Hlavní obsah

TechMIX: Umělá inteligence na frontě. Nasadilo Rusko robota-zabijáka?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: ZALA Aerospace

Lancety, tedy „skalpely“, mají velmi charakteristický tvar: Jejich křídelní plochy mají tvary X a dron je nese na trupu vpředu i vzadu.

Reklama

Jarní počasí tentokrát bohužel odvádí moje myšlenky směrem na Ukrajinu. Tam se změnou počasí přišlo nejdříve bláto a po něm sušší část jara a léto, během kterého se očekává mnohokrát slibovaná ukrajinská ofenziva.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!

Její úspěch či neúspěch bude záviset nejen na samotné ukrajinské armádě a tom, jak dobře zvládnou západní státy rozjet výrobu především dělostřelecké munice, ale samozřejmě také na ruských protivnících.

Veřejná debata se i díky mediální přitažlivosti videí zachycujících drobné epizody z fronty soustředí na neúspěchy ruské armády. Na tanky, z nichž po zásahu odlétají věže do výše několik desítek metrů do vzduchu, na záběry čerstvě mobilizovaných odvedenců, kteří se ocitli na frontě bez nutného vybavení, či na muže doslova terorizované municí padající z dronů nad nimi.

Méně často se hovoří o tom, že ruské tanky leckdy zásahy protitankovými zbraněmi přečkají a představují pro ukrajinské vojáky nebezpečného soupeře. Případně že ruská mobilizace se sice nedařila, ale to se u takových masových náborů stává často, a navíc splnila svůj účel; ruská armáda od jejího zahájení dokázala stabilizovat své pozice a zahájit (byť neúspěšnou) zimní ofenzivu.

A málo se zmiňuje i to, že drony nelétají zdaleka jen na ukrajinské straně, ale i na té ruské – a některé z nich si nevedou vůbec špatně.

Nebezpečný skalpel

Už v minulosti jsem zmiňoval důležitost bezpilotního letadla Orlan-10 pro ruské síly. Je to v podstatě velký letecký model, který se používá k průzkumu a navádění dělostřelecké palby. Pro ukrajinské vojáky tedy není Orlan na nebi vůbec vítaným hostem (pokud o něm vůbec vědí). V poslední době jim ale způsobuje ještě větší potíže menší stroj, který může zabíjet a ničit přímo.

Jde o „kamikaze dron“ Lancet od společnosti Kalašnikov (také jsem už o něm v minulosti psal). Přesně řečeno ho vyvinula společnost ZALA Aero Group, která je součástí koncernu Kalašnikov. Představen byl v červnu 2019 během vojenské výstavy v Moskvě jako další vývojová verze stroje známého jako KUB-BLA.

Mimochodem ukrajinským ekvivalentem by měl být dron Phoenix Ghost dodaný Spojenými státy na Ukrajinu během roku 2022 ve stovkách kusů. Ten je natolik věrný „duchařskému“ jménu, že o něm nevíme vůbec nic. Ani to, zda byl opravdu nasazen a případně s jakým výsledkem.

Lancety, tedy „Skalpely“, mají velmi charakteristický tvar: Jejich křídelní plochy mají tvary X a dron je nese na trupu vpředu i vzadu. Pohon zajišťuje elektromotor, takže stroj je tichý, ale zase nemá velký dolet. V menší variantě Lancet-1 údajně jen 30 kilometrů, ve větší Lancet-3 kolem 40 kilometrů.

Stroje mají hmotnost kolem 35 kilogramů a létají rychlostí cca kolem 100 km/h. Na cíl se ovšem vrhají z výšky rychlostí kolem 300 km/h, aby protivník neměl mnoho času reagovat. Objevila se videa, ve kterých ukrajinští vojáci dron dokázali zřejmě sestřelit, či alespoň vážně poškodit ruční zbraní nebo řízenou střelou, ale také několik, ve kterých se to zjevně nepovedlo a cíl i přes snahu obránců nebyl zasažen.

Ukrajinskému velení dělá nepochybně starosti hlavně větší varianta této „vyčkávací munice“, jak se v české odborné mluvě říká. Lancet-1 totiž kvůli svým rozměrům měl i malou nálož, kolem tří kilogramů. Odolnější cíle jako tanky nebo i děla měly v případě Lancetu nezanedbatelnou šanci přečkat ho bez velkých škod (jeden příklad zasaženého polního děla, které podle obsluhy jen potřebovalo „vyměnit gumu“).

Na bojiště se ovšem v poslední době ve stále větší míře dostává silnější varianta Lancet-3, která už nese hlavici o hmotnosti kolem 12 kilogramů. V případě zásahu tak dokáže napáchat výrazně větší škody. Podle údajů blogu Oryx, který sčítá vizuálně potvrzené ztráty techniky na bojišti, větší verze Lancetů dokázala zničit osm bojových vozidel pěchoty a nejméně jeden tank (a několik dalších poškodit).

Nestihnete se schovat

Hlavním cílem je ovšem využití těchto dronů proti dělostřelectvu. Právě to je totiž pro Ukrajinu (a v ještě větší míře pro Rusko) klíčovou zbraní, která odvádí na bojišti největší kus práce.

Ruský server Lost Armour sleduje ruské doklady o použití těchto strojů na bojišti. Ke 12. dubnu jich zaznamenal 204, z toho 118 bylo proti nějakému typu děla či raketometu. Už zmiňovaný Oryx, který má jiné standardy, uvádí, že Lancety zasáhly, poškodily nebo zcela zničily 53 ukrajinských dělostřeleckých systémů. (Jeden poškodil i Českou republikou darovaný raketový systém RM-70).

Nepoměr je to značný, důležité je ovšem poznamenat, že Lost Armour přes své nepochybné ideologické zabarvení není běžný propagandistický web. Případy nasazení Lancetů dokládá videozáběry, byť v jejich vyhodnocení se může s jinými analytiky rozcházet. Jednoduše řečeno, údaje z tohoto webu jsou nepochybně výrazně blíže skutečnosti, než je zvykem u oficiálních ruských zdrojů.

Ale vraťme se zpět k využití dronů. Rusko je na bojišti zřejmě používá několika způsoby. Za prvé prostě jako řízenou munici: Jednoduše je vyšle na známý cíl, který objevil třeba zmíněný Orlan-10 (tento dronový tandem je na bojišti běžný a zřejmě i efektivní).

Stále častěji je ovšem používá pro takzvanou protibaterijní činnost. V takovém případě se drony vypouštějí ve chvíli, kdy třeba speciální radary odhalí, odkud pálí ukrajinská děla. Dron či drony jsou vypuštěny do dané oblasti a pak v ní hledají možný cíl.

Samozřejmě nedorazí na místo hned, ovšem i tak použití dronů zrychluje odvetný ruský útok. Urazí zhruba kilometr za půl minuty, 10 kilometrů za frontou tedy mohou být během několika minut. Pokud by místo dronu byl použit běžný dělostřelecký granát, cíl by nepochybně dokázal za tu dobu odjet z místa a vyhnout se tak odpovědi.

Ovšem drony jako Lancet nejsou „hloupé“. Mají kameru, přes kterou je může řídit operátor. A také ještě jeden nebezpečný kus hardwaru, který hledání cíle zjednodušuje.

Je to robot-zabiják?

Výrobci tvrdí, že Lancety mají k dispozici autonomní režim. V něm stroj doletí na určené místo a poté vizuálně vyhledává cíle pomocí palubního počítače využívajícího algoritmu na rozpoznávání obrazu. V tomto režimu údajně nepotřebuje žádné spojení s operátorem a je odolný vůči rušení.

Není jasné, do jaké míry to tak skutečně je a jak moc výrobce přehání. Lancety mají ovšem hardware, který by něčeho takového v principu mohl být schopen.

Roman Kaščuk, ukrajinský instruktor výcviku odstřelovačů, zveřejnil v polovině března na sociálních sítích snímky havarovaného letounu Lancet-3. Na snímcích je něco, co vypadá jako v USA vyrobený minipočítač NVIDIA Jetson TX2 a čip Xilinx Zynq (Xilinx Adaptive patří společnosti AMD).

Z technického hlediska je to dobrá volba: „Není nijak překvapivé, že tento konkrétní ruský dron má dovážené komponenty, vzhledem k tomu, že NVIDIA je světovým lídrem a její technologie je považována za nejlepší na světě,“ řekl pro server Forbes Samuel Bendett, expert na ruské drony a poradce CNA i CNAS.

Závislost Ruska na západní elektronice je dobře známá. Ačkoli se ruští představitelé rádi chlubí, že jejich vybavení je čistě ruské, společná zpráva RUSI a agentury Reuters z loňského srpna, která zkoumala 27 ruských systémů ukořistěných na Ukrajině včetně řízených střel a bezpilotních letounů, identifikovala nejméně 450 unikátních mikroelektronických komponentů od společností z USA, Evropy a východní Asie.

Konkrétně Jetson TX2 je zařízení o velikosti zhruba platební karty, které tvůrci popisují jako „nejrychlejší a energeticky nejúčinnější vestavěné výpočetní zařízení s umělou inteligencí“. Modul se spotřebou 7,5 wattu patří do generace zařízení, která mají umožnit lokální využití algoritmů pokročilého strojového učení a obecně „umělé inteligence“ v mobilních zařízeních.

V případě dronů to může umožnit vývoj strojů, které například mohou sledovat a natáčet svého majitele naprosto autonomně, bez zásahu člověka (jedna marketingová ukázka).

Co přesně dokáže Lancet s podobným čipem na palubě, to není jasné. Asi nejrozumnější předpoklad podle analytiků je, že není plně autonomní, ale může být schopen upozornit operátora na zajímavé objekty v zorném poli své kamery, tedy nejspíše možné cíle. Může také pomáhat při navádění na cíl při závěrečném útoku.

Poslední a asi zatím trochu sci-fi možností je, že třeba právě čip TX2 dává stroji schopnosti „robota-zabijáka“, tedy že mu umožňuje samostatně vyhledávat a ničit cíle. Forbesem oslovení odborníci se neshodnou, zda je to možné. Podle mého názoru jde ovšem o otázku, na kterou může kvalifikovaně odpovědět jen někdo, kdo to skutečně vyzkoušel. Na druhou stranu, tvůrci Lancetu mají dobrý důvod přehánět.

V každém případě nasazení čipu na frontovém dronu naznačuje, že komerční hardware pro hluboké neuronové sítě začíná mít opravdu zajímavé výkony. A vývoj v této oblasti jde rychle dopředu. TX2 není nejvýkonnější dostupný model. V roce 2021 byl představen nový typ Jetson Orin, který má být řádově rychlejší.

Pokud budou sankce proti Rusku opravdu fungovat, dostupnost těchto a dalších podobných modulů by mohla Ukrajině poskytnout výraznou výhodu při vývoji a nasazování dronů ve větším měřítku. Pokud ne, Lancety nadělají ukrajinským vojákům i velitelům – potažmo pak jejich západním spojencům, jako jsme my – ještě hodně starostí.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Reklama

Doporučované