Hlavní obsah

Studoval v Paříži, bojoval v Afghánistánu. Teď je tváří guinejského puče

Foto: Profimedia.cz

Guineji nyní vládne Mamady Doumbouya.

Reklama

7. 9. 17:30

Do čela guinejských speciálních jednotek ho jmenoval samotný prezident Alpha Condé, to ale neměl dělat. V neděli 5. září hlavu státu vojáci svrhli a vedení státu převzal právě zkušený válečník Mamady Doumbouya.

Článek

Když 83letý guinejský prezident Alpha Condé jmenoval Mamadyho Doumbouyu šéfem jím založených speciálních jednotek guinejské armády, fakticky mu svěřil do rukou bezpečnost země. Výběr to byl celkem logický Doumbouya je zkušený voják a v posledních letech patřil mezi nejvyšší představitele armády a lidi v blízkém okruhu prezidenta. Oba muže pojí i příslušnost ke stejnému etniku.

Televizní záběry po nedělním puči ukázaly, že po boku podplukovníka Doumbouyi stojí právě členové jeho jednotky, elitního útvaru se špičkovou výzbrojí, jehož členové dobře znají terén jak v metropoli Konakry, tak i ve zbytku země.

Čtyřicátník Doumbouya, který se oženil s Francouzkou a má tři děti, se příliš nepodobá vůdcům předchozích vojenských převratů, kterých zažila země rovníkové Afriky hned několik. Vzdělání získal na Válečné škole v Paříži, poté bojoval pod vlajkou francouzské legie v Afghánistánu. Vojenské zkušenosti ale získával i na stážích v Izraeli, Senegalu, Gabonu, Pobřeží slonoviny nebo Středoafrické republice.

Guinejci byli proti prezidentovi, hájí se pučisté

Po letech strávených v zahraniční se Doumbouya vrátil do Guineje a od zvolení Condého prezidentem v roce 2010 (i tomu předcházel vojenský puč o dva roky dříve) pomalu stoupal v tamní armádní hierarchii, až mu prezident svěřil vznik speciálních jednotek známých pod zkratkou GFS (Groupement des forces spéciales).

U zrodu puče stály podle serveru Journal du Mali Doumbouyovy spory s ministrem obrany. Podle nepotvrzených zpráv, které nešlo krátce po puči ověřit, nalezli ministra Mohameda Dianého mrtvého s kulkou v hlavě.

V prvním rozhovoru po nedělním puči Doumbouya svůj krok obhajoval tím, že část populace byla proti hlavě státu, které měl skončit mandát v roce 2020. Alpha Condé se ale ústavou neřídil a po vypsání ústavního referenda se nechal zvolit potřetí prezidentem.

Když se stal Condé hlavou státu v roce 2010 na základě prvních demokratických voleb od dosažení nezávislosti na Francii v roce 1958, mnozí viděli v jeho zvolení nový start země po desetiletích zkorumpovaných autoritářských vlád. V následujících volbách o pět let později sice mandát obhájil, byl ale kritizován za nezvládnutí epidemie eboly, která měla epicentrum právě v Guineji.

Prezidentovi odpůrci si myslí, že šéfovi státu se nepodařilo zlepšit životy obyvatel země, z nichž většina žije v chudobě, navzdory nerostnému bohatství země. „Když se podíváte na stav našich cest, na stav našich nemocnic, uvědomíte si, že po 62 letech nastal čas se probudit. Musíme se probudit,“ prohlásil Doumbouya. „Pomáháme lidem v Guineji, aby mohli vzít svůj osud do vlastních rukou. Společně budeme pracovat, abychom se mohli posunout vpřed,“ citoval ho server Huffington Post.

V rozhovoru pro stanici France24 pak vysvětlil, že Condého režim neumožňoval zastoupení všech Guinejců, a proto nemohl vést zemi k míru. On sám prý nyní nabízí vládu na přechodnou dobu, která by měla vyústit ve skutečnou demokracii.

Aby Doumbouya zdůraznil, že se od osnovatelů předchozích převratů liší, zmínil i Jerryho Rawlingse, který se v 80. letech silou zmocnil vlády v Ghaně, aby zemi zpacifikoval a přivedl k udržitelné demokracii. „Pokud lid ničí elity, je na armádě, aby mu vrátila svobodu,“ hlásá nový guinejský vládce.

Minimálně část populace v něm vidí zachránce, bezprostředně po puči vypukly v některých částech metropole Konakry oslavy. Zda byly oprávněné, ukáží až příští měsíce.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované