Hlavní obsah

Ve stopách legendy Novotné. České medaile opět visí nad tenisovou sítí

Foto: Profimedia.cz

Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková se radují z postupu mezi čtyři nejlepší páry olympijského turnaje.

Reklama

28. 7. 2021 11:04

Na ženský tenis se v českých medailových předpovědích před OH v Tokiu hodně spoléhalo. A jsou blízko. Jak Markétu Vondroušovou, tak pár Barbora Krejčíková – Kateřina Siniaková od medailí dělí vždy už jen jediné vítězství.

Článek

Tuzemská tenisová tradice je obrovská a úctyhodná. I ta, která je propletená s pěti olympijskými kruhy. Posuďte sami.

Československo si z olympijských tenisových kurtů přivezlo jedno zlato, jedno stříbro a dva bronzy. První z nich – ještě z časů tak trochu prehistorických – v roce 1920 vybojovali v Antverpách ve smíšené čtyřhře Milada Skrbková a Ladislav Žemla. O čtyři roky později ale šéfové Mezinárodního olympijského výboru tenis z programu her vyškrtli. V Mexiku 1968 a poté v Los Angeles v roce 1984 se v programu objevil alespoň exhibičně.

A v roce 1988 v Soulu přišel velký tenisový comeback, který tehdy československá výprava vytěžila v Koreji (skoro) na sto procent.

Miloslav Mečíř sice nikdy nezvítězil na grandslamovém turnaji, ale olympijský turnaj v Soulu opanoval. V semifinále se Mečíř utkal se svým osudovým protivníkem, Švédem Stefanem Edbergem. V epochální bitvě prohrával 1:2 na sety, ale nakonec zápas v pěti setech otočil ve svůj prospěch. A ve finále zdolal Američana Tima Mayotta. Medailí už tuzemský tenis získal pod pěti kruhy spoustu. Ale zlato jediné. Tohle Mečířovo.

Navíc tehdy v Soulu Miloslav Mečíř přidal i bronzovou medaili za pánskou čtyřhru, parťákem mu byl Milan Šrejber, který se posléze v 90. letech zapsal spíš do dějin české privatizace a finančnictví.

Američanky vždycky o trochu lepší

A velké pozornosti se tehdy v Československu oprávněně těšila i dámská čtyřhra. Dvojice Jana Novotná – Helena Suková patřila mezi vskutku excelentní páry tenisové historie.

Tehdy v Soulu zdolala v semifinále silnou německou dvojici Grafová–Kohdeová.

A když ve finále proti Američankám ve složení Shriverová–Garrisonová vyhrály Češky první set 6:4, zdálo se, že zlato je ohromně blízko.

Dovolte prosím malou osobní vzpomínku autora tohoto článku: Po druhém, prohraném setu už jsem se tehdy musel sebrat a pelášit do školy, do prvního ročníku gymnázia. Časový posun mezi Turnovem a Soulem umožňoval vidět brzy po ránu, tedy ještě před školou, mnohé, ale konečný výsledek 10:8 pro Američanky ve třetím setu už jsme se dozvěděli až od spolužáka Jana Kloučka, který bydlel přímo naproti škole, takže mohl zápas dokoukat a dorazil jen pár minut po prvním zvonění.

Mně se s tenisovou historií pojí tahle osobní vzpomínka, letošní semifinalistce Barboře Krejčíkové, která se narodila až o 7 let později, se ale v hlavě určitě vrací zas a znova myšlenka na její klíčovou tenisovou mentorku, kterou jí posléze v Brně byla právě Jana Novotná.

Kromě toho, že vyhrála wimbledonskou dvouhru, patří Jana Novotná mezi nejúspěšnější deblistky všech dob a v rámci českého tenisu nastřádala i nejbohatší medailovou sbírku z olympijských her.

Po zmíněném Soulu v roce 1988 se jí velmi dařilo i na OH 1996 v Atlantě, kde získala v singlu bronz a s Helenou Sukovou opět hrály finále deblu. A zase prohrály s Američankami. Tyhle nosily shodné příjmení Fernandezová, i když Gigi a Mary Joe sestrami nebyly.

Foto: ČTK

Jak vidno, ze zisku stříbrných olympijských medailí byly po finálové porážce v Atlantě české tenistky spíše zklamány. Vlevo Helena Suková, vpravo Jana Novotná.

Vztah Jany Novotné a Heleny Sukové byl komplikovaný, dlouholetý pár se později rozpadl, ale ať už spolu, nebo s jinými partnery či partnerkami, získaly ty dvě neuvěřitelné množství grandslamových titulů v dámské nebo smíšené čtyřhře. Novotná celkem 16, Suková celkem 14.

Současný pár Barbora Krejčíková – Kateřina Siniaková vykročil v jejich stopách, dvakrát už vyhrál French Open, jednou Wimbledon. A teď má blízko k tomu, aby se Novotné se Sukovou přiblížil i v olympijské bilanci.

Po dnešním čtvrtfinálovém triumfu nad australským párem Bartyová–Sandersová, který rozhodl super tie-break v poměru 10:7, potřebují Češky vyhrát ještě jeden zápas, aby se dostaly k medaili. V ideálním případě zítřejší semifinále proti ruské dvojici Kudermetovová–Vesninová. Tenhle triumf by otevřel cestu do finále, ve kterém se rozdělí zlato a stříbro.

Případný neúspěch v semifinále by pak českou dvojici poslal do boje o bronzovou medaili.

Ženská čtyřhra je pro český tenis dlouhodobě nejvýnosnější medailovou bonanzou. Ke dvěma zmiňovaným stříbrům páru Novotná–Suková (1988 a 1996) přidaly další stříbro na OH 2012 v Londýně i Andrea Hlaváčková s Lucií Hradeckou. Ve finále byly i do třetice lepší Američanky, tentokrát ve složení Huberová–Raymondová.

Bronzový poklad z Ria

Tři čárky do položky bronzové medaile si český tenis zapsal i na minulých OH 2016 v Riu. V dámské čtyřhře tam „bronzově“ zabodovala dvojice Lucie Šafářová – Barbora Strýcová, ve smíšené pak pár Lucie Hradecká – Radek Štěpánek. A bronz v dámském singlu přidala Petra Kvitová.

Letos má kromě páru Krejčíková–Siniaková pořád na medaili výborně zaděláno i Markéta Vondroušová. Po úterním skvělém vítězství nad domácí favoritkou Naomi Ósakaovou se dnes ve čtvrtfinále utkala se Španělkou Badosaovou, která v pekelném vedru skrečovala zápas po prvním prohraném setu.

V semifinále čeká Vondroušovou světová šestka, Ukrajinka Elina Svitolinová. A platí tu samozřejmě stejný medailový klíč jako v deblech. Výhra otevírá dveře do finále, případná prohra pak ještě nabízí souboj o bronzovou medaili.

Česká tenisová rána pokračují už ve čtvrtek. Oproti Soulu 1988 je tu výhoda, že kdo si přivstane, boje o medaile uvidí a nebude muset pospíchat do školy nebo do práce. Finálové boje i duely o bronz jsou totiž naplánovány na víkend.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované