Hlavní obsah

Takhle vznikal český IT gigant, kterého teď chtějí spolknout Američané

Foto: Seznam Zprávy

Zakladatelé Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama

15. 7. 15:36

Největší tuzemská softwarová firma Avast s kapitalizací 179 miliard korun prožila od svého vzniku několik zlomových momentů. Nechybělo málo a na přelomu tisíciletí zkrachovala.

Článek

Pavel Baudiš od čtvrtečního rána zbohatl o zhruba pět miliard korun. Akcie softwarové firmy Avast totiž po oznámení možného spojení s americkým NortonLifeLockem poskočily o více než 13 procent a v Londýně se ráno obchodovaly za 570 pencí. Hodnota české společnosti Avast tak dosahuje 6,02 miliardy liber (179 miliard korun).

Nebývalý úspěch středoevropské firmy je kombinací tvrdé práce, štěstí a také vysoké úrovně tuzemského technického školství, které už v dobách pozdního socialismu dokázalo produkovat technicky zdatné softwarové inženýry.

Dnešní Avast obsluhuje víc než 435 milionů uživatelů po celém světě a jeho tržby na konci loňského pandemického roku dosahovaly 900 milionů dolarů (téměř 20 miliard korun).

Z garáže

Zakladateli společnosti Avast Software (dříve Alwil Software) jsou Pavel Baudiš s Eduardem Kučerou. První jmenovaný drží 25 procent Avastu, druhý necelých deset procent. Současný šéf a jeden z prvních zaměstnanců Ondřej Vlček pak 2,3 procenta.

Je to trochu paradox. Americký NortonLifeLock (dříve Symantec), který je dnes chce koupit, byl hlavním důvodem toho, že se Avast dostal na přelomu tisíciletí do potíží a málem nepřežil.

V devadesátých letech společnost Alwil Software prodávala svůj software hlavně velkým firmám, ministerstvům, bankám, ale podcenila malé podnikatele a domácí uživatele, protože to bylo mimo jejich oblast zájmu.

Ocitli jsme se v situaci, že to buď zavřeme, anebo musíme vymyslet něco jiného.
Pavel Baudyš

Oblast podnikatelů a domácností mezitím pokrylo konkurenční řešení brněnské antivirové firmy AVG, které se poměrně dost rozšířilo. „A pak jsme začali mít trochu problémy, spousta firem totiž přešla koupí pod globální firmy – a ty si přinesly svá řešení. Takže jsme se ocitli tak trochu mimo hru,“ vzpomínal Pavel Baudiš na začátky.

Těsně před koncem tisíciletí pak přišel Symantec s agresivní cenovou politikou, která v podstatě zlikvidovala domácí výrobce antivirových řešení a ovládl trh. Baudiš a Kučera se dostávali do problémů, vývoj byl drahý a prodeje firmě klesaly. „Ocitli jsme se v situaci, že to buď zavřeme, anebo musíme vymyslet něco jiného,“ popisoval situaci Baudiš.

V tu dobu přišlo rozhodnutí začít prodávat po celém světě, což ale moc nefungovalo. Takže Avast musel vymyslet něco nového. Nakonec v roce 2001 nabídl svůj program zdarma pro domácí uživatele. To už o rok dřív začala dělat konkurenční AVG. Výsledek se dostavil okamžitě – program hned za první tři dny patřil mezi nejstahovanějšími programy na světě.

Na vrchol

Pak už je historie Avastu známější. Model zůstal stejný dosud. Základní verze programu je pro veřejnost zdarma, ale je možno dokoupit si prémiovou verzi, která už je zpoplatněná. Z tohoto „dobrovolného“ nákupu Avast žije dodnes. I když základní jádro programu je stejné ve volné i prémiové verzi.

Klíčem k úspěchu pak byly jazykové lokalizace. Jako druhá přišla francouzská lokalizace, která měla neuvěřitelný úspěch. Byl to tehdy jediný podobný program, který byl ve francouzštině, a dosáhl skoro 80procentní penetrace mezi domácími uživateli, a to bez jediného eura spotřebovaného na reklamu nebo nějakou podporu prodeje a marketing. Dnes má Avast čtyřicítku jazykových verzí.

A pak přišel Vince Steckler. Američan, který pracoval předtím rovněž pro Symantec, se před Vánocemi 2007 přijel představit do Prahy. Vince Steckler pak patřil deset let k hlavním strůjcům světového úspěchu firmy.

„Když jsem do Avastu přišel, měli jsme jen zhruba padesát lidí. V marketingovém a obchodním oddělení byl jeden člověk, další měl na starost finance a ostatních 48 byli inženýři,“ řekl Steckler autorovi tohoto článku v roce 2019, když z Avastu odcházel.

„Na začátku jsme si uvědomili, že kromě toho, že musíme posilovat inženýrskou část firmy, musíme rozvíjet také obchod a marketing. V počátečních letech jsme to velmi citlivě budovali, protože ve firmě převládala skoro až mantra, že prodávat něco je špatně. Příčilo se to přesvědčení mnoha programátorů,“ dodal Steckler, který letos tragicky zesnul.

Podařilo se. Z tehdejších tržeb zhruba 20 milionů dolarů Avast za deset let vyrostl na loňských téměř 900 milionů dolarů. Z lokální firmy založené za socialismu je dnes přední světový hráč v oblasti softwarové bezpečnosti, kde pracuje 1 700 lidí na různých kontinentech. V Česku takových příběhů není moc.

Burza v Londýně

Právě Steckler vymyslel termín „freemium“ a navíc ho dokázal účinně propagovat. A do firmy přivedl investory. Pak přišel v roce 2012 neúspěšný vstup na newyorskou burzu Nasdaq, kam tehdy vstoupilo AVG. A poté v červnu Facebook, ale to byla v podstatě velká katastrofa.

Upisovací hodnota Facebooku následně klesla z 35 dolarů asi na 15, neprobíhaly žádné obchody. Nakonec proto rozhodnutí vstoupit na burzu Avast odpískal. Místo toho po pár letech v roce 2016 koupil většího konkurenta, původně českou firmu AVG za 1,3 miliardy dolarů.

Firma najednou obrovsky vyrostla.

O dva roky později přišel úspěšný vstup na londýnskou a pražskou burzu. Doba vstupu na burzu nebyla sice úplně ideální, ale povedlo se to. Po počátečním usazování hodnota akcií klesala, ale poslední dobou jejich hodnota roste neskutečným tempem. Veze se na vlně zájmu o technologie a její poměr P/E (cena akcie vůči zisku) dosahuje úctyhodných 49.

Avast však měl i drobná zaškobrtnutí. V lednu 2020 servery Motherboard a PCmag zveřejnily, jak Avast prodával prostřednictvím dceřiné společnosti Jumpshot podrobná data o chování svých uživatelů. Akcie společnosti reagovaly prudkým propadem na burze, při kterém se hodnota společnosti propadla o čtvrtinu. Následně vedení firmy oznámilo, že divizi Jumpshot uzavře.

Dlouhodobě se pak zakladatelé věnují filantropii. Nadační fond založili spolumajitelé Pavel Baudiš a Eduard Kučera v roce 2010 a správu fondu svěřili svým manželkám Jarmile a Miladě. Nadační fond Avast se věnuje především charitativní filantropii, za ústředním téma si zvolil paliativní péči. Témuž se chce věnovat nadační fond manželů Vlčkových.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované