Hlavní obsah

Studie ukazují, že se ve školách covid masivně nešíří. V Česku se zavíraly jako první

Foto: Shutterstock.com

Od 4. ledna uvidí žáci od 3. tříd výše učitele a profesory opět jenom na obrazovkách počítačů.

Reklama

30. 12. 2020 19:30

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) došlo ze studií a zpráv evropských zemí k závěru, že šíření koronaviru ve školách není příliš obvyklé. K rozšíření nákazy dochází primárně v komunitě, ale mimo školu.

Článek

Když bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) rozhodl na konci září o uzavření středních škol, Seznam Zprávy se několikrát ptaly, na základě jakých dat k tomu dospěl. V té době přitom zůstávaly bez omezení otevřené obchody, v restauracích mohlo u stolu sedět i šest lidí a uvnitř byly povolené jakékoliv akce do 10 lidí a venku do 20 osob.

Až podle zákona o svobodném přístupu k informacím Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že se orientovalo podle počtu nakažených v jednotlivých věkových skupinách.

Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí nedává ale smysl na základě těchto dat školy uzavírat. V materiálu, který mimo jiné rozebírá vliv škol na šíření nákazy covid-19, totiž dochází k závěru, že školy nejsou příčinou, ale obětí komunitního šíření. Onemocnění se tam tak objeví například v důsledku rozšíření koronaviru v rodinách, firmách nebo událostí v úzkém okolí. Nákaza se tam navíc dále šíří jen minimálně.

Studie francouzských vědců například velmi podrobně zdokumentovala jeden z klastrů, který se objevil ve francouzských Alpách. Devítiletý žák s příznaky koronaviru a velkým počtem kontaktů ve třech různých školách nenakazil ani jediného žáka, učitele nebo dalšího pracovníka.

Souvislost mezi odhalením nákazy v komunitě a posléze i ve škole vyčíslili ve své analýze odborníci anglického úřadu veřejného zdraví. Podle nich stoupá pravděpodobnost detekce covidu-19 ve škole o 72 procent s každými dalšími zjištěnými 5 případy na 100 tisíc obyvatel v dané komunitě.

„Odhalení více případů covidu-19 ve vzdělávacím zařízení ne vždy potvrzuje existenci klastru, protože k přenosu ve školním prostředí nemusí dojít. Zjištění několika případů ve stejné škole může být důsledkem komunitního šíření,“ dodává ve zprávě ECDC. Podle centra je ale třeba brát v úvahu, že předkládané studie o šíření nákazy ve školách často neberou v potaz asymptomatické případy u dětí.

I v Česku lze tento závěr ECDC dokumentovat na několika případech, a to ze zpráv hlavní hygieničky zveřejněných na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Do třech škol na Kladensku se tak koronavirus na začátku září dostal ze srpnového tanečního tábora, kolem Kyjova se objevily případy v souvislosti s masivním šířením v místních sklárnách a minimálně do pěti základních škol různě po Česku se covid-19 dostal po třídenní letní škole pedagogů ve Valašském Meziříčí. Jen minimálně se ale nákaza rozšířila dále mezi žáky nebo učitele.

1 týden zavřeno = miliardové ztráty

Ani znovuotevření škol v srpnu a září neroznítilo masivní nárůst nových případů koronaviru. ECDC to dokládá daty ze 17 evropských zemí, podle kterých rostly počty nakažených ve věkové kategorii od 16 do 18 let v přepočtu stejně strmě jako v případě lidí od 19 do 39 let.

Společně s otevřením škol se totiž buď rozvolnily, nebo naopak nijak dále neomezily další aktivity, ať už ekonomické, společenské, nebo třeba volnočasové. Stejně tak uzavírání škol bylo doprovázeno opět dalšími opatřeními, takže nelze přesně ani vyčíslit, jaký dopad má které omezení. Podle českého Centra pro modelování biologických a společenských procesů tak v úvodu zmíněné uzavření středních škol přispělo ke snížení reprodukčního čísla pouze o 1,4 až 2,3 procenta. Na konci září se pohybovalo na hodnotách 1,26 až 1,29, díky uzavření SŠ se tak snížilo maximálně o 0,03 bodu na 1,23 až 1,26.

Podle zatím nerecenzované studie z Nizozemska je dopad uzavření škol o něco málo vyšší. Pro žáky a studenty od 10 do 20 let znamená snížení reprodukčního čísla o 8 procent.

ECDC tak doporučuje, aby se k uzavírání škol přistupovalo až jako k poslednímu možnému opatření a vždy jen na nezbytně dlouhou dobu. Distanční výuka totiž nedokáže nejen dostatečně nahradit prezenční vyučování, ale děti jsou kvůli uzavření škol vystaveny i ve vyšší míře domácímu násilí, mají daleko častěji psychické problémy, zvyšují se sociální nerovnosti a obrovský náklad je to také pro ekonomiku. Jedna britská studie například vyčíslila ztráty za uzavření škol ve Velké Británii na 0,28 až 1,68 miliardy eur týdně (v přepočtu 7,4 až 44,1 miliardy korun).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené