Hlavní obsah

Vydělává na zbraních. Za miliardy ale teď staví i raketu pro odlet z Marsu

Podívejte se na firmu, kterou živí válka. Ode dneška staví za miliardy i raketu pro odlet z Marsu.Video: Jan Marek

 

Reklama

25. 2. 20:35

Rusko-ukrajinský konflikt připomněl, že válka je také ohromný obchod se zbraněmi. Největší zbrojovka na světě, společnost Lockheed Martin, však kromě zbraní vyrábí i zařízení pro vesmírný průzkum.

Článek

Americká zbrojovka Lockheed Martin utržila za minulý rok 67 miliard dolarů. Meziročně své prodeje zvýšila o 2,5 procenta, což v přepočtu dělá růst o celkem 36,5 miliardy korun. Po celém světě, a především v USA, zaměstnává 114 tisíc lidí ve 375 továrnách.

Firma má tržby hlavně z výroby vojenské techniky. Staví například vrtulníky, z nichž nejznámější je Černý jestřáb její dceřiné společnosti Sikorsky Aircraft. Vyrábí ale také bombardéry, stíhačky a bojové letouny, včetně slavných F-16, Hercules, F-22 Raptor a F-35 Lightning II, nebo válečné drony.

Vyrábí ale i raketové systémy a samotné střely do nich jako balistické rakety Trident. To vše tvoří přes 82 procent jejích prodejů a zajišťuje jí titul zdaleka největší zbrojovky na světě.

+4

Lockheed Martin tak jako jeden z mála podniků na světě na nynějším ukrajinsko-ruském konfliktu i profituje. Jen ve čtvrtek cena jeho akcií vzrostla o 1,75 procenta. Tržní kapitalizace firmy je přitom 107,76 miliardy dolarů.

Postavila populární sondy, vesmírné dalekohledy i GPS

Válka ale není to jediné, co firmu živí. Své znalosti letecké technologie využívá i ve vesmírném vývoji, průmyslu a byznysu. Právě zde loni utržila 11,8 miliardy dolarů, tedy zbývajících 18 procent z celkového obratu.

Hospodaření zbrojovky Lockheed Martin

počet zaměstnanců: 114 000 lidí

výroba a vývoj: 375 zařízení

tržby za rok 2021: ↑ 2,5 %

→ konstrukce letecké techniky: $26,748 miliardy

→ rakety a odpalovací zařízení: $11,693 miliardy

informační systémy: $16,789miliardy

vesmír: $11,814 miliardy

Společnost z USA se podílela například na stavbě dnešního systému GPS, několika satelitů včetně meteorologických, a to jak pro USA, tak třeba pro Saúdskou Arábii. Vyrobila rovněž slavný Hubbleův teleskop vypuštěný na oběžnou dráhu v roce 1990. Dosah v kosmu má ale mnohem větší.

Loni v říjnu upoutala pozornost světa její sonda Lucy, která pod vlajkou NASA vyrazila zkoumat pás asteroidů okolo Jupiteru. Přímo k němu už v roce 2011 letěla i její další průzkumná družice Juno. Okolo Marsu krouží zase sonda Maven, kterou firma Lockheed Martin vyrobila pro americký kosmický úřad, a přímo na povrchu rudé planety je její InSight.

Americká zbrojovka ale provozuje a vyvíjí i nosné kosmické rakety Atlas V. Zde spolupracuje se společností Boeing ve společném podniku United Launch Alliance, který všechny zmíněné sondy a řadu satelitů vynáší na orbitu Země, odkud cestují dál.

Jeden její start nyní vychází zhruba na 100 milionů dolarů, a to už má za sebou 91 letů.

Konkurenční Falcon 9 sice vychází „jen“ na 92 milionů dolarů za start, ale NASA je kvůli termínům i různé povaze korábů vynášených do kosmu nucena využívat obě společnosti.

+7

Chystá se dovézt lidi na Měsíc a vzorky z Marsu poprvé na Zemi

S Lockheed Martin počítá americká kosmická agentura i při znovudobytí Měsíce lidmi v roce 2025 s využitím částečně znovupoužitelné lodi Orion.

Letů na lunární orbitu a povrch Měsíce by měla jak s nákladem, tak i později s astronauty podniknout tato loď v rámci programu Artemis víc. Až do roku 2030 má NASA za vývoj, stavbu i provoz lodi zaplatit odhadem 29,5 miliardy dolarů.

Samotné americké zbrojovce pak právě ode dneška běží kontrakt na výrobu takzvaného Mars Ascent Vehicle, zkráceně MAV. Půjde o malou lehkou raketu, která má dopravit vzorky hornin i atmosféry posbírané na rudé planetě roverem Perseverance na její oběžnou dráhu, odkud je další plavidlo dopraví zpět na Zemi. Vůbec poprvé v historii.

Lockheed Martin bude na vývoj a stavbu první rakety, která odstartuje z jiné planety, od NASA čerpat finance po dobu šesti let. Kontrakt může mít podle odhadů hodnotu 194 milionů dolarů, tedy asi 4,3 miliardy korun. Pokrýt má návrh, testy a klasifikování hotového korábu, ale i design a vývoj podpůrného pozemního vybavení. Raketa by měla startovat nejpozději v roce 2028.

Raketa MAV pro dopravu vzorků hornin poletí spolu se sběrným roverem Evropské kosmické agentury. Potom, co takzvaný Sample Retrieval Lander přistane, vozítko posbírá vzorky od Perseverance a dopraví je k raketě, která pak zamíří k další evropské sondě Earth Return Orbiter vybavené americkým záchytným zařízením na oběžné dráze Marsu. A ta potom vzorky dopraví na zemský povrch – nejdřív podle odhadů NASA v roce 2031.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované