Hlavní obsah

Ruská pohádka o technické nezávislosti se rozpadá

Foto: Seznam Zprávy

Ruská propaganda tvrdí, že Rusko může být na Západu technologicky nezávislé. Skutečnost je úplně jiná.

Reklama

22. 3. 7:12

Sankce uvalené na Rusko vedou k jeho ekonomické a technologické izolaci. Směrem dovnitř se Rusko snaží tvrdit, že jej sankce nebudou bolet. Sen o ruské samostatnosti je však nesmyslný. Vědí to i odborníci, kteří ze země odcházejí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Bez osobních počítačů, internetu a mobilních telefonů si život moderního člověka absolutně nelze představit. Oproti obecnému přesvědčení za tyto vynálezy nevděčíme Západu. Všechny byly vytvořeny v Sovětském svazu!“

S takto ambiciózním tvrzením přišel provládní ruský web Pravda.ru už 28. února, tedy čtyři dny po začátku ruské invaze a dva dny po nástupu těžkých západních sankcí.

Není těžké uhodnout cíl takového článku. Nabídnout překvapivou historickou paralelu a uklidnit čtenáře, že Rusko se bez Západu v oblasti technologií obejde. „Nebojíme se amerických sankcí, obejdeme se bez vašich vychytávek,“ hlásí ve virálním videu ze začátku března ruský tatínek, zatímco kladivem likviduje tablet Apple iPad.

Reálná data však svědčí o pravém opaku. Ruský technologický sektor nejenže nepatří mezi světovou špičku, ale s nástupem sankcí se sen o ruské samostatnosti ještě více vzdálil.

Ruské čipy 15 let za konkurencí

Rusko se rádo prezentuje jako lídr na poli sofistikovaných, elektronikou nadupaných zbraní a patří mezi největší exportéry zbraní na světě. Taková „chytrá zbraň“, stejně jako moderní auto, tablet notebook nebo chytrý telefon, však ke svému fungování potřebuje pokročilé počítačové integrované obvody. Tedy ty čipy, kterých se poslední rok nedostává po celém světě.

Rusko má určitou vlastní produkci čipů. Největší ruský výrobce čipů – firma Mikron – ale podle odborníků zaostává za světovou špičkou přibližně o 15 let. Nejpokročilejší ruský závod pracuje s 65nanometrovými obvody, což odpovídá přibližně úrovni z roku 2006.

Foto: Profimedia.cz

Mikron – největší závod na výrobu čipů v Rusku.

Pro srovnání – tchajwanský výrobce TSMC vyrábí pětinanometrové čipy a pracuje na třínanometrových obvodech. Nižší číslo je v tomto případě lepší, umožňuje na malý čip efektivněji umístit více tranzistorů, a mnohonásobně tak zvýšit výkon a snížit spotřebu.

Jak vypadají ruské čipy v akci? Vyzkoušel si to třeba ruský youtuber Stanislav Vasilijev při testování zapůjčeného prototypu prvního ryze ruského notebooku Bitblaze Titan postaveného na ruském procesoru Bajkal M: „Pro fanoušky kuriozit nebo pro fanoušky všeho ruského je to určitě dobrá koupě…“

Foto: YouTube/Kak Prosto

Youtuber se po spatření vnitřností ruského notebooku neubránil smíchu.

A to ještě musíme zohlednit, že použitý procesor Bajkal je sice ruského návrhu, ale nevyrábí se v ruských továrnách. Využívá 28nanometrovou architekturu a dle ruských plánů jej dodává již zmíněný tchajwanský výrobce TSMC. Tato firma přitom uvedla, že bude respektovat západní sankce, což pravděpodobně znamená přerušení i těchto dodávek.

Čipové nezávislosti nedosáhl nikdo

Taková přeshraniční spolupráce není ve výrobě čipů ničím výjimečná ani ostudná. Třeba současná světová špička – čipy M1 – jsou výsledkem spolupráce mnoha firem. Americká společnost Apple čip navrhla a integruje jej do svých produktů. Tchajwanský výrobce TSMC čipy M1 vyrábí. A používá k tomu technologie vyvinuté nizozemskou společností ASML.

Foto: ASML

Nizozemská firma ASML platí za inovátora v oboru výroby čipů. Přišla například s litografií pomocí extrémního ultrafialového záření („EUV Lithography“).

Výroba čipů je zkrátka komplexní, mezioborový a zdlouhavý proces. Do hry vstupují licence, patenty, návrhy, simulace, integrace, robotizace nebo pokročilé zpracování materiálů. Takže nejen Rusko, ale žádná země na světě nemá schopnost zcela pokrýt své technologické potřeby z vlastních zdrojů.

Kdyby se teď Rusko kompletně odřízlo od světa, tak by technologicky spadlo úplně na dno.
Jiří Jakovenko, FEL ČVUT

„Ani Evropa nemá soběstačnost v oblasti elektroniky. Ani Amerika, ani Čína, dokonce ani Tchaj-wan, kde se soustředí 25 procent světové výroby čipů,“ zdůraznil Jiří Jakovenko z katedry mikroelektroniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. „Oni si na Tchaj-wanu vyrobí čipy pro nejlepší procesory na světě, ale nemají třeba výrobu jiných čipů.“ Existují totiž desetitisíce různých druhů čipů a žádná země nevyrábí vše, co sama potřebuje.

Světový nedostatek čipů se mimochodem zřejmě v důsledku ruské invaze ještě prohloubí. Rusko a Ukrajina patří k významným exportérům neonu. Tento vzácný plyn se využívá kromě jiného právě při výrobě čipů, a jeho zdražení tak opět povede ke komplikaci spletitého globálního výrobního řetězce.

Chudá ekonomika dostala další ránu

Světové velmoci se pokoušejí snížit nutnost čipy dovážet ze zahraničí. Minimálně od roku 2021 se o to velmi intenzivně snaží USA i Čína. „Čipy, stejně jako baterie nebo vysokorychlostní internet, to je infrastruktura,“ zdůraznil třeba americký prezident Joe Biden v dubnu 2021. „Musíme pracovat na infrastruktuře současnosti, nikoli budovat infrastrukturu minulosti.“

Jenže Rusko není žádná ekonomická velmoc. Měřeno hrubým domácím produktem z roku 2020 je až na 11. místě a při přepočtu na obyvatele vychází srovnání ještě hůře (viz graf níže, ve kterém můžete listovat).

Po invazi na Ukrajinu se navíc ruská ekonomika začala dále propadat, stejně jako ruská státní měna rubl. Rusku hrozí kvůli neschopnosti splácení státního dluhu bankrot, jehož důsledkem je další odříznutí od světových finančních toků.

„I váhavá Čína si spočte, že pravděpodobnost, že by Rusko válku vyhrálo a ruská ekonomika zároveň nezkolabovala, je extrémně nízká,“ píše ekonom Tomáš Sedláček. Čína bude proto podle něj velice opatrná a do pomoci Rusku se nijak nehrne.

To všechno jsou okamžitě viditelné škody. Ale ještě větší dopad – nejen v oblasti technologií – se očekává jako dlouhodobý nepřímý dopad sankcí.

Odliv mozků bude ohromný

„Všichni jsme na sobě závislí, vše je provázané,“ shrnuje Jakovenko z ČVUT. „Kdybychom měli být od zítřka nezávislí na ostatních, tak to nedáme nikdo. Kdyby se teď Rusko kompletně odřízlo od světa, tak by technologicky spadlo úplně na dno.“

Otázkou je, zda se tomuto pádu vůbec Rusko ještě může vyhnout. Zatím jsme o technologiích mluvili z pohledu součástek, které jsou srdcem moderní elektroniky. V takové metafoře by pak mozkem elektroniky byly… lidské mozky. Bez vysoce kvalifikovaných odborníků na hardware a software si žádný stát nemůže dělat na nějakou technologickou nezávislost ani pomyšlení.

Negativní dopady izolace dolehnou mnohem více na Rusko než na mezinárodní společenství.
David Honys, Akademie věd ČR

Představte si, že jste softwarový specialista žijící v Moskvě nebo Petrohradě. Ještě v únoru vám v Rusku vlastně nic nechybělo. Mohli jste používat stejný notebook i stejné softwarové nástroje jako vaši kolegové v Japonsku, Německu nebo USA. S programátory z celého světa denně komunikujete a spolupracujete na různých projektech. Co vymyslíte, můžete kdekoli po světě prodávat, ať už sami, nebo prostřednictvím nadnárodních firem, které v Rusku působí.

Je o měsíc později a ve vašem profesním životě je najednou všechno jinak. Nadnárodní technologické firmy z Ruska odcházejí. Už teď víte, že si v Rusku nebudete moci koupit nejnovější iPhone a nejspíš ani notebook. Části internetu jsou vám už teď bez pokročilých nástrojů nedostupné a mluví se dokonce o možnosti úplného odříznutí ruského internetu od celosvětové sítě. Dokonce i komunikační platformy, pomocí kterých spolupracujete s kolegy z celého světa, vám pomalu mizí.

V takové situaci je pochopitelné, že právě vzdělaní a kvalifikovaní pracovníci Rusko hromadně opouštějí. Exodus techniků, vědců či programátorů je logickou odpovědí na reálnou i vnímanou izolaci Ruska. Pokud jim jejich situace emigraci umožňuje, najdou tito profesionálové poměrně snadno práci v oboru i v zahraničí. Už tak ostatně se zahraničními kolegy komunikovali v angličtině, takže ani jazyková bariéra pro ně nebude překážkou.

„Pro vědecký pokrok je mezinárodní spolupráce a komunikace naprosto klíčová,“ souhlasí David Honys z Akademie věd ČR. „Proto považuji současnou izolaci Ruska a ruské vědy a její oddělení od mezinárodního výzkumného prostoru za velice nešťastné.“

Negativní dopady ruské izolace podle něj dolehnou mnohem více na Rusko než na mezinárodní společenství. Pohádce o ruské technologické samostatnosti možná věří lidé, kteří za všech okolností slepě podporují ruského prezidenta Vladimira Putina. Odborníci z vědeckých a technických oborů ale vědí, že v izolovaném Rusku si na světovou technologickou špičku nesáhnou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované