Hlavní obsah

Švédsko má zájem o české letadlo na baterie. ΦNIX odbyt nutně potřebuje

Reportáž ze světové premiéry ΦNIXu na veletrhu ve Friedrichshafenu na jaře 2018. (Video: Zuzana Kubátová)

Reklama

21. 10. 11:56
aktualizováno • 24. 10. 11:29

O české elektroletadlo ΦNIX mají zájem švédské pilotní školy. Pokud se však oceňovaným ultralightům nepodaří rychle zajistit odbyt a rozjet sériovou výrobu, projekt skončí na nedostatku kapitálu.

Článek

Před třemi lety se trojice leteckých nadšenců z firmy Sport Prop pustila do vývoje elektrického ultralightu ΦNIX. Iniciátoři – finančníci Ivo a Jan Prokopovi s konstruktérem Zdeňkem Němcem – pro projekt rychle získali další tři partnery. Už o rok později prototyp ΦNIXu s velkokapacitními nabíječkami pražské firmy PEG vzbudil velkou pozornost na leteckém veletrhu v německém Friedrichshafenu.

Na podzim roku 2018 se český elektrolet dostal poprvé do vzduchu. Odborné časopisy i weby tleskaly, Sport Prop sliboval rychlou certifikaci a rozjezd výroby. Od té doby má prototyp nalétáno asi 140 hodin v nejrůznějších klimatických podmínkách. Na jedno nabití baterií zvládne běžně doletět 250 kilometrů, při dobrém počasí a pilotáži až o dalších 100 kilometrů víc. Startoval v tropech i v arktických podmínkách, přelétal hory, přistával na ledu, jako první malý elektrolet vytáhl do vzduchu větroň.

Elektroletadlo ΦNIX

Vývoj nastartovali bratři Ivo a Jan Prokopovi s leteckým konstruktérem Zdeňkem Němcem (Sport Prop).

Další partneři:

- Phoenix Air (výrobce kluzáků z Letohradu)

- PEG (výrobce nabíječek z Prahy)

- MGM Compro (elektronické systémy, Zlín)

Parametry:

- Maximální vzletová hmotnost: 600 kg

- Kapacita baterie: 35 kWh

- Výdrž baterie: 2,5 hod

- Dolet na baterie: 250 km (v ideálních podmínkách až 350 km)

- Nejrychlejší nabití (supercharger Nikola firmy PEG): 20 minut na 85 % kapacity

- Výměnný konec křídel pro klouzavý let (rozpětí křídel 11 nebo 15 metrů)

Na podzim 2018 elektrolet poprvé vzlétl, od té doby má nalétáno 140 hodin.

Pak se ale projekt zadrhl. Bratři Prokopovi z něj letos vycouvali. Letadlo sice prošlo většinou testů, které požaduje evropská letecká agentura EASA, pořád ale nemá dokončenou certifikaci a bez typového průkazu nemůže na trh. Rozjezd sériové výroby zkomplikovaly i vztahy s výrobcem draku, letohradskou firmou Phoenix Air. Za všemi problémy je nedostatek kapitálu.

„Od začátku tenhle projekt financujeme ze svých kapes. Kdyby to mělo pokračovat, manželkám to nevysvětlíme. A nechceme doma přijít o teplé večeře. Buď rozjedeme sériovou výrobu, nebo projekt skončí,“ prohlásil koncem září jednatel Sport Propu Zdeněk Němec.

Vývoj elektroletu zatím spolykal zhruba pět milionů korun, testy a příprava certifikace ještě jednou tolik. Na rozdíl od řady jiných českých firem, které pracují na elektrických letadlech, nečerpal Sport Prop na ΦNIX nikdy žádnou dotaci.

Půl milionu a čas

„Na dokončení certifikace potřebujeme ještě zhruba půl milionu korun plus čas,“ vysvětluje jednatel Sport Propu Němec. „My ty nějak peníze schrastíme, jen to neříkejte našim ženám,“ směje se. Projekt by potřeboval buď investora, nebo zaručený odbyt pro sériovou výrobu, ideálně na tři roky dopředu. Bohatý investor za tři roky nepřišel, zato se teď zdá, že záchrana přijde v podobě druhé alternativy. O české elektrolety má zájem Švédsko.

Začátkem října Sport Prop prezentoval ΦNIX na slavnostním otevření mezinárodní testovací arény pro elektrické létání Green Flyway ve Švédsku. A vzbudil tu velkou pozornost.

„Otevření arény se kromě nás účastnil ještě letoun Velis ze slovinského Pipistrelu,“ vypráví Němec. „První den jsme létali jen my s ΦNIXem, protože Velis musel počkat na certifikovaného technika pro kontrolu montáže křídel a výškovky po transportu.“ Během tří dnů vzlétl ΦNIX z letiště v Östersundu víc než třicetkrát, létali s ním švédské letecké celebrity i sportovní piloti. O české e-letadlo projevila zájem řada švédských aeroklubů a Sport Prop má předběžné objednávky na minimálně pět letadel.

Zájem je ale podle Němce mnohem větší. Jak říká, kromě letadel se Švédům zamlouvají i české nabíjecí systémy pro letiště, schopné dobíjet jak letadla, tak automobily. „My považujeme za velmi významný hlavně zájem z řad začínajících nebo budoucích pilotů mladé generace, kteří ve Švédsku kladou důraz na vlastní výcvik na bezemisních letadlech,“ říká Němec. Dodává, že mladí Švédové chtějí létat, ale odmítají pálit benzin.

Na kolik ΦNIX přijde? Stroj v plné výbavě – s nabíječkami a nástavci křídel pro klouzavý let – stojí 170 tisíc eur. „Cena je závislá hlavně na ceně baterií,“ říká Němec. Akumulátory procházejí na celém světě vývojem a lidé z branže čekají, že budou s větším využitím a s budování bateriových „gigatováren“ postupně zlevňovat. Pak by podle Němce měla jít dolů i cena elektroletů.

Švédské dotace

Podpis kontraktů, které Sport Prop dohodl začátkem října ve Švédsku, je podmíněn dotacemi, jež švédská vláda aeroklubům, letištím a pilotním školám na bezemisní létání slibuje. Elektřinu v letadlech Švédsko podporuje v rámci svého programu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.

Podle Němce mohou švédští provozovatelé čistých letadel žádat až o 70procentní pokrytí svých nákladů. Jakmile zájemci o české ΦNIXy dostanou podpory přiklepnuté od místních úřadů, nemělo by prodeji letadel nic stát v cestě: dokončení certifikace podle Němce po technické a testovací stránce nic nebrání. „Už teď se můžeme připravovat na zajímavé počty objednávek,“ říká jednatel firmy Sport Prop.

Fúze s Phoenix Air

Firma se na rozjezd sériové výroby chystá i organizačně. S Martinem Štěpánkem, majitelem letohradské společnosti Phoenix Air, která vyrábí draky ΦNIXu, se Sport Prop dohodl na fúzi. „Kupujeme výrobní závod Phoenix Air, což by nám mělo zaručit dostatečnou kapacitu výroby,“ říká Němec. „Teď domlouváme strukturu obchodu, když vše dobře půjde, od 1. ledna příštího roku bychom měli začít fungovat.“

Jednatel Sport Propu věří, že na koleně vyvinuté české e-ultralighty se od příštího roku začnou vyrábět sériově. A s partnery rozjíždí další vývojový projekt většího elektroletu. „Když budeme mít odbyt na jedno malé letadlo měsíčně, můžeme pokračovat na dalším vývoji. Naším cílem jsou ale alespoň dvě prodaná malá letadla za měsíc,“ říká Zdeněk Němec.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené