Hlavní obsah

Tajemství českých tenisových královen. Proč jsou lepší než kluci

Foto: Profimedia.cz

Pár Krejčíková–Siniaková vyhrál dámskou čtyřhru, Markéta Vondroušová přidala stříbro ve dvouhře. V čem tkví tajemství úspěchu tenistek?

Reklama

2. 8. 17:39

České tenistky medailově „zaválely“ v olympijském Tokiu, daří se jim letos i na grandslamových turnajích. Pátrali jsme po tom, v čem tkví síla českého tenisu, proč se dívkám daří výrazně víc než chlapcům. A co nás čeká v budoucnu.

Článek

Ta bilance je nádherná. Pár ve složení Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková vyhrál ženskou čtyřhru, ve dvouhře se Markéta Vondroušová probila až do finále, po kterém se na její hrudi objevila stříbrná medaile. Český tenis má po olympijském Tokiu bezpochyby dobrý důvod k oslavám.

A nejen po něm. I na všech dosavadních letošních grandslamech Češky výrazně zabodovaly. V Austrálii se v semifinále objevila Karolína Muchová, v Paříži turnaj vyhrála Barbora Krejčíková a ve wimbledonském finále jsme viděli Karolínu Plíškovou.

A to se bavíme jen o singlech. V deblu byl pár Krejčíková–Siniaková ve finále v Austrálii a pak opanoval pařížskou antuku.

V aktuálním singlovém žebříčku WTA najdeme v první stovce hned 8 Češek: 7. Karolína Plíšková, 11. Barbora Krejčíková, 13. Petra Kvitová, 23. Karolína Muchová, 42. Markéta Vondroušová, 52. Marie Bouzková, 56. Kateřina Siniaková, 62. Tereza Martincová.

To je úžasné číslo. Pravda, Američanek je ve stovce dokonce 15 a Rusek 10. Ale třeba Francouzek 5, Němky mají trojí zastoupení, Australanky či Britky jsou tu 2.

V přepočtu na to, že je Česko zemí pouze s 10 miliony obyvatel, je aktuální síla českého ženského tenisu až neuvěřitelná.

Řekněme si na rovinu, že na mužském žebříčku ATP jsou česká aktiva výrazně nižší. V první stovce najdeme jen Jiřího Veselého na pozici číslo 87. Ve druhé stovce pak figurují další tři Češi: 150. Tomáš Macháč, 178. Zdeněk Kolář a 188. Jiří Lehečka. Všechny žebříčkové údaje použité v článku jsou z 2. srpna, v 7 hodin ráno pražského času.

Tradice, obětaví rodiče, dostupné kurty

Proč se teď českým dívkám tak daří? A proč jsou nyní chlapci v jejich tenisovém stínu? Redakce Seznam Zpráv oslovila při hledání odpovědi na tyto otázky několik insiderů z tenisového prostředí, přičemž každý z nich nahlíží na situaci z trochu jiné perspektivy.

Hovořili jsme s Vladislavem Šavrdou, hlavním manažerem štvanického klubu I. ČLTK, s Davidem Havlem, hlavním trenérem akademie TK Sparta, také s Jiřím Knížkem, pro změnu šéfem menšího tenisového klubu LOB Bohnice. A také se zástupci rodičů možných budoucích hvězd. Konkrétně s Hynkem Fruhvirtem, který věří v talent svých dcer Lindy a Brendy, a také s Jitkou Valentovou, matkou talentované Terezy, která letos vyhrála ME hráček do 14 let.

Ti všichni nám pomohli nahlédnout pod pokličku specifického, navýsost konkurenčního světa, kde hrají velkou roli talent a ambice, ale i nesmírné oběti, v první řadě ze strany rodičů. Časové, finanční, totální.

„Všechno je to postavené na obětavosti rodičů. Bez nich by tu takříkajíc nic nevyrostlo,“ říká Jitka Valentová. Spolu s manželem se právě rozhodují, jestli talentované Tereze zaplatí osobního trenéra a naskočí na velmi nákladnou cestu, která může vést až na výsluní.

„U šestnáctiletého děvčete vyjde taková sezona zhruba na 1–1,5 mil. korun na rok, minimálně,“ vyčíslil náročnost takové cesty David Havel.

Ale nepředbíhejme. Základní síla českého tenisu spočívá v jeho obrovské tradici a spoustě slavných jmen, která dětem i rodičům přinášejí stále novou inspiraci. Navrátilová, Lendl, Mandlíková, Mečíř, Korda, Novotná, Suková, Berdych, Štěpánek nebo současná generace tenistek. Tradice je první pilíř, který zajišťuje stálý příliv mladých aspirantů tenisového umění na kurty.

Druhým pilířem je pak infrastruktura. Po republice je rozeseto 1 258 aktivních tenisových klubů. A ty spravují takové množství kurtů, že ten, kdo chce hrát tenis, nemá problém najít k tomu sportoviště.

„Kurtů je po republice opravdu hodně a jsou dostupné široké veřejnosti, cena kurtu bývá nejvýš tak 200–300 korun na hodinu v letních měsících. V zimě v halách je to, pravda, dražší,“ podotýká David Havel.

Počet registrovaných tenisových hráčů v ČR

Muži: 4 407. Ženy: 1 734. Mládež – chlapci: 7 088. Mládež – dívky: 5 329.

Registrovaných tenistů, kteří hrají soutěže, je v zemi 18 558, dalších 50 000 lidí si chodí tenis občas zahrát a mají v klubech členství. Český tenisový svaz odhaduje, že tenis hrává v zemi zhruba 100 000 lidí, protože mnozí si místo členství v klubu prostě čas od času pronajmou za pár stokorun kurt.

Z relativně široké základny pak proto může výkonnostní pyramida začít stoupat přes centra talentované mládeže.

„Jak se v republice objeví nějaký talent, dostává se brzy do klubů, jako jsou Sparta ve Stromovce, ČLTK na Štvanici, Přerov, Prostějov. Liberec, Plzeň, Brno. A tam najde velmi dobré zázemí, kvalitní kvalifikované trenéry a tolik potřebnou konkurenci, slušné sparingy, odborníky na kondiční přípravu. Tohle podle mě funguje velmi dobře,“ říká David Havel.

Tohle je podhoubí, ze kterého všechno vyrůstá. Pokud chce ale někdo v tenise prorazit a mít jednou šanci hrát o ty nejcennější tituly, musí udělat další krok. Podlehnout tenisovému šílenství a obětovat všechen čas celé rodiny, stejně jako všechny peníze tenisové kariéře možné budoucí hvězdy. Najmout osobního trenéra, jezdit po zahraničních turnajích, platit vybavení, kurty, letenky, ubytování, věnovat tenisu maximum času. Vzduchem začnou létat statisíce, miliony korun. A to výhradně v kolonce nákladů.

Děti jsou pak prakticky pořád na kurtu. „Takže jde i škola do pozadí. Nastupují individuální tréninkové plány, škola na dálku. A to už i na druhém stupni základní školy,“ říká David Havel. U rodičů tu pak v řadě případů nastupuje z časových důvodů nutnost opustit zaměstnání a věnovat budoucí tenisové hvězdě, nebo spíš jejímu snu, prostě všechno. Čas, péči i finance, které se někde musí sehnat.

Už tady se cesty chlapců a dívek rozdělují. Na tuhle extrémně náročnou a ambiciózní cestu se podle expertů vydává obvykle zhruba 5 talentů z ročníku. A především jejich rodičů. V poměru, v němž nyní jednoznačně převažují dívky. Řekněme 1 kluk na 4 děvčata.

Tady tedy leží jedno z dělítek vytvářejících odpověď, proč jsou české dívky momentálně úspěšnější než čeští tenisté.

Kluky loví i fotbal či hokej. Dívky hrají tenis

Další z možných odpovědí na tuto otázku je aktuální hříčka příhody, náhodnost. „Po léta jsme mívali nějakého našeho tenistu ve světové desítce. Už od časů Kodeše přes Kordu, Mečíře, Nováčka, Nováka, Berdycha, Štěpánka… Teď prostě probíhá generační výměna. A podle mě je otázkou času, kdy se kluci ze skupinky mladých talentovaných hráčů dostanou do stovky. A pak třeba i výš,“ míní Vladislav Šavrda. „Podívejte se na Švédy, v časech Edberga a Wilandera měli obrovské množství velmi kvalitních tenistů. A dneska jsou také rádi za jednoho v první stovce.“

Experti se každopádně shodnou, že důležitým faktorem ve větší úspěšnosti českých dívek je skutečnost, že talentovaní kluci se v Česku rozprsknou do řady odvětví. Velkou část sportovně nadaných hochů si stáhne fotbal s ledním hokejem, případně další sporty.

U dívek je situace jiná. „Pokud jsou rodiče sami nesportovci, takže se svými dcerami nechtějí prodlužovat nějaké rodinné tradice v těch svých sportech, tak je dneska s vysokou pravděpodobností dají na tenis,“ říká Hynek Fruhvirt.

„Dřív byly oblíbené gymnastika nebo krasobruslení. Ty dost ztratily na popularitě,“ říká Vladislav Šavrda. „Je pravda, že sportovně nadané dívky se dnes v Česku s vysokou koncentrací věnují právě tenisu.“

U některých rodičů může v tomto ohledu hrát roli i sen o tom, že jednoho dne dovedou své děti k velkému finančnímu profitu. Rodiče mnoha českých kluků sní o tom, že jednou budou vydělávat miliony v NHL. V ženském sportu, při vší úctě k ostatním sportovním odvětvím, leží velké peníze takřka výhradně v tenisu. Všechny nejlépe vydělávající sportovkyně světa jsou buď tenistky, nebo golfistky.

Jenže ať už tuhle motivaci v hlavě někdo nosí, nebo ne, musí za takovými vavříny absolvovat cestu dlouhou, trnitou, nejistou. A šíleně nákladnou. Milion korun na sezonu zdaleka nestačí.

„Kdo chce na tuhle cestu vyrazit, musí tak učinit nejpozději na přelomu staršího žactva a dorostu, tedy od nějakých 14–15 let, leckdy i dřív. Tahle cesta už je pro ty opravdu nejlepší, pokud chtějí být jednou opravdu úspěšní, říká David Havel.

„Ten věk se posouvá stále níž, mnozí teď s touto cestou začínají, už když je jejich ratolestem 8 nebo 9 let,“ pokyvuje hlavou Hynek Fruhvirt.

Kdo chce uspět, musí na tenis vsadit všechno

S manželkou oba opustili podnikatelské kariéry, věnují se výhradně dcerám. Ve všech ohledech. Platí trenéry, kondiční trenéry, fyzioterapeuty, shánějí ty nejzdravější ingredience do jídelníčku, obětují se na milion procent.

Však se podívejte sami na reportáž z roku 2019, ve které tento rodinný klan představil kolega Václav Dolejší:

Podívejte se na dva roky starou reportáž Václava Dolejšího o rodině Fruhvirtových. (Video: Václav Dolejší, Seznam Zprávy)

„Když kolem holek lítáte od rána do večera, nemůžete přitom zároveň chodit do práce. A finanční zdroje přitom musíte sehnat. Všichni, kdo se na tuhle cestu vydali, to lepí ze spousty zdrojů, třeba z deseti, není to jednoduché,“ říká Hynek Fruhvirt.

Lindě Fruhvirtové je nyní 16 let, dvakrát už nahlédla do hlavní soutěže turnajů WTA Tour. Brenda je o dva roky mladší. „Dvě holky, dvojnásobné náklady, samozřejmě,“ připouští Hynek Fruhvirt.

Sestry Fruhvirtovy spolu s Nikolou Bartůňkovou vyhrály před časem týmové MS družstev do 14 let, ve finále porazily tým USA.

Tereza Valentová se nyní v kategorii do 14 let stala mistryní Evropy. Jakou cestou se dál vydá? „Musíme si to srovnat v hlavě i v srdci. Terezku rozhodně budeme podporovat nejméně tak jako doposud,“ říká Jitka Valentová, matka talentované hráčky.

„Ale je potřeba začít s osobním trenérem, jezdit víc na zahraniční turnaje. Na to je potřeba spousta peněz, je to otázka přinejmenším milionu korun na rok. A my s manželem musíme dál chodit do práce, na turnaje si vybíráme dovolenou. Buď se nám podaří navázat nějakou komerční spolupráci, nebo nevím. Když ty peníze nebudou, tak to prostě touto cestou nepůjde. Ano, i tenisový svaz nějakým způsobem pomůže, ale spíš tak divokými kartami a podobně.“

Hlavní břímě jednoznačně leží na rodičích. Do hry v takových případech vstupují i agenti a sportovní agentury.

„Hráči, kolikrát už velmi mladí, nebo spíš lépe řečeno jejich rodiče, uzavírají smlouvy s agenturami. Jejich obsah je samozřejmě důvěrný. Nicméně rámcově se dá asi říct, že agentura obvykle přispívá na trenéra, vybavení, výjezdy. A potom si třeba od toho tenisty či tenistky do určitého věku bere procenta z jeho prize money nebo ze sponzorských smluv,“ vysvětluje David Havel.

V mužském tenisu je větší konkurence než v ženském

Vraťme se ještě k odlišnostem v tenisovém vývoji chlapců a děvčat. Zajímavý pohled k nim připojuje Jiří Knížek, šéf klubu LOB Bohnice.

Stejně jako další insideři hovoří o tom, že děvčata jsou v přípravě poctivější, lépe snášejí dril. „A navíc tátu, případně trenéra spíš poslechnou.“

Kluci by podle něj potřebovali specifičtější přístup. „Přijde mi, že se u nás všechno ohromně hrotí na výsledek. Kluci honí body, aby se udrželi v nějakém tom středisku. Takže jsou pak psychicky i fyzicky opotřebovaní. Víc než holky, ty přece jen nehrají tak silově. V jiných zemích vídám trochu jiný přístup ke klukům. Dá se popsat slovy: V klidu hraj tenis, zkoušej si agresivní hru, piluj údery – a že jsi dneska prohrál, z toho se nestřílí. U nás je to jiné, v Česku se tlačí na výsledek, takže naši kluci v tom rozhodujícím momentu, při přechodu z juniorů do mužů, už nemají ten správný šmrnc a energii na další zlepšování. Příliš je vyšťavíme už předtím.“

Tady ale Knížkovy teorie nekončí. „Podle mě kluci potřebují víc. Kvalitnější podporu než holky. To proto, že je čeká těžší konkurence. Ideální je, když si je vezme do péče bývalý hráč z první stovky. Podívejte se, jaké pokroky udělal Tomáš Macháč s Danielem Vackem. To by mohl víc podporovat svaz. Kluky víc baví i příprava v tréninkových skupinách. Holky jsou přece jen víc samotářské, co si budeme povídat, samy mezi sebou se příliš nebaví.“

Důležitá zmínka patří rozdílu v konkurenci mezi mužským a ženským tenisem. „Ten rozdíl v konkurenci vzniká tak, že velké množství holek mezi 14. a 17. rokem odpadne. A druhá taková vlna přijde právě při nárazu z juniorské do ženské kategorie,“ říká Knížek. „Holky to zkusí rok, maximálně dva. A když zjistí, že neprorazí, že na první stovku nemají kvalitu a šanci, tak skoro všechny tenisu nechají. A začnou žít nějak jinak, založí rodinu a podobně.“

První stovka na computeru je zhruba ta hranice, která pouští tenisty do hlavní soutěže grandslamových turnajů. Kdo hraje alespoň jejich první kola, ten se tenisem uživí a má na to, aby svoje působení na okruhu financoval.

„Na rozdíl od holek jsou kluci vytrvalejší, když se do stovky nedostávají, zůstávají na okruhu a objíždějí challengery nebo turnaje ITF. Proto je u kluků konkurence mnohem větší. A je neskutečně těžké udělat jeden bod do žebříčku ATP,“ popisuje Knížek.

A v takové situaci, kde se sportovní ambice potkává s ekonomickým limitem, se projevuje extrémní výhoda zemí s movitějšími tenisovými svazy, než je ten český.

Grandslamové země? To je svět úplně jiných možností

„Tady jsou obrovsky odskočené zejména ty země, ve kterých se hraje grandslamový turnaj. Ten jim vytváří velké finanční možnosti. A nejen finanční. Grandslamu třeba předchází série přípravných turnajů. A když pár divokých karet na ně rozdají třeba Australané Japoncům, tak zase potom na oplátku dostanou mladí Australané divoké karty na asijskou tour. A divoká karta znamená uhrazení nákladů. To je strašně důležité. Naši kluci někam přiletí a kolikrát vědí, že musí uhrát alespoň jedno dvě kola, aby mohli letět i na další turnaj. To je další nápor na psychiku a rozhodně nevýhoda oproti těm, co na rozdíl od našich dostanou třeba právě tu divokou kartu,“ přemítá Knížek.

Český tenisový svaz by podle něj v tomto ohledu mohl a měl být výrazně aktivnější. „Finance jsou potřeba vždycky. Vezměte si třeba automobilku Škoda. Léta sponzoruje Tour de France a hokejové mistrovství světa. Proč by nemohla třeba jako generální sponzor přispívat i na rozvoj našeho nejúspěšnějšího sportu?“ uvažuje Knížek. „Na takových projektech by měl podle mě pan Kaderka a tenisový svaz pracovat mnohem intenzivněji než dosud.“

Vladislav Šavrda z I. ČLTK je naproti tomu přesvědčen, že Český tenisový svaz dělá nyní maximum možného. „Za poslední dva tři roky se ze strany svazu výrazně zintenzivnila podpora výjezdů a soustředění, dělají, co můžou. Ano, samozřejmě s grandslamovými zeměmi se nemůžeme srovnávat, třeba americká asociace USTA má vlastní akademii, ale to je prostě úplně jiný svět.“

Hynek Fruhvirt přitakává. „Musím říct, že tenisový svaz se stará. Nabízí podmínky Národních tenisových center, tam jsou kurty, posilovny, zázemí, s holkami to všechno využíváme. A na největší turnaje nebo na týmové akce svaz financuje výjezdy, posílá s námi svazového trenéra. Ta podpora je pro nás důležitá a neocenitelná. Ale jsme Česko, musíme to brát tak, jak to je. Holky z takzvaných grandslamových zemí mají samozřejmě podporu svých národních svazů dramaticky vyšší, oproti jejich možnostem jsme u nás tak na 5–10 procentech.“

Kdo posbírá příští tenisové olympijské medaile? „Talentu máme spoustu, Lindu Fruhvirtovou, Lucii Havlíčkovou, Terezu Valentovou, Lindu Noskovou. Mezi kluky se stále zlepšují Tomáš Macháč, Zdeněk Kolář, Jonáš Forejtek, Michael Vrbenský, Jiří Lehečka, Vít Kopřiva,“ sype možná jména budoucnosti z rukávu šéf sparťanské tenisové akademie David Havel.

Třeba některá z nich posbírají medaile už na OH 2024 v Paříži nebo o čtyři roky později v Los Angeles.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované