Hlavní obsah

Nejvyšší soud vyšel vstříc Zemanovi. Stát se teď nemusí omluvit za jeho pomluvy

Foto: Pražský hrad

Prezident Miloš Zeman.

Reklama

Ministerstvo financí chtělo odklad omluvy radnímu ČT Zdeňku Šarapatkovi do doby, než bude rozhodnuto o dovolání proti verdiktu, který omluvu pravomocně přikazuje. Nejvyšší soud ministerstvu vyhověl.

Článek

Nejvyšší soud rozhodl, že se stát nemusí zatím omlouvat za nepravdivé výroky Miloše Zemana, jimiž podle pravomocného verdiktu dehonestoval člena někdejšího týmu svých poradců Zdeňka Šarapatku.

Podle zjištění Seznam Zpráv Nejvyšší soud vyhověl návrhu ministerstva financí, které v tomto případě ve sporu zastupuje stát, protože hlavu státu žalovat nelze.

Nejvyšší soud má krátce nového předsedu Petra Angyalossyho, jehož si nečekaně osobně vybral a poté jmenoval právě prezident Miloš Zeman.

Jak se stal soudce Angyalossy předsedou, si přečtěte ZDE:

O omluvě pro Zdeňka Šarapatku rozhodl pravomocně soud a ministerstvo financí podalo proti verdiktu dovolání. Protože to nemá odkladný účinek, požádali právníci, aby se nemuselo za prezidentovy pomluvy omlouvat do doby, než bude u Nejvyššího soudu o dovolání rozhodnuto.

Advokát Artur Ostrý, který Šarapatku zastupuje, potvrdil, že usnesení Nejvyššího soudu dostali během čtvrtka.

„Rozhodnutí o odložení vykonatelnosti samozřejmě respektujeme, bez detailnějšího odůvodnění jsou však právní důvody pro jeho vydání jen těžko pochopitelné,“ uvedl Ostrý.

Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček napsal, že zatím nemůže rozhodnutí komentovat, protože nebylo doručeno všem účastníkům tohoto případu. „Mohu ale potvrdit, že příslušný senát už minulý týden o návrhu na odklad vykonatelnosti v této věci rozhodl,“ dodal Tomíček.

Advokát Ostrý uvedl, že podle něho by bylo rozhodnutí o odložení vykonatelnosti logické, kdyby šlo o podobný případ jako třeba ve sporu mezi advokátem Zdeňkem Altnerem a ČSSD o zaplacení částky 337 milionů korun, kdy se argumentovalo tím, že verdikt by mohl způsobit závažnou újmu.

„Jakou závažnou újmu by však stát utrpěl v případě omluvy doktoru Šarapatkovi, zřejmé není – odůvodnění předmětného rozhodnutí v tomto ohledu mlčí,“ doplnil advokát Artur Ostrý.

Už dříve připomněl, že na verdikt se může čekat dlouho. „Za dva roky, než rozhodne Nejvyšší soud, tu může být úplně jiná sociálněpolitická situace se zcela jinými účastníky, kdy pravomocně vysouzená omluva už bude víceméně bez relevance,“ uvedl advokát Ostrý, když ministerstvo financí o odklad vykonatelnosti požádalo.

V podobném případu sporu o článek novináře Ferdinanda Peroutky rozhodují soudy už 5 let, přestože Miloš Zeman svůj výrok (že je Peroutka autorem textu Hitler je gentleman) nebyl schopen za celou dobu doložit.

Ministerstvo financí přitom ve svém dovolání ve sporu Zeman–Šarapatka přišlo s konstrukcí, jak může hlava státu nepravdivými výroky dehonestovat spoluobčany, aniž by se pak musel omlouvat.

Ředitelka náhradové agendy ministerstva financí Monika Vláčilová v dovolání například napsala, že jde o precedentní případ. Soudy totiž, jak uvedla, nikdy neprohlásily za nesprávný úřední postup vystoupení úřední osoby v soukromé televizní stanici. „Vystoupení prezidenta republiky na soukromé televizní stanici není vázáno žádnými procesními či hmotněprávními normami,“ uvedla Vláčilová.

Miloš Zeman totiž pomluvil Zdeňka Šarapatku ve vysílání stanice TV Barrandov. Řekl o něm, že byl ze sboru jeho poradců vyhozen pro neschopnost, a přitom soud uznal Šarapatkovu argumentaci, že ze služeb Úřadu vlády (v době, kdy byl Miloš Zeman premiérem) odešel sám.

Šarapatka si přesto chce vymoci od státu omluvu za pomoci exekutora. Již před několika dny podal k soudu exekuční návrh. V takovém případě může exekutor státu postupně ukládat pokuty. Každá může být až do výše 100 tisíc korun.

Reklama

Doporučované