Hlavní obsah

Statisíce nucených sterilizací proti chudobě. Peru otvírá bolestivý proces

Foto: Profimedia.cz

Gertrudis Pumahuacre Sulcaová, jedna z ženských obětí nucených sterilizací, v roce 2019 při protestech proti odkladu soudního procesu.

Reklama

2. 3. 9:30

V druhé půlce devadesátých let zavedl peruánský exprezident Alberto Fujimori program reprodukčního zdraví a plánovaného rodičovství. Vedl k nucené sterilizaci statisíců žen i mužů. Část z nich se nyní chce domoci spravedlnosti.

Článek

Fujimori i dva členové jeho někdejší vlády nyní čelí v případu nucených sterilizací obžalobě – soudní proces peruánské úřady v pondělí obnovily. Započne slyšením více než 1500 obětí a jejich advokátů, kterým program Fujimoriho krutě zasáhl do života, případně je o život připravil, a jež se spravedlnosti zatím nedočkaly. Obnovení soudního procesu vnáší do jejich kauzy naději.

Celkem prošlo nucenou sterilizací v rámci Fujimoriho „Národního programu reprodukčního zdraví a plánovaného rodičovství“ zhruba 300 tisíc žen a asi 22 tisíc mužů. Z většiny jde o členy domorodých komunit či obyvatele chudého peruánského venkova, například v Andách.

Veřejnosti vláda tvrdila, že sterilizace byly prováděny se souhlasem pacientů a s cílem potlačit chudobu. „Hlavní částí programu byly kvóty, jež kabinet nastavil jako povinné lékařům po celé zemi. Určil tak i počty lidí, které zdravotníci museli sterilizovat. Některé osoby se nechaly sterilizovat dobrovolně, ale za účelem plnění kvót došlo i k masovým, velmi nedobrovolným sterilizacím,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník na Latinskou Ameriku František Kalenda z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Sterilizace zdravotníci prováděli drastickými způsoby. Některé oběti k nim byly donuceny silným psychologickým nátlakem, na jiných byla tato operace provedena zcela bez jejich vědomí. Třeba poté, co prodělaly jinou chirurgickou operaci, či při císařském řezu. Tedy ve chvíli, kdy byly pod vlivem anestetik.

Zákrok si rozmyslela, zdravotní sestry ji ale nepustily

Psychologický nátlak zažila i Gloria Basiliová, na niž se sterilizací opakovaně naléhaly zdravotní sestry. Navštěvovaly s tím její domov, píše americký list The Los Angeles Times. Basiliová měla tři děti, chtěla jich mít i víc – sestry jí ale řekly, že zákrok nařídil sám prezident Fujimori, že cílí na ženy s velkou rodinou. Ty, které se „rozmnožují jako králíci“.

Nátlaku nakonec podlehla, několik chvil před operací si zákrok ovšem rozmyslela. Zdravotnice jí však přivázaly ruce i nohy k lůžku a zavázaly jí oči. K operaci došlo a nyní šestačtyřicetiletá Basiliová musí žít s bolestivým stigmatem.

Mnoho obětí prošlo nucenou sterilizací v momentě, kdy ještě samy žádné děti neměly. „Kromě stigmatizace měly tyto operace i řadu brutálních následků. Prováděny byly často ve špatných podmínkách, obětem pak nebyla nabízena ani lékařská péče. Řada lidí byla zmrzačená. Jsou i četné případy, kdy ženy po takovém zákroku zemřely,“ vyjmenoval Kalenda.

Některé z obětí, jež nucená sterilizace stála život, jsou formálně přítomny v hromadné žalobě, jíž nyní čelí Fujimori a jeho někdejší ministři. Zastupují je u soudu advokáti.

Fujimori si už odpykává pětadvacetiletý trest

O dohnání politiků k odpovědnosti bojují oběti, jejich rodiny i aktivisté podle agentury Reuters už celá desetiletí. Exprezident i později jeho dcera Keiko, jež založila vlivnou a silnou politickou stranu Fuerza Popular, dlouhodobě tvrdili, že ve věci nucených sterilizací nešlo o příkazy shora. Že pokud se někdy nějaké takové operace děly, bylo to vinou jednotlivých zdravotníků.

Foto: Profimedia.cz

Alberto Fujimori v roce 2018.

Fujimori, který zemi vládl celou dekádu (1990–2000), je bezesporu kontroverzní postava peruánské politiky. Osobně se soudních slyšení nezúčastní, už dříve ho soud shledal vinným v několika případech, mimo jiné korupce a porušování lidských práv.

Nyní dvaaosmdesátiletý exprezident si tak od roku 2009 odpykává (s několikaletou přestávkou po – již Nejvyšším soudem anulované – milosti v roce 2017) pětadvacetiletý trest. Stejně jako jiní diktátoři v Latinské Americe se z výkonu trestu vymlouval na chabý zdravotní stav.

V procesu nejde tedy o to, dostat bývalého prezidenta Peru za mříže. „Ačkoliv je exprezident Alberto Fujimori odsouzený a uvězněný, je velmi důležité, aby bylo v kauze nucených sterilizací v Peru dosaženo spravedlnosti. Je to historický problém,“ řekla pro německý zpravodajský server Deutsche Welle Natalia Sobrevilla–Pereaová, profesorka latinskoamerické historie z Univerzity v Kentu.

Jednoduché oběti

Fujimori je za mřížemi mimo jiné kvůli porušování lidských práv. Získat pozornost společnosti i v případě nucených sterilizací, zločinu proti lidskosti, bylo ovšem těžké.

„Oběti se o to dlouho pokoušely. Problém je, že to jsou nejčastěji ženy z extrémně chudého prostředí, často indiánského původu, takže nemluví španělsky. To z nich dělá lidi, pro něž je těžké se domoci spravedlnosti. Těžší je i dokazovat takové zločiny – na rozdíl třeba od toho, když armáda dělala masakry indiánského obyvatelstva v 90. letech,“ poznamenal Kalenda.

Foto: Profimedia.cz

Protesty proti omilostnění Fujimoriho v Limě v roce 2018.

Odborník z Karlovy univerzity si nemyslí, že by nucené sterilizace byly zrovna v Peru motivovány etnickou otázkou. Na rozdíl od masových sterilizací v Kanadě a dalších zemí, kde byly takové operace prováděny s cílem omezit porodnost konkrétně u indiánské komunity či komunit původních obyvatel.

„V Peru tvoří indiáni poměrně velkou část populace – nikdo neví, kolik přesně, ale jsou to desítky procent. Většinou se koncentrují v těch nejchudších, nejodlehlejších místech. To, co z nich také činilo jednoduché oběti zdravotníků, byla jazyková bariéra – nerozuměli často španělsky. Stačilo je nechat podepsat dokument ve španělštině, nevěděli, co podepisují, a pak byli násilně, proti vlastní vůli, sterilizováni,“ popsal proces Kalenda.

Poslechnětě si epizodu podcastu Checkpoint o situaci v Jižní Americe:

„Pozitivní je už to, že se o problému mluví“

Soudní proces měl původně začít na začátku loňského roku, byl ale odložen. „Pořád se tam dějí nějaké zvláštní věci. Soud začal na začátku ledna, následně se ale zjistilo, že nemají překladatele z kečuánštiny (indiánského domorodého jazyka), jenž by dění vysvětloval právě lidem, kteří jsou přítomní v žalobě. Jde o asi 1700 žen, možná jsou mezi nimi i nějací muži, které hromadně žalují vládu,“ vysvětlil výzkumník František Kalenda z FHS UK.

Foto: Profimedia.cz

Protesty proti omilostnění Fujimoriho v Limě v roce 2018.

I kvůli přítomnosti Fujimoriho dcery Keiko ve vrcholné politice si velká část Peruánců dlouho myslela, že jde v této věci o přehánění médií. Případně očerňování ze strany Západu. „Dlouhodobá kampaň ze strany obětí, advokátů či organizací ale donutila peruánské úřady ty lidi, již za to zodpovídali, obvinit. A také k tomu, aby se to celé začalo pořádně vyšetřovat,“ uvedl odborník.

Soudní proces má několik tisíc možných svědků, počítá se mimo jiné i s tím, že se jej zúčastní zdravotníci, kteří se na nucených sterilizacích podíleli. Skrze jejich výpovědi by tak mohlo vyjít jasněji najevo, jak celý systém fungoval.

V pondělí se proces opět otevřel. V zemi má celospolečenský rozměr, nejde v něm jen o verdikt. „Peruánská veřejnost nyní přijímá to, že se jednalo o něco kriminálního, co je potřeba vyšetřit a co se možná bude řešit i kompenzacemi obětem. Pozitivní je, že se na to podařilo společnost upozornit, protože to donedávna nebylo velkým tématem,“ uzavřel pro Seznam Zprávy František Kalenda.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované