Vondroušová černým koněm Wimbledonu. Naděje vzbuzují i další čeští vyslanci

Barbora Krejčíková v duchu wimbledonské tradice zahájí cestu za obhajobou nejslavnější tenisové trofeje v úterý ve 14 hodin na centrálním dvorci proti 74. hráčce světa, Filipínce Alexandře Ealaové. Zranění pravého stehna, kvůli kterému nenastoupila ve čtvrtek ve čtvrtfinále v Eastbourne, by devětadvacetileté šampionce nemělo podle informací Seznam Zpráv bránit ve startu. Šlo spíše o prevenci.

Krejčíková do poloviny května nehrála kvůli zranění zad. V Eastbourne ukázala zarputilost, postupovala po urputných bitvách a odvrácených mečbolech. Domácí Harriet Dartové utekla z lopaty při výhře 6:3, 6:7, 7:5 dvakrát, pak čelila dokonce třem mečbolům od další britské soupeřky Jodie Burrageové. Nakonec zvítězila 6:4, 4:6 a 7:6, ale při utkání si poranila stehno. Když se bolest přes noc zhoršila, rozhodla se z turnaje odstoupit.

„Moc mě to mrzí,“ uvedla loňská vítězka Wimbledonu a Roland-Garros z roku 2021. „Za pár dní začíná Wimbledon, tak bude lepší odpočívat a uvidíme, jak to dopadne,“ dodala.

Nově spolupracuje s trenérem Jiřím Novákem, s nímž postupně navyšovala objem v tréninku. Ihned jej zaujala herní inteligencí. „Rozpozná si taktiku v zápase sama, ví, co jí funguje, a co ne,“ vyprávěl Novák nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „V tréninku je vidět, že je to skvělá hráčka, velká šampionka.“

A před třicítkou pořád prahne po grandslamu. I to Nováka přesvědčilo o spolupráci. „Chce vyhrát grandslam, tisícovky, velké turnaje. Je to mladá holka do života, ale letos má třicet, to si v tenise musíte už vybírat herní plán. Musí být fit, ale co se týče herní stránky, je schopná vyhrát cokoli. Tenis tak umí, že se to musí akorát pěkně poskládat a sejít,“ vypozoroval Novák.

Někdejší daviscupový šampion Jan Hájek pro Seznam Zprávy dodává: „Krejčíková umí hrát na všem. Je univerzální. Společně s Karolínou Muchovou umí tenis z našich holek nejvíc, jsou komplexní.“

Jenže rovněž českou jedničku Muchovou sužují dlouhodobé zdravotní patálie, kvůli kterým se nemůže světová patnáctka dostat do své nejlepší formy, jež obdivuje celá tenisová říše. Naposledy ji v květnu na Roland-Garros, kde v roce 2023 došla do finále, limitovalo zranění levého zápěstí a vypadla hned v 1. kole. S podobným zraněním na opačné ruce přitom laborovala v nedávné minulosti a nakonec musela na operaci. Teď jí trápí především na bekhendu, jenž hraje pouze jednoruč.

„V Paříži to tak zkoušela. Nemám právo to hodnotit, ale jet na turnaj s tím, že nemůžu hrát pořádně bekhend a ještě na antuce si vystačit jen s čopem, není úplně ideální řešení, ale do toho nevidím. Sama musí vědět, jestli to mělo smysl. Je to škoda,“ lituje Hájek. „Když byla Karolína fit, patřila by stabilně do první pětky, to si troufnu říct. Kdyby byla zdravá, hodně by konkurovala Sabalenkové, Swiatekové. Ještě není tak stará, aby to vzdala. Když bude zdravá, ještě může hrát na nejvyšší úrovni.“

Slečna z Olomouce tak o sobě občas slýchává, že má podobný osud jako fotbalista Tomáš Rosický. Talent od pána boha je v kleštích fyzických dispozic a nároků na vrcholový sport. „Každý má tělo stavěné jinak. Dělá pro to maximum. Má kondičního trenéra, fyzioterapeuta, ale když začne tělo stávkovat, neuděláte nic. Už také není úplně nejmladší, může tam být i nějaké opotřebování,“ přemítá Hájek.

Nastavení Muchové pro Seznam Zprávy komentoval její sportovní psycholog Michal Šafář: „S každým klientem jsem to měl nastavené tak, že to má být primární rozhodnutí sportovce. Hledáme kompromis, který je přijatelný pro zdraví sportovce i kariéru. To jsou často dvě věci, které mohou být v rozporu. Pomáháte sportovci hledat cestu, jak tohle ukočírovat. I když to navenek tak nevypadá, protože zranění je tam spousta, tak Karolína je v tomhle velmi rozumná, uvažuje o tom v celém kontextu. Jsem přesvědčený, že kdyby o tom takto neuvažovala, tak už nehraje.“

Muchová stále nachází v sobě oheň a sílu se vracet na kurty, podstupovat náročné rehabilitace a kondiční přípravu. Před Wimbledonem oznámila změnu v týmu: ukončila spolupráci s bývalou belgickou hráčkou Kirsten Flipkensovou. Semifinalistka Wimbledonu z roku 2013 působila v týmu olomoucké rodačky vedle trenéra Emila Miškeho jako mentorka a poradkyně od začátku roku 2023.  Nahradil ji Václav Šafránek.

Muchová vstoupí do Wimbledonu proti Číňance Wang Sin-jü, kterou nedávno ve finále v Berlíně porazila Markéta Vondroušová.

V Londýně má český ženský tenis hned osm kurážných vyslankyň a mezi nimi jednu, jež na sebe upozornila znamenitou formou. Vondroušová si po zisku titulu polepšila ve světovém žebříčku o 91 míst a posunula se na 73. příčku. Pětadvacetiletá levačka ve finále na trávě v německé metropoli porazila Wang Sin-jü 7:6, 4:6 a 6:2 a díky třetímu titulu v kariéře se vrátila do první stovky žebříčku, ze které začátkem června především kvůli zraněním vypadla.

Stříbrná olympijská medailistka z Tokia a finalistka Roland-Garros z roku 2019 na okruhu WTA triumfovala poprvé od zisku nečekaného titulu ve Wimbledonu v roce 2023.

„Vondroušová na trávě hrát umí, to už není náhoda,“ smeká Hájek. „Pomáhá jí levácký servis, soupeřky si vytáhne ven z kurtu. Pokud bude zdravá, může letos být černým koněm turnaje, neříkám favoritkou.“

Jenže los jí příliš nepřál: začíná s nasazenou Američankou McCartney Kesslerovou, ve druhém kole hrozí Raducanuová a ve třetím Sabalenková.

V dobrém rozpoložení je rovněž Linda Nosková, která v Bad Homburgu prošla až do semifinále, kde nestačila na turnajovou jedničku, Američanku Jessicu Pegulaovou. Dvacetiletá Nosková vyřadila i třetí nasazenou, Rusku Mirru Andrejevovou zdolala 6:3, 6:3. Potvrdila, že na trávě umí. Navázala na čtvrtfinálovou účast z minulého týdne v Nottinghamu a spravila si chuť po nevydařené části sezony na amerických betonech a evropské antuce. Semifinále si naposledy zahrála na začátku února v Abú Zabí.

„Má hru na trávu, hraje docela rychle, dobře servíruje,“ oceňuje Hájek. „Porazila Andrejevovou, ale top hráčky jsou na grandslamu nebezpečné víc, turnaj týden před grandslamem berou jako přípravu, chtějí se rozehrát a hlavně se nezranit. Neříkám, že nehrála naplno, ale na grandslamu to bude určitě jiná hráčka.“

Turnajová třicítka Nosková se střetne s Američankou Bernardou Peraovou.

Hezké odcházení by přál loučící se dvojnásobné wimbledonské vítězce Petře Kvitové. Pětatřicetiletá šampionka, která se letos vrátila po mateřské přestávce a ukončí kariéru po US Open, si zahraje ve Wimbledonu po dvou letech. Vítězka turnaje z let 2011 a 2014 startuje díky divoké kartě. Na oblíbeném podniku však vyzve nasazenou desítku, Američanku Emmu Navarrovou.

„Zkusila to, asi to nebylo úplně podle jejích představ. Nemá se za co stydět. Má už rodinu, jsou i důležitější věci než tenis,“ povídá Hájek, který má dvě malé děti a také proto nyní odmítá možnosti vrátit se na okruh jako trenér. „Teď nechci, mám malá děcka a neumím si představit, že bych odjel na měsíc pryč. Neříkám, že nikdy. Děti dělají všechno - koně, tenis.“ Cepuje tak jen nadšence v Německu, kde se usadil.

Těší ho, jak se díky nové generaci zvedl český mužský tenis, který má ve Wimbledonu čtyři zástupce v hlavní soutěži - Jakuba Menšíka, Jiřího Lehečku, Tomáše Macháče a Víta Kopřivu. „Holek máme stabilně hodně. Mám za kluky radost. Jednu dobu to vypadalo špatně, měli jsme tam jen Jirku Veselého a pak už nikoho. Teď je to super,“ chválí. „Když vydrží být zdraví, tak máme na dalších deset let dobrou perspektivu.“

Nejlepší rozpoložení před Wimbledonem ukazoval na pažitu třiadvacetiletý Lehečka, turnajová třiadvacítka narazí na Huga Delliena z Bolívie. V londýnském Queen's Clubu ve finále v tuhé bitvě prohrál se světovou dvojkou a vítězem posledních dvou ročníků Wimbledonu, Španělem Carlosem Alcarazem, 5:7, 7:6, 2:6.

„Jsem moc šťastný, že jsem mohl bojovat o titul. Dal jsem do toho vše. Bohužel to nestačilo, ale Carlos byl jako vždy dobře připravený,“ řekl na kurtu Lehečka, který se mohl stát druhým českým vítězem turnaje Queen's Clubu po Ivanu Lendlovi. Tomu se to povedlo v letech 1989 a 1990.

„Jiří měl neuvěřitelný týden. Jeho herní úroveň je velmi vysoká a je to noční můra proti němu hrát,“ uvedl Alcaraz.

Svěřenec trenéra Michala Navrátila v předchozích kolech vyřadil Brity Jacka Drapera, Jacoba Fearnleyho, Kanaďana Gabriela Dialla či Australana Alexe de Minaura.

„Porazil tam výborné hráče, trápil Alcaraze. Další turnaj nehrál, to je dobré rozhodnutí, zápasů odehrál dost. Vyladil formu,“ říká Hájek.

Nejvýše nasazeným krajanem ve Wimbledonu bude sedmnáctý hráč světa Jakub Menšík, čeká jej Francouz Hugo Gaston. V generálce v Eastbourne postoupil devatenáctiletý prostějovský rodák do čtvrtfinále, kde prohrál se Španělem Alejandrem Davidovichem 4:6, 5:7. Předtím si připsal několik překvapivějších porážek v prvním či druhém kole.

„Na trávě jsem dosud moc neodehrál. Ale všechno je, jak má být. Ladí se forma,“ nepanikařil v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Wimbledon je historický turnaj, největší tradice. Krásné pokoukání. Jsem rád, že má hra na trávě se zlepšuje, moc zápasů ani tréninků jsem na ní neměl. Oproti loňsku se cítím o dost komfortněji. Myslím, že mé hře by tento povrch mohl i do budoucna vyhovovat. Zahrát si ve Wimbledonu je splněný dětský sen. Budu dělat maximum. Když ne tento rok, chci tam v dalších letech postoupit do závěrečných kol a jednou zvednout trofej nad hlavu. To by byl další splněný dětský sen.“

Hájek o Menšíka starost nemá. „O něho se určitě nebojím,“ prohodí. „Je furt mladý. Nejde čekat, že bude mít výsledky každý měsíc, že vyhraje každý druhý turnaj. Musí to vstřebat i hlavou. Dostal se do pozice, kdy ho hráči už znají. Neviděl bych to černě. Může přijít turnaj, který zase vystřílí servisem, jako se to stalo v Miami. Nedělal bych z toho vědu. Kluk je sedmnáctý na světě. Na to, jak je mladý, tak to má v hlavě hodně srovnané, tak mi to přijde, když si čtu rozhovory s ním,“ oceňuje Hájek.

Věří, že čeští mládenci s raketou se mohou na slavném turnaji zase ukázat.

„Všichni tři mají šanci udělat výsledek - jak Lehečka, Macháč, tak i Menšík. Všichni jsou nasazeni, takže v uvozovkách mají první dvě kola lehčí los. A pak se zase uvidí,“ přemítá Hájek. „Zápasy jsou potom těsné. To je jako v hokeji na mistrovství světa. Vylezete ze skupiny, a pak se ve čtvrtfinále rozhoduje o úspěchu, nebo neúspěchu. Na trávě to jde hodněkrát přes tiebreaky. Zápas se může lámat pár balony. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je hrozně tenká.“