Hlavní obsah

Video: Japonci letí k Měsíci s párem robotů. A navíc ukážou „jiný“ vesmír

Podívejte se, jak chce Japonsko úplně nově ukázat vesmír i dobýt Měsíc.Video: Jan Marek

 

Reklama

14. 9. 19:55

Závod v dobývání Měsíce pokračuje. Nově o místo na jeho povrchu usilují Japonci, kteří tam vyslali unikátní sondu, roboty. Na orbitu kolem Země poslali i teleskop, který ukáže dosud neviděné. Seznam Zprávy vše ukazují i na videu.

Článek

V úvodní reportáži tohoto článku se můžete podívat na záběry startu další vesmírné mise, respektive dvojice misí, které by mohly psát dějiny dobývání kosmu. Redakce SZ Tech ale navíc připojuje i videa z konstrukce a testování vynášených přístrojů a rovněž animace toho, jak budou fungovat.

Vše odstartovalo v noci na minulý čtvrtek, přesně v 1:41 středoevropského letního času (SELČ) na ostrovní plošině Tanegašima, kde své motory zažehla japonská raketa H2-A schopná na geostacionární orbitu Země (GTO) dostat 4,1 tuny nákladu. Na palubě měla pár unikátních sond. Ta těžší by měla ukázat lidem vesmír tak, jak ho ještě neviděli, a ta lehčí může z Japonska udělat pátý stát, který přistál na Měsíci.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Prvním zařízením je nový kosmický teleskop X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission zkráceně XRISM o váze 2,9 tuny, který vypustí už na nižší oběžné dráze. Jak napovídá název, tato společná mise japonské agentury JAXA, americké NASA i evropské ESA bude detailně snímat a zkoumat rentgenové záření kosmických těles.

Mise, která odhalí další tajemství kosmu

Poskytne tak nový a nejpodrobnější vhled i do nejhůře prozkoumatelných míst, jako jsou vnitřní struktury neutronových hvězd i částicových výtrysků z černých děr. A pomocí těchto dat vědci lépe pochopí, jak se tyto objekty chovají i z čeho jsou tvořeny.

XRISM je pro tento cíl vybaven přístrojem s tisíci zrcadlových ploch, který bude měřit velice drobné změny teplot na detektoru rentgenového záření. Aby je ale mohl vůbec měřit, musí být čidlo chlazeno na minus 270 stupňů Celsia neboli lehce nad absolutní nulu. To bude zajišťovat pomocí kontejneru s kapalným heliem velkým jako lednice, který má vydržet tři roky.

Druhá sonda na palubě japonské rakety je Smart Lander for Investigating Moon čili SLIM, které se jinak přezdívá také „měsíční sniper“. Ta má na Měsíci vysadit dva pohyblivé roboty. Při startu vážila 590 kilogramů, na konci cesty to však bude už jen třetina – 400 kilogramů totiž váží palivo na její let.

Přesné ostřelování Měsíce

Cesta mise SLIM na oběžnou dráhu Měsíce bude ovšem na rozdíl od jiných misí – třeba i té nedávné indické – pomalá. Družice tam doletí až za tři až čtyři měsíce od chvíle, kdy ji raketa na geostacionární orbitě vyloží. A další měsíc stráví na lunární oběžné dráze, než se přistávací modul neboli lander pustí do sestupu na povrch.

Přistání už pak ale potrvá jen zhruba 20 minut a modul se bude pokoušet co nejpřesněji trefit vybrané místo – aspoň na 100 metrů přesně. Ukázka precizní schopnosti takto přistát je také jedním z cílů mise. Lander Eagle z mise Apollo 11 pro srovnání počítal, že se trefí do pásma o rozměru pět krát 20 kilometrů.

Místem přistání je kráter Shioli široký jen 300 metrů, který leží v Mare Nectaris neboli Moři Nektaru. Měsíční moře jsou hladké a tmavé oblasti na přivrácené straně Měsíce vytvořené dopady obřích kosmických těles. Tak koneckonců v roce 2009 po dvou letech pozorovací mise dopadla také japonská mapovací sonda SELENE, na základě jejíž dat JAXA toto místo vybrala.

Roboti, kteří na Měsíci ještě nebyli

Přistání SLIM má být měkké, bude tedy bržděné v několika fázích a překážky i přistávací místo bude sledovat palubní kamera. Nakonec by se měl lander překlopit na celkem pět hliníkových noh, které pohltí zbylou sílu nárazu, a vyložit dvojici robotů, aby spolu mohli plnit zbývající cíle mise. Těmi je dokázat, že i lehké a malé sondy mohou sloužit k průzkumu Sluneční soustavy.

Samotný lander bude například zkoumat mineralogické složení okolí se zaměřením na olivín, který z Měsíce podle Japonců může pocházet. A oba roboti jsou zajímaví už jenom tím, jak se budou pohybovat.

První robot o váze 2,1 kilogramu pomocí speciálního mechanismu skáče a má vlastní zařízení pro komunikaci se Zemí, dvě kamery, termometr i měřič radiace. Druhým o váze pouze 250 gramů je koule, která popojíždí změnou svého tvaru a také má dvě kamery. Lander přitom budou napájet solární panely, zatímco oba roboty lithium-iontové baterie.

Celý projekt mise SLIM vyšel japonskou kosmickou agenturu na 18 miliard jenů, tedy asi 2,7 miliardy korun, a podílela se na něm i řada univerzit a firem. Třeba přistávací modul postavila společnost Mitsubishi Electric a na robotech se podílela i firma Sony.

Pokud se agentuře JAXA podaří na Měsíci přistát, stane se Japonsko už pátou zemí, která to dokázala. Po USA, Sovětském svazu, Číně a letos v srpnu nově Indii. Nejde přitom o lehký úkol. Rusko se letos v srpnu s modulem Luna-25 poprvé od 70. let o přistání pokusilo a neuspělo a v dubnu se to nepovedlo ani soukromé japonské firmě ispace, která chtěla být prvním komerčním objektem na Měsíci. O dalších pokusem jiných států i firem se můžete více dočíst v článku na SZ Tech věnovaném právě úspěšnému přistání Indů.

Reklama

Doporučované