„Ten člověk nevěděl, že něco podepsal.“ Mluvili jsme s bývalým energošmejdem

Muž, který vypráví následující příběh, necelé dva měsíce pracoval pro ENERGY asociaci energetických poradců. Pod příslibem anonymity redaktorovi Seznam Zpráv a Jiřímu Burýškovi z youtubového kanálu Jirka vysvětluje věci popsal, jak takzvaní energošmejdi operují a jaká je náplň jejich práce. Vyprávění je lehce upravené tak, aby časově navazovalo.

Po zveřejnění první části minisérie, kterou si můžete přečíst zde, se redaktorům ozvali další podvedení lidé i několik bývalých spolupracovníků ENERGY asociace energetických poradců, kteří praktiky potvrdili.

Já jsem se k tomu dostal tak, že jsem ukončil spolupráci s jednou společností, kde jsem pracoval jako obchodní zástupce. Tou dobou v ENERGY asociaci pracoval můj bývalý kolega, který mě oslovil s tím, že je to tam hrozně super, jaké má výborné pracovní podmínky a tak dál.

Takže jsem se nechal zlákat, všehovšudy jsem tam byl dva měsíce. Měl jsem ale možnost vidět, jakým způsobem to funguje, a to byl také důvod, proč jsem odešel. Abych byl konkrétní: Uzavírají smlouvy s lidmi bez ohledu na jejich věk nebo zdravotní stav. Což je nejenom fyzický stav, ale i mentální. A to mi hodně vadilo.

Nebudu lhát, když jsem dělal klasického obchodního zástupce a věděl jsem, že si potřebuju vydělat, tak jsem kolikrát také na lidi zatlačil nebo zalhal. Protože jste placení od smlouvy a jste ičař. To jako upřímně, já tady ze sebe nebudu dělat svatého. Ale zase si myslím, že to bylo třeba v rámci nějakých mezí. A každý obchoďák se musí umět nějakým způsobem odprezentovat.

Když naberete nového obchoďáka, tak mu musíte udělat výplach. Nalákají vás na peníze, na auta, nevím, na co všechno, protože oni zas ty peníze mají. Takže když tam je obchoďák, který se chytne, tak mu dají na chvíli pěkné auto, aby byl spokojený. Když ale tomuhle nepodlehnete, tak začnete být nepohodlný, protože třeba začnete kritizovat určité věci.

Ten modelový den byl zhruba takový, že někdy jsem jel sám, někdy s kolegou, údajně k podpoření prodejních dovedností. Pravda je taková, že tam hodně fungovalo špiclování jeden na druhého.

Do SMS vám přišlo jméno, v kolik hodin tam máte být a adresa. Ani telefon vám nedali. Takže vy jste tam prostě přijel, teď jste víceméně improvizoval, protože ten člověk věděl jenom to, že někdo přijede skrz energie, a vy jste zase nevěděl, v jaké situaci on je. Tak jsme tam prostě přijeli a jeli jsme: „Dobrý den, vy máte Českou regionální energetiku, máte to strašně drahé, máte závazek na pět let. To je strašné, že jo!“ A oni řekli něco ve stylu „Jo, to jo, no“. „Tak víte, já jsem tady teď od toho, že my jsme to převzali, dáme to do kupy a už budete mít klid.“

A ti lidé nás zvali dál s tím, že jsme hodní. Lidé to samozřejmě nečetli, obchodní podmínky nikdo nečte. A pokračovali jsme: „Takže tady to podepište a pak vám budou ještě možná volat s nějakým dotazníkem, jak jste byli spokojení. Tak jim prosím vás řekněte, že všechno bylo v pořádku. Abych třeba dostal nějaké osobní hodnocení.“

A lidi na to slyší. Uděláte se chudáčkem, že máte málo peněz, a když vás pochválí, dostanete víc. A byli vděční, že přišel někdo, kdo jim chce pomoct. Teoreticky. Prakticky to bylo to, že se dostali z jednoho problému do druhého.

Nebo dám jiný příklad. Když budu mluvit o tom, že se nebude řešit věk. Tak my jsme třeba přijeli za pánem, který byl víceméně hluchý, vůbec nevěděl, co tam děláme. Takže prostě ten můj kolega, co mi ukazoval tu práci, s ním šel do obýváku, kde mu jen pán otevřel šuplík, kde má všechny smlouvy.

Kolega to všechno vyndal, donesl si to ke stolu, pán si sedl, seděl tam, koukal na nás a vůbec netušil, co se děje. Kolega to vypsal, dal mu to jenom podepsat, pán vůbec nevěděl co. Když se ho třeba kolega zeptal, kde má vyúčtování, tak on donesl vyúčtování od vody. On evidentně vůbec nevěděl, o co tam jde.

Podepsal to a ještě jsme tam seděli a čekali jsme, než s ním udělají to telefonické ověření. Kolega odeslal podklady na back office a čekali jsme, než mu zavolají. Aby pán všechno potvrdil a mohli jsme jít s tím, že tu smlouvu má uzavřenou. Takže jsme tam seděli třeba 15–20 minut. Pánovi zavolali, ten byl skoro hluchý, tak jsme mu museli vůbec říct, že mu zvoní telefon.

Do telefonu musel říct jo, jsem třeba pan Novák, ulice 11, všechno v pořádku. A odcházeli jsme s tím, že kopii smlouvy ani neměl. Protože on byl tak zmatený, že ani nevěděl, že se uzavřela nová smlouva, že půjde k jinému dodavateli. On nevěděl nic. A s tímhle odcházíte.

To byl pán, co byl narozený v roce 1932. Takže to mě třeba úplně dostalo. Protože to je člověk, který pomalu není soběstačný. Už ani ta mentální kondice není taková, a vy tam s ním sepíšete smlouvu. Třeba tohle mi hodně vadilo.

Nebo další věc, a je pravda, že já jsem to pak, abych nedělal svatého, také dělal, protože jsem si potřeboval vydělat. Třeba když navolali schůzku s tím, že je to klient Bohemia Energy, tak jsem přišel a na otázku, jestli jsem od Bohemia, řekl, že jo. Protože to bylo navolané tak, že kdybych řekl ne, tak ti lidé vás nepustí.

A za sebe možná alibisticky řeknu, že já jako každý jiný obchodní zástupce jsem byl placený od smlouvy a byl jsem v takové situaci, že jsem si potřeboval vydělat. Takže jsem to také řekl. Ale mně už to pak začalo vadit. Začalo mi vadit všechno možné. Třeba obchodní zástupci tam jsou víceméně stroje na peníze.

Obchodní zástupci, když denně třeba neudělají dvě tři smlouvy, tak oni jsou schopní vám navolat schůzku třeba na devátou večer. Abyste do toho terénu šel a sepsal tu další smlouvu. Když to neuděláte, tak pak jsou různé porady. To je zase o tom, aby ty lidi vypláchli. Tam vás prostě přede všemi třeba seřvou. Že jste neudělal každý den dvě smlouvy. Opravdu kolikrát to takhle bylo.

Také se jezdilo na takzvané tripy, třeba do jižních Čech, kde jsme měli ubytování na dva tři dny a měli jsme tam bouchat smlouvy. Tam se stalo, že třeba kolega přijel asi v šest večer po schůzkách a neměl dostatečný počet smluv, což se nelíbilo manažerovi. Tak ho vyhodil s tím, že ať se nevrací na hotel do té doby, dokud nebude mít tolik smluv, kolik on si přál. Na druhou stranu to pak hodně funguje tak, že i ti obchodní zástupci se chovají jako hovada. Třeba v 98 procentech případů jste odcházel s podepsanou smlouvou.

Takzvané výběrové řízení na energie se tváří tak, že proběhne nějaké výběrové řízení, kde je nějaký počet klientů, jsou tam jednotliví dodavatelé a vybere se ta nejlepší nabídka. Pravda je taková, že to výběrové řízení žádné neprobíhá. V drtivé většině případů to dostanou Františkovy Energie a něco dostane Rodinná energie. Nevím, jakým systémem se to tam dělí, na to jsem nepřišel.

Těm společnostem stačí nějakých 500–600 klientů na to, aby na tom slušně vydělávaly. Zvlášť když smlouvu uzavřete na pět deset let. Energetický regulační úřad doporučuje jednorázově zasmluvnit klienty maximálně na tři roky dopředu. Oni ale reagují, že je to jenom doporučení a že je to moc nezajímá.

A ti lidé se bojí platit pokuty, bojí se jít do sporu. Obvykle to řeší mladší z rodiny. Dcery, vnučky neteře. Že rodiče, prarodiče něco podepsali, jsou z toho špatní a týden nespí. A co mají dělat.

Pro laika je ta situace hrozně složitá. Protože pokud on vypoví dodavatele, dá mu pokutu dodavatel, dá mu pokutu zprostředkovatel. Pokud vypoví zprostředkovatele, také mu dá pokutu. Ten člověk, kam se vrhne, tak má pokuty.

A teď jsou lidé, třeba důchodci, co mají našetřeno. Ale pak jsou důchodci, co žijí od důchodu k důchodu. A nemají na to, aby to platili. Když to lidé řeší, tak si je může dodavatel a zprostředkovatel posílat mezi sebou, že to mají řešit s tím druhým. A na to oni cílí. Laik je zmatený, neví, koho s čím má kontaktovat. A nakonec řekne „ok, já od toho chci mít klid, tak ty pokuty zaplatím“.

A na tom oni docela vydělávají. Realita je taková, že z těch sankcí a pokut platí třeba provoz back office. Nebo to zaplatí nějaké firemní náklady třeba na kanceláře a tak.

Vy jste tlačení všemi směry. Oni vás jednak na mítincích vyplachují, dělají z vás idiota. „Tobě může být jedno, co tam podepisuje, hlavně, že máš smlouvu.“ A když se vám to nelíbí, tak prostě půjdou na vás natvrdo a do té doby, než budete mít smlouvy, tak vás třeba na tripu nepustí na hotel, nebo na vás dělají tlak na poradách.

Takže já dokážu pochopit i to, že ten obchodní zástupce tam tu smlouvu sepíše s prominutím na prase. A dokážu to pochopit. Co ale nedokážu pochopit, je to, že jsou lidé, kteří v tom zůstanou. Kteří si neřeknou „ok, za to mi to nestojí“. Jde zase o to, jestli má někdo dostatečně silnou osobnost.

Protože tam to funguje stylem, že z vás udělají robota na peníze a vůbec je nezajímá, jaký z toho máte pocit. Jestli vás ta práce vůbec baví. Jestli to chcete dělat takhle, nebo to chcete dělat jinak. Pokud mám být upřímný, tak vy navoláte schůzku, přijedete, sepíšete to. Počkáte, než to zákazník nevypoví (vy mu totiž tu možnost ani nedáte) a už vás ten člověk nezajímá. Vy za ním víckrát nepojedete, telefon zvedat nebudete. Maximálně si ho zablokujete, nebo si ho uložíte, ať mu to klidně zvoní. Tam to nefunguje na tom, že jste budovali dlouhodobý vztah.

Jestli jste na té schůzce byli hodinu nebo hodinu a půl, to vás ten člověk zajímá, protože s ním máte peníze. Ale co bude dál, jestli bude platit pokuty, nebo co se bude dít, to vás nezajímá. Abyste přijel podruhé za někým, komu jste udělal přihlášku od asociace, tak vás asi mezi dveřmi vezme něčím po hlavě. Takže to je životu nebezpečné tam jezdit podruhé.

Seznam Zprávy opakovaně různými kanály kontaktovaly ENERGY asociaci energetických poradců i Františkovy Energie, aby jim daly možnost se k výrokům vyjádřit. Ani jedna ze společností nereagovala.

Jak situaci řeší Energetický regulační úřad, Česká obchodní inspekce a jednotliví dodavatelé, se dozvíte v posledním textu minisérie.