A vy to tedy kapacitně nezvládáte také? Neměly by se ty vypsané dotační programy nějak zesouladit s kapacitou státního orgánu, který bude schopen je zúřadovat?

Těch žádostí máme ke zpracování výrazně více, než tomu bylo předtím na ministerstvu školství.

Tady nebylo nic

Fajn, ale když jste si dotační programy rozdělované takzvaně napřímo, s prominutím, navymýšleli, tak je přece musíte i zvládat.

Já si nic nenavymýšlel, to jsou programy, které byly vypsané už předtím, než jsem se v agentuře v květnu ocitl. Takže jsou v běhu a nelze s nimi jakkoliv manipulovat. Nemůžeme teď říct: Tohle není dobrý program. A změnit ho.

Fajn. Vycházejme z toho, že agentura učinila nějakou zkušenost. A uvažujme nyní tak, že s ní něco společného budete mít nadále i vy osobně. Takže se ptám: Budete v takovém případě dotační programy do budoucna optimalizovat tak, aby odpovídaly kapacitě agentury? Tomu, co je schopna zúřadovat?

Určitě. Jedna věc je kapacita, další věc je nastavení. Když jsem přišel, nebyl tu žádný řád. Tady nebyla spisová složka, tady nebyl rozpočet, tady řádný referent podepisoval faktury za stovky tisíc korun. Tady nebyly nastavené vůbec žádné směrnice. A to jsou věci, které musíte stavět úplně od začátku. Tady nebylo opravdu vůbec nic.

To se asi vašemu předchůdci Milanu Hniličkovi nebude dobře číst… Nicméně pojďme dál. Do jaké míry hrozí omezení státních finančních prostředků pro sport na rok 2022?

Doufám, že k tomu nedojde. Částky nebudeme znát, dokud nebude uzavřen a schválen státní rozpočet. Realistické asi je, že na tom ještě budeme sedět v lednu, v únoru. Co si budeme povídat, priorit je v této republice mnoho a jsem si vědom, že sport asi nebude ta první věc, na kterou přijde řada. Na druhou stranu už se samozřejmě s politickými představiteli o rozpočtu bavíme a všude říkám, jaké je minimum, co se musí udělat příští rok a co ve střednědobém plánu.

Novým ministrem školství je Petr Gazdík, předpokládám, že už jste spolu hovořili.

Samozřejmě.

Ptám se proto, že jsem zaznamenal několik jeho vyjádření, jež byla vůči Národní sportovní agentuře velmi kritická, ministr hovořil otevřeně o tom, že se agentura musí restrukturalizovat a změnit. Vycítil jsem z toho snahu vrátit sport zase pod ministerstvo, udělat z agentury nějakou jeho sekci či pobočku. Hovořili jste spolu také o něčem takovém?

Hovořili. Je to odpovědnost nové vlády. Já nevím, jakým směrem bude chtít agenturu směřovat. Ani mi nepřísluší do toho mluvit. Já jsem úředník, ne politik.

Musel by se v tom smyslu změnit zákon, který současné zakotvení agentury definuje.

Mnoha výtkám pana Gazdíka rozumím. Vycházejí z období, kdy agentura vznikala, a z okolností, za kterých vznikala. Řadě politiků vadí, že podle nich nemá žádný kontrolní mechanismus, že je její předseda neodvolatelný. Ty výhrady stále přetrvávají. A já se jim nebráním, sám mám k zákonu, o kterém se bavíme, několik výtek. Ale zákon je opravdu ve výhradní gesci politiků. Oni si musí říct: Chceme agenturu takovou, nebo takovou. Moje role spočívá v tom, abych jim řekl, co má to které nastavení za výhody a nevýhody. Sdělit jim svůj názor na to, kde by agentura měla být zakotvena a jak by měla fungovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované