Hlavní obsah

Státy V4 jsou blíž Rusku než Západu, ukazuje index. Zmiňuje i Ovčáčka

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Samolepka polského týdeníku Gazeta Polska s nápisem „Zóny bez LGBT“.

14. 5. 14:05

Letos ještě nelichotivěji než loni vyšel pro střední Evropu index o postojích k sexuálním menšinám. Středoevropský deník se zabývá i cestou rakouského kancléře, která v době epidemie vzbudila kritiku.

Článek

Polsko je na chvostu, Maďarsko se propadlo

Zatímco loni bylo Polsko v rámci Unie předposlední, letos už je na úplném chvostu. Řeč je o nejnovějším žebříčku nevládní organizace ILGA-Europe, který řadí evropské státy podle postoje k sexuálním menšinám. Nejde o průzkum postojů veřejnosti, ale o index vytvořený na základě srovnání desítek různých kritérií - od práva a svobod až po různé formy diskriminace.

V celé střední Evropě - a dokonce i celé Evropské unii - dopadlo nejhůř právě Polsko. Celoevropsky je na 42. příčce ze 49 posuzovaných států. S hodnotou 16 procent je Polsko nejblíž Bělorusku (13 %) a Rusku (10 %). Polský výsledek je horší než hodnoty na Ukrajině, Balkánu či v Pobaltí.

Důvod? Loňský rok, ve kterém se nenávist k sexuálním menšinám stala nástrojem politiky a předvolební kampaně. Připomeňme, že v zemi po desítkách vznikly tvz. zóny bez ideologie LGBT, zakazovaly se pochody rovnosti, padala slova o „duhovém moru“, a v zemi došlo dokonce k pokusu o bombový útok na průvod. Pozitivně naopak hodnotí organizace v Polsku činnost tamního veřejného ochránce práv.

V Česku, které má jen o deset procentních bodů víc než Polsko, se podle žebříčku situace nezměnila. Zpráva uvádí například výroky prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který spojil sexuální menšiny s ideologií totalitarismu, a také podobné výroky zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery z ODS. Zmiňuje se i návrh na zavedení stejnopohlavních manželství, který zamrzl v Poslanecké sněmovně.

ČR má tak podle indexu stejně jako Slovensko či Maďarsko blíže k zemím, kde se lidská práva porušují a příslušníci sexuálních menšin jsou diskriminovaní, než k těm, kde platí rovnost a respekt. Budapešť navíc zaznamenala propad z loňských 41 % na 33 %. Je to vůbec největší meziroční propad mezi zeměmi.

Stejná úroveň jako loni je v Rakousku (50 %) a mírně si polepšilo Německo (ze 47 na 51 %). Ve srovnání celé Evropy si dlouhodobě vede nejlépe Malta, dobře jsou na tom i státy Beneluxu. Naopak nejhorší prostředí panuje v zemích východní Evropy, kavkazských státech a Turecku.

ILGA-Europe funguje jako zastřešující fórum pro evropská uskupení gayů, leseb a dalších sexuálních menšin, zaměřuje se na šest hlavních posuzovaných oblastí: právo na azyl, občanskou společnost a svobodu projevu, právní uznání genderu a tělesné integrity, projevy nenávisti, rodinu a rovnost a zákaz diskriminace. Jde třeba o to, zda daná země uznává právně páry stejného pohlaví či zda mají rodičovská práva. Zkoumají se i různé formy diskriminace, například v přístupu ke službám, k zaměstnání a podobně.

Ovace pro Kurze, ale bez roušek

Byl to vůbec první výjezd rakouského kancléře Sebastiana Kurze z Vídně za posledních 10 týdnů. A zatímco ve Vídni vystupuje na tiskových konferencích za plexisklem, dodržují se vzdálenosti mezi členy vlády a nosí se roušky, výjezd do spolkové země Vorarlbersko proběhl jinak. Kurze totiž v Kleinwalsertalu přivítaly davy lidí.

Foto: BUNDESKANZLERAMT/Dragan Tatic

Návštěva rakouského kancléře Sebastiana Kurze v odříznutém údolí Kleinwalsertal.

Údolí s 5000 obyvateli je rakouskou kvazi enklávou, kvůli geografické poloze v Alpách je totiž jedinou přístupovou cestou silnice, která vede přes Německo. Kurzova cesta byla velmi symbolická, navíc připadala na den, kdy se oznámilo brzké otevření hranic s Německem a Švýcarskem. Aby se kancléř do Kleinwalsertalu dostal, musel obdržet zvláštní povolení k tranzitu od bavorského ministerstva vnitra.

Právě otevření hranic je pro ekonomiku místních obcí zásadní, šlo navíc o první návštěvu kancléře od roku 1973. Radnice místní obce Mittelberg obyvatele vyzvala, aby rakouského premiéra řádně přivítali. Pompézní uvítání včetně spousty vlajek a transparentů podle serveru Kurier.at zaskočilo i kancléře, který lidem opakoval, aby dodržovali rozestupy. Řada lidí (včetně Kurze) navíc neměla roušky.

Radost tamních obyvatel je ale pochopitelná. Kvůli geografické izolaci byli místní týdny prakticky v karanténě, výjimku pro cesty do Bavorska a do zbytku Vorarlberska dostali až na konci dubna, respektive od té doby nemusí podstupovat jinak povinnou čtrnáctidenní karanténu po návratu. Radost lidí je tak pochopitelná, v době přísných omezení a vysokých pokut za jejich nedodržování ale vyvolala kritiku.

Foto: BUNDESKANZLERAMT/Dragan Tatic

Návštěva rakouského kancléře Sebastiana Kurze v odříznutém údolí Kleinwalsertal.

Výtky zazněly například od šéfredaktora týdeníku Falter Floriana Klenka či opoziční strany Neos, která požaduje omluvu a zvažuje trestní oznámení.

Rozsudek o tranzitních zónách

Maďarsko u Soudního dvora Evropské unie prohrálo spor o umisťování žadatelů o azyl v tranzitních zónách. Podle soudu v Lucemburku to porušuje evropské právo. Ačkoli podle Budapešti pobývají lidé v zónách dobrovolně, podmínky uvnitř se rovnají zadržení, píše ČTK.

Soud v Lucemburku dnes konstatoval, že Maďarsko žadatele o azyl de facto „zbavuje svobody“, protože tranzitní zónu „nemohou o své vůli opustit ani jedním směrem“. Zóny u hraničních přechodů Röszke a Tompa jsou zařízení, kde mohou lidé žádat v Maďarsku o udělení azylu. Fungují jako uzavřené tábory přímo u hranic, které lze volně opustit dveřmi jen přímo do Srbska. Z pohledu maďarské vlády jsou uprchlíci v těchto zařízeních dobrovolně. Přes Srbsko se migranti snaží dostat do EU.

Prezidentský rap

V Polsku se dál mluví o rapovém příspěvku prezidenta Andrzeje Dudy, o kterém jsme psali ve Středeníku už v úterý. Hlava státu se zapojila do „Hot16challenge“ - výzvy polských raperů na podporu lékařů a sester bojujících s pandemií koronaviru. Kromě, no, řekněme vlídně, svérázného celkového provedení se mluvilo i o ústředním verši o boji s „ostrým stínem mlhy“.

Novináři pátrali, kdo prezidentovi účast poradil, odpovědi ale nedostali. „To by ukazoval na to, že to nebyl nejlepší nápad. Protože obvykle je to tak, že když jde o úspěch, má hodně otců, ale neúspěch je sirotek. A vystoupení Andrzeje Dudy je evidentně sirotkem,“ řekl v rádiu TOK FM novinář Wojciech Szacki z Polityky Insight. Prezidentův výkon naopak chválí provládní média, která za kritikou jeho rapu vidí spiknutí liberálních elit.

Kočnerův ústavní soudce skončil

Kontakty s Marianem Kočnerem (obžalovaným z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka) nakonec stály místo slovenského ústavního soudce Mojmíra Mamojku. Nominant strany Směr se ve středu rozhodl na svou funkci rezignovat. Ve funkci zůstane Mamojka do konce května. Bývalý poslanec Směru se tak rozhodl odejít dřív, než o jeho budoucnosti stačil rozhodnout předseda ústavního soudu Ivan Fiačan.

Mamojka kontakty s Kočnerem popíral, podle slovenských médií je ale zachytily odposlechy i sledovaná šifrovaná komunikace v aplikaci Threema. Kočner se měl na Mamojku spoléhat jako na ochrannou ruku a poté, co skončil ve vazbě, v motácích z vězení se ptal, proč soudce „selhal“.

Denník N napsal, že kontakty Mamojky s Kočnerem před uvalením vazby na podnikatele v kauze padělání směnek potvrdila předsedovi ústavního soudu slovenská tajná služba SIS. Ve vazbě už kvůli kontaktům s Kočnerem (a ovlivňování spravedlnosti) skončilo několik soudců obecných soudů.

Druhý sociální balíček

Bundestagem ve čtvrtek prošel další sociální balíček, který má pomoct zmírnit sociální dopady koronavirové krize. Příspěvek na kurzarbeit se zvýší ze 60 procent na 70. Z 67 na 77 procent se pak zvýší ošetřovné pro rodiče. Opatření prosadila vládnoucí koalice CDU/CSU a SPD, opoziční strany se zdržely hlasování.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené