Hlavní obsah

Švédsko je z „vyvrhele“ premiantem. Jaká byla jeho cesta?

Foto: Profimedia.cz

Tvář „švédské cesty“, hlavní epidemiolog Anders Tegnell, který se díky své popularitě dostal i na těla Švédů.

Reklama

16. 9. 18:33

Zatímco část Evropy včetně Česka čelí druhé vlně nákazy koronavirem, Švédsko naopak hlásí nejnižší čísla od začátku pandemie. V zemi přitom nad zákazy a tvrdými opatřeními převládala doporučení. Vyplatila se „švédská cesta“?

Článek

Země v dubnu zakázala návštěvy domovů pro seniory, omezila kapacitu restaurací a barů, mezi stoly pak musela být alespoň dvoumetrová mezera. Shromáždění byla nanejvýš pro padesát lidí, limitoval se i počet zákazníků v obchodech, jinak šlo ale především o doporučení. Školy se zavřely pouze pro žáky starší šestnácti let. K vyhlášení celonárodní karantény ale nikdy nedošlo.

Právě tím se skandinávská země odlišovala od reakce na pandemii koronaviru ostatních zemí. Švédská vláda jasně deklarovala, že lidé by měli doporučení dodržovat proto, aby „chránili zdraví své i zdraví ostatních“. Švédové ve velké míře důvěřovali vládě i odborníkům, případné tresty za nedodržování pravidel tak nebyly potřeba, píše server National Review.

Podle Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) se skandinávská země za posledních čtrnáct dní v počtu pozitivních případů nákazy na sto tisíc obyvatel pohybovala okolo hodnoty 30 (přesněji 30,4), tedy výrazně méně než státy, které celostátní karanténu uvalily. Pro srovnání ve stejné statistice má nejhorší čísla Španělsko (281,6 pozitivních případů na 100 tisíc obyvatel), Francie (162,8), Česká republika (129,4), větší podíl nakažených má i Belgie (75,7) a Velká Británie (55,6).

Aktuálně je na švédských jednotkách intenzivní péče podle deníku The Guardian třináct pacientů, kumulovaná smrtnost na sto tisíc obyvatel za posledních čtrnáct dní je pak na hranici 0,2, za poslední týden se blíží nule (v České republice je čtrnáctidenní hodnota podle ECDC 0,5). „Ta nemoc se tu znovu neobjevila v takové míře, jak tomu je v ostatních zemích,“ cituje The Guardian Anderse Tegnella, hlavního švédského epidemiologa. „Nakonec uvidíme, jak velké rozdíly budou mezi strategiemi, z nichž jedna je udržitelnější a můžete ji uplatňovat po dlouhou dobu, a druhá znamená, že stále dokola uzavíráte a otevíráte,“ dodal Tegnell.

Jenže čísla za celou dobu pandemie pro Švédsko tak příznivá nejsou. Při přepočtu množství pozitivních testů na milion obyvatel (8638) a obětí na milion obyvatel (579) se Švédsko řadí na 34., respektive 13. místo na světě. Pro srovnání ostatní skandinávské země jsou na tom o mnoho lépe, v počtu nakažených na milion obyvatel je Dánsko 88., Norsko 106. a Finsko 115. V počtu obětí na milion obyvatel je pak Dánsko 60., Finsko 78. a Norsko 87.

Ve Švédsku na covid-19 zemřelo celkem 5860 lidí, z toho téměř polovina byli obyvatelé pečovatelských domů, uvádí France 24. Kritiku si tak vláda vyslechla od pozůstalých i odborníků. „Tegnell je známý svou tvrdohlavostí. Zajímalo by mě, jak by to vypadalo s jinou odpovědnou osobou,“ citují The Financial Times jednoho ze švédských epidemiologů, kteří Tegnellovu strategii kritizovali. Zahraniční média pak byla ještě tvrdší, deník The New York Times nazval Švédsko „vyvrhelským státem“ a „varovným příkladem pro svět“.

Tegnell je přesvědčen, že hlavním cílem Švédska nebylo promořit celou populaci, tvrdí ale, že získaná imunita díky vystavení viru je přinejmenším zčásti zodpovědná za nedávný prudký pokles počtu nových případů, píšou The Financial Times. Hlavní epidemiolog je odpůrcem plošné karantény. „Je to jako snažit se zabít mouchu kladivem,“ říká Tegnell. „Školy nemůžete neustále otevírat a zavírat. To bude katastrofa. A pravděpodobně nebudete moci příliš často otevírat a zavírat restaurace a podobné věci. Jednou nebo dvakrát ano, ale pak se lidé velmi unaví, otráví je to a podniky budou pravděpodobně trpět více, než kdybyste je zavřeli úplně, “vysvětluje.

Podle Tegnella je nutné se na školy dívat nejen jako na místo, kde by se virus mohl šířit, ale také jako nejdůležitější součást zdraví pro mladého člověka. „Pokud ve škole uspějete, budete mít dobrý život. Pokud ne, váš život bude mnohem horší. Budete žít kratší dobu. Budete chudší. Na to samozřejmě pomyslí každý, když se začne mluvit o zavírání škol,“ dodává. Stejně tak epidemiolog kritizuje zavádění roušek. „Roušky jsou snadným řešením a já velmi nedůvěřuji snadným řešením v případě složitých problémů,“ vysvětluje.

Přístup Švédska k pandemii je neobvyklý z velké části proto, že řízení je neobvyklé. Na rozdíl od většiny jiných zemí zde nepřijímají velká rozhodnutí politici, ale švédská agentura pro veřejné zdraví, ústava totiž dává nezávislým orgánům velké pravomoci. V praxi to znamená, že velká zásadní rozhodnutí dělá Tegnell. „Celý tento přístup je Tegnellův. Vláda to přijala bez jakýchkoli otázek,“ komentuje postup jeden z epidemiologů kritických k hlavnímu epidemiologovi.

Odborníci varují, že dělat závěry nebo uvádět Švédsko jako vzor, ať už pozitivní, či negativní, je ještě brzy. „Před dvěma měsíci bylo špatné odsoudit švédskou strategii a stejně špatné by bylo nyní vyvodit opačný závěr,“ píše ve Financial Times komentátor Wolfgang Münchau. „Trvalo mnoho let, než epidemiologové a biostatistici pochopili nakažlivost a vývoj onemocnění SARS v roce 2003. Tentokrát to nebude jiné,“ dodává.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené