Hlavní obsah

Banky se učí ukrajinsky. Narazily při tom na covidový problém

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

12. 4. 11:34

Využijte maximum toho, co už někdo vymyslel. Speciálně naprogramovat si nechte jen to, co vás na trhu odlišuje. Bude to levnější a do budoucna si nepotáhnete kouli na noze, doporučuje firmám expert na digitální transformaci.

Článek

Covid a válka na Ukrajině. Dvě nepředvídatelné události, které nastavily finančním institucím zrcadlo, jak moc dokáží reagovat na změny. Peněžní domy mají desítky i stovky IT systémů. Čím větší a starší firma je, tím komplikovanější a provázanější systémy jsou.

Ukázalo se, že mít vše na míru, nemusí být vždy výhoda. Když je totiž potřeba reagovat na aktuální dění a něco rychle upravit, může to být zdlouhavé a stát zbytečně moc peněz.

„V Česku je velký trend si IT a software vyvíjet na zakázku a výsledkem často bývají přecustomizované produkty na míru, které rychle stárnou (customizace je úprava podle požadavků klienta –⁠ pozn. red.),“ uvádí Jiří Mach, šéf společnosti Enehano Solutions, která se specializuje na digitální transformaci firem.

„Často pak platí, že když se do těch systémů sáhne, může se to celé rozsypat. Problémem je i to, že lidé, kteří se o tyto systémy starali, odcházejí do důchodu,“ doplnil.

Tento trend umocnil covid. „Banky byly nuceny rychle měnit systémy, například při odpouštění, odkládání splátek, muselo se sahat do core systémů, dělat to manuálně,“ popisuje Mach.

To samé ukázal i problém s Ukrajinou. Banky, operátoři potřebují velice rychle reagovat na stávající situaci – mít produkty pro Ukrajince, odbavovat kontaktní centra, maily v ukrajinštině.

„Je za tím spousta práce a úsilí našich kolegů, programování, nastavování scriptů, psaní textů, překladů, a to nejen pro web,“ informoval mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Zásahy si vyžádal i systém řízení vztahů s klienty, protože Ukrajinci mají jiný typ rodných čísel. Aby šlo tento údaj zadat do systému, který pro danou kolonku vyžaduje konkrétní počet číslic, museli programátoři sáhnout do kódu a přepsat ho.

Spořitelna také spustila pro Ukrajince možnost založit si účet online. „Na tom pracovalo cca 30 lidí poslední měsíc,“ dodal Hrubý.

Řada finančních institucí musí čekat, až jejich současný systém zestárne natolik, že si novou investici obhájí.
Jiří Mach, Enehano Solutions

Jako první spustila internetové a mobilní bankovnictví v ukrajinštině Raiffeisenbank. „Díky připravenosti našich systémů bylo přidání dalšího jazyka z technického pohledu konfigurační záležitostí,“ sdělila mluvčí Tereza Kaiseršotová. Těžší podle ní bylo správně odborně do ukrajinštiny přeložit bankovní výrazy. „Za 14 dnů se nám podařilo přeložit a implementovat přes 3 tisíce specifických výrazů, hlášek či upozornění, které obsahuje internetové a mobilní bankovnictví,“ řekla.

Někdo si však vystačil třeba jen s letákem v ukrajinštině. „Pro Ukrajince jsme připravili informační letáky k běžným účtům v jejich rodném jazyce, jiné produkty ani software jsme jazykově nemodifikovali,“ uvedl mluvčí Fio banky Jakub Heřmánek.

Pokud má firma IT systémy vyrobené na míru, nové funkcionality je potřeba vyvinout, a to trvá dlouho. Podle Jiřího Macha z Enehano Solutions trh začíná chápat výhody standardizovaných softwarů.

„Otázkou nyní je, kdo má odvahu to udělat a jak rychle. Řada finančních institucí musí prostě čekat, až jejich současný systém zestárne natolik, že si novou investici obhájí,“ míní.

Podle Macha se na západ od nás mnohem častěji využívají standardizované low-code nebo no-code systémy od Salesforce, Oracle, Microsoftu nebo Outsystems. A menší projekty vznikají i v Česku a na Slovensku.

Hlavním cílem využívání standardizovaných produktů je, aby se ajťáci využívali na smysluplné věci, a ne na to, aby donekonečna programovali to samé. „Spíš se vyplatí přizpůsobit produkt softwaru, než si myslet, že mám nejunikátnější produkt na světě – u bank je lepší využít standardizované systémy například pro obsluhu zákazníka, kontaktního centra nebo poboček,“ uvádí Mach.

Pokud jde například o nový systém pro práci se zákazníky na pobočkách banky, vývoj na míru může podle Macha vyjít na 300 milionů korun. Standardizovaný produkt bude o 120 milionů levnější, levnější bude i jeho údržba, bude v něm méně prostoru pro chyby a bude vyžadovat péči méně IT specialistů. „Cena je orientační, záleží na velikosti zákazníka a komplexitě jeho systému, může být vyšší i nižší, ale důležitý je ten poměr,“ vysvětluje Mach.

Trend se přitom týká prakticky všech firem, nejen finančního sektoru. Třeba u internetového obchodu může vývoj IT systému na míru podle experta Enehano Solutions vyjít na desítky až stovky tisíc korun. Přitom hotový produkt na jednotky tisíc korun měsíčně.

Nejen finanční firmy tak dnes stojí před rozhodnutím, kterou cestou se vydat. „Typicky u největších bank se v praxi stále stává, že nový systém stojí stovky milionů korun. Po několika letech ale zastará a nemění se. Po čase se zahodí a musí se pořídit nový.

„Nejenže je tento způsob neefektivní a drahý, ale začíná se stávat také nereálným. Už jen sehnat na takový projekt dostatek IT specialistů je velmi komplikované a drahé. Nehledě na to, že tito ajťáci budou muset systém dlouhodobě udržovat aktuální a budou na to sami,“ říká Mach.

Na míru jen věci, které firmu odlišují

Na zakázku se vyplatí dělat řešení, které představuje hlavní přidanou hodnotu nebo know-how firmy. U bank jde typicky například o nástroje posuzující rizikovost různých obchodů nebo třeba o internetové bankovnictví.

Stejně to platí i v případě, kdy se firma nachází v nějaké unikátní tržní pozici. „Například e-shop Alza už má tolik produktů a procesů, které běžný e-shop nemá, že zde dává smysl software na míru. V případě běžných e-shopů se ale také v posledních letech ve velkém najíždí na standardizované systémy. Důkazem může být například ohromný růst Shoptetu. Dnes už zkrátka není možné sehnat tolik ajťáků, kteří by napsali software od začátku na míru,“ popisuje Mach.

Modelový příklad: chytré pojištění

Pro koncové zákazníky firem znamená využití standardizovaných produktů to, že se k nim změny a inovace dostanou až čtyřikrát rychleji. Typicky to platí pro nové produkty. Jako příklad vezměme chytré pojištění založené ne na riskařském modelu, ale na chování klienta podle dat z chytrých hodinek.

Standardizované lze v případě chytrého pojištění využít: software na přípravu smluvní dokumentace, podpis smlouvy, profil klienta, aktivaci nové smlouvy a změny na smlouvě. Programátora doporučuje Jiří Mach využít na komunikaci chytrých hodinek s pojišťovnou, napočítání nového riskového modelu a výpočet pojistného a slevy na základě splněných kritérií.

„U vývoje na míru by taková inovace trvala klidně rok a půl, zatímco u standardizovaného řešení to bude i o více než polovinu rychleji. Důvodem je, že IT specialisté nezačínají od začátku, ale třeba v polovině,“ vysvětluje Mach.

I u nového produktu je totiž velká část věcí standardizovaná a není je třeba znovu programovat. A i na tu část o tom, co říkají chytré hodinky o chování klienta, se lze podívat do bohatého obchodu produktů třetích stran, jestli podobný problém už někdo neřešil přede mnou. Pokud ano, lze řešení jednoduše doinstalovat, pokud ne, snadno se dokonfiguruje.

„Díky využití standardizovaného řešení je potřeba o polovinu méně IT specialistů, ušetří se dvě třetiny času na implementace, je menší prostor pro vznik chyb a navíc je zajištěna neustálá aktualizace systému,“ konstatuje odborník.

Firmy z celého světa se také podílejí na rozvoji standardizovaného řešení, přinášejí nové náměty a řešení problémů, které mohou ostatní následně použít.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované