Hlavní obsah

Sputnik V. Funkční vakcína, nebo další zbraň v Putinově hybridní válce?

Foto: Profimedia.cz

Zdravotní sestra očkuje vakcínou Sputnik V zaměstnankyni Sibiřské federální univerzity.

Reklama

9. 2. 18:00

Ruskou vakcínu proti koronaviru Sputnik V používá řada zemí, ty vyspělé jí ale převážně kvůli nedostatečnému množství testů nevěří. V EU jí očkuje jen Maďarsko. Česko chce jít v jeho stopách. Dělá dobře?

Článek

Sputnik znamená satelit. Jako by se Rusko při vývoji vakcíny proti nemoci covid-19 inspirovalo vesmírným soupeřením mezi Sovětským svazem a Spojenými státy v 50. letech. A i tentokrát byla Moskva rychlejší – vakcínu Sputnik V vyvinula a schválila pro domácí použití jako první země na světě.

O úspěšně vyvinuté vakcíně sice ruští vědci informovali na stránkách prestižního lékařského časopisu Lancet, jen o pár dní později jim ale přišel otevřený dopis téměř čtyř desítek vědců z řady zemí, který zpochybňoval klinické testy, jejichž výsledky Rusové předložili. Vědcům z řady italských, britských či amerických pracovišť se nepozdávala opakující se data v klinické studii a žádali o přístup ke všem datům, která mají ruští autoři k dispozici. Šéf ruského vědeckého týmu Denis Logunov ale serveru Meduza řekl, že na dopis odpovídat nebude a že všechna data jsou v pořádku „přesně tak, jak byla prezentována“.

Počáteční nedůvěra mezinárodní vědecké komunity se odrazila i na postoji samotných Rusů. Někteří lékaři sdíleli obavy z možných vedlejších efektů nevyzkoušené očkovací látky, ostatně 52 procent z nich podle průzkumu Levadova centra vakcíně nevěří. Podobně smýšlejí i obyčejní Rusové – stejný průzkum zjistil, že 58 procent z nich se očkovat nehodlá. Co se týče různých druhů vakcín, nemají Rusové na výběr – očkovací látky od zahraničních výrobců se do Ruska nedovážejí.

Ukrajinci Sputnik odmítli

Sputnik V se nicméně stal výhodným vývozním artiklem. Jako první ruskou látku schválilo sousední Bělorusko. I režim diktátora Alexandra Lukašenka ale dost váhal. Povolení dostal Sputnik až koncem prosince. Až poté následovaly další státy, jako je Argentina Guinea, Srbsko nebo Bolívie. Další velké a covidem hodně postižené země, jako jsou Brazílie nebo Indie, rychlé schválení vakcíny odmítly s tím, že je potřeba vyčkat ještě na větší množství testů.

Ze sousedních států Ruska se do Sputniku V kromě Běloruska nikdo nehrne. Ukrajina, jejíž armáda stále válčí s proruskými separatisty na Donbase, dala přednost vyjednávání s Evropskou unií a Spojenými státy. Protože se ale z této strany slibů nedočkala, objednala si 1,9 milionu dávek čínské vakcíny Sinovac.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová zase vyjednala dodání 200 tisíc dávek vakcíny se sousedním Rumunskem. Ruskou vakcínu naopak preferoval její soupeř ve volbách, proruský bývalý prezident Igor Dodon, podle něhož jsou západní vakcíny příliš riskantní. Byly prý totiž narychlo schváleny proto, aby Západ nezaostával za Ruskem.

Jak je tedy vidět, vakcína se stala i horkým politickým tématem. Zatímco běloruský diktátor Lukašenko ji chce vyrábět i na svém území, opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská se snaží ze svého exilu vyjednat s evropskými politiky dodávku vakcín AstraZeneca a Pfizer/BioNTech.

Geopolitický trumf ruského režimu nicméně přišel v lednu, kdy Sputnik V schválil režim maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten má s ruským vládcem Vladimirem Putinem trvale dobré vztahy, Rusko ostatně v Maďarsku staví i jadernou elektrárnu.

Dalším povzbuzením pro šíření ruské vakcíny byla studie publikovaná opět v časopise Lancet, která Sputnik V označila za „bezpečnou a účinnou“ vakcínu. Vědci zkoumali její využití na vzorku 20 tisíc osob a došli k závěru, že po třech týdnech od očkování dosahuje nejméně 91procentní ochrany proti koronaviru.

Co zatím víme o vakcíně Sputnik V

Data o ruské vakcíně proti covidu-19 Sputnik V jsou podle českých odborníků, které oslovila agentura ČTK, slibná. Zveřejněné informace hovoří o účinnosti nad 91 procent. Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, míní, že má Sputnik V už teď mnohem lepší data než britsko-švédská vakcína AstraZeneca, která je založená na podobném principu.

Epidemiolog Rastislav Maďar, jenž byl šéfem poradní skupiny ministerstva, kterou opustil loni v srpnu, uvedl, že předběžné výsledky testování vakcíny na více než 16 000 osobách v 25 nemocnicích a poliklinikách v Moskvě ukázaly účinnost 91,6 procenta od aplikace druhé dávky jednadvacátý den.

Proč by měla být účinnost Sputniku větší než vakcíny AstraZeneca, která uvádí přibližně 70 procent, zatím není jasné. „Samotná příčina rozdílu v protekci zatím známá není. Chce to víc času a víc dat z různých věkových podskupin,“ uvedl Maďar. Rozdíl podle něj je mezi vakcínami například v tom, že Sputnik V využívá dva lidské adenoviry jako nosiče, zatímco AstraZeneca šimpanzí adenovirus.

Rusko začalo používat přípravek Sputnik V už v srpnu, ještě před koncem klinických testů, za což bylo kritizováno. Látku zaregistrovaly a koupily i některé zahraniční země, například Maďarsko či Argentina. Na konci ledna Rusko požádalo o schválení vakcíny Sputnik V celé Evropské unii. Do Maďarska dorazilo v úterý 40 000 dávek.

Část ke Kremlu kritických lídrů ale i nadále upozorňuje na politický rozměr šíření ruské vakcíny: „Říkají, že Sputnik je dobrý, Putin se ale nestará o to, aby ho použil k léčení ruských lidí – nabízí ho světu jako další hybridní zbraň s cílem (nás) rozdělit a panovat. To není pro lidstvo nic nového, ani dobrého,“ napsala na Twitteru litevská premiérka Ingrida Šimonytéová.

O schválení EMA Rusové dosud nepožádali

Maďarský premiér Orbán nedbal při schvalování vakcíny ani na to, že ji dosud neschválila Evropská léková agentura (EMA). A český premiér Andrej Babiš s ním souhlasí: „Nejlepší vakcína je ta, která je bezpečná a je k dispozici,“ naznačil, že mu není proti srsti maďarská cesta, tedy nečekat na schvalování ze strany EMA a vakcínu si od Rusů pořídit na vlastní pěst.

Babiš sice tvrdí, že chce, aby EMA Sputnik V schválila, k tomu ale nejspíš hned tak nedojde. Jednak je problémem fakt, že by každá schválená vakcína měla být vyráběna na území Evropské unie, což není případ Sputniku. EMA navíc zdůraznila, že Sputnik V rozhodně neprochází tzv. rolling review, tedy oficiálním přezkumem, který by vedl ke schválení vakcíny na evropský trh. Ruští představitelé přitom v polovině ledna informovali, že EMA o schválení vakcíny požádali.

Minulý pátek už proto tiskové oddělení EMA vydalo poněkud podrážděné prohlášení, v němž zdůraznilo, že o změnách ve schvalovacím procesu pravidelně informuje novináře, které má v seznamu kontaktů, a pokud nic nenapíše, znamená to, že žádná nová vakcína či lék schváleny nebyly.

Ještě o tři dny později nicméně agentura odpověděla na dotaz reportéra SZ Jana Nováka. Informovala o schůzce se zástupci Sputniku V z 19. ledna, ti však pouze EMA požádali o vydání expertního stanoviska, které se nerovná povolení ke komerčnímu využití vakcíny.

O údajné ruské žádosti původně informoval mluvčí Ruského fondu přímých investic. Dnes přitom ruská státní agentura RIA Novosti přinesla zprávu, že Evropská léková agentura žádost od Ruského fondu přímých investic přijala, napsal list The Moscow Times. Na internetových stránkách EMA se ale o přijetí takové žádosti nepíše, zdá se tedy, že jde o další dezinformaci z ruské strany.

Český premiér Babiš míří nyní do Srbska, jež se může pochlubit vůbec nejvyšším procentem naočkovaných obyvatel v rámci Evropy. Tamní prezident Aleksandar Vučić je za tento úspěch vděčný především Rusku a Číně: „Svět narazil podobně jako Titanic do ledovce a bohatí a bohatší zachraňují jen sami sebe. Přichystali si nákladné záchranné lodi, a ti z nás, kteří nejsou bohatí – jako země západního Balkánu –, se topí spolu s Titanikem,“ prohlásil nedávno.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované