Hlavní obsah

„Tendenční a nehorázné.“ Zastánci přijetí eura kritizují zprávu ČNB

Česká republika se k přijetí eura zavázala při vstupu do EU v roce 2003. Datum přijetí zatím není stanoveno.

Reklama

Na ČNB se snesla velká kritika, že zveličuje rizika. Kvůli tomu, že ve své každoroční zprávě upozornila, že Česko na přijetí eura ještě nemá.

Článek

Skoro jakákoliv debata o tom, zda se Češi mají vzdát koruny a platit raději eurem, vzbudí velké emoce. Citlivé téma přijetí společné unijní měny ožilo i teď před Vánocemi – poté, co Česká národní banka vydala svou každoroční „analýzu stupně ekonomické sladěnosti”.

Jde o zprávu, která hodnotí jednotlivou míru rizik přijetí evropské měny v naší zemi. Obvyklými čtenáři jsou zejména ekonomové.

Letos ovšem analýza vzbudila neobvyklý rozruch. Příčinou je, že banka se rozhodla část hodnocených kritérií zpracovat do přehlednější grafické podoby. ČNB posuzovala celkem 40 různých hledisek, takzvaných indikátorů. Z nich je pro Česko vysoce rizikových jen osm.

A naopak 19 indikátorů tuzemské ekonomiky vychází jako naopak relativně málo problémových, takže přijetí eura nebrání.

Jenže ČNB své shrnující grafice „vypíchla“ hlavně ta hlediska, která upozorňují na rizika přijetí eura – centrální banka v ní uvedla jen 11 bodů a z toho sedm negativních.

Centrální bankéři tím vyvolali velkou vlnu kritiky, že se pletou do čistě politického rozhodnutí, jakým je přijetí eura. A navíc, že to vlastně ani nemohou posuzovat objektivně a nezávisle, protože po přijetí unijní měny ČNB přijde o svou roli a stane se pobočkou Evropské centrální banky.

„Způsob, jakým do diskuze o euru zasahuje ČNB, je po celá léta skandální. Silnými slovy zpravidla šetřím, ale tady jsou zcela namístě,“ reagoval například bývalý ministr financí Ivan Pilip.

„To je fakt velká nehoráznost,“ zlobí se na sociální síti příznivec eura David Antoš. Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti a dnes šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zase sdílel příspěvek, podle něhož je Česko na euro připraveno.

„Vyplývá to ze zkušenosti nových států eurozóny i z analýz. Proč politické vedení centrální banky zkresluje práci svých vlastních odborníků?“ píše se v příspěvku.

Pořád platí, že hlavním důvodem pro nepřijetí eura je fakt, že 70 procent obyvatel je proti. „Hlavním důvodem jejich obav je zdražení, což je euromýtus. Politikům nevyčítám, že termín nestanoví. Vyčítám jim, že nechávají lidi žít ve strachu pod vlivem nesmyslů a euromýtů,“ konstatuje na Twitteru Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Analýza České národní banky stejně tak vyvolala reakce odpůrců přijetí eura.

„Vstupovat do předlužené eurozóny s nemocnými bankami by byla chyba. Zastánci eura chtějí jen stále těsnější a mocnější EU, ekonomickou logiku to nemá,“ komentuje text Jan Skopeček, ekonomický expert ODS, na kterého hned reagoval Miroslav Kalousek, předseda poslaneckého klubu TOP 09.

Samotní autoři ekonomické analýzy centrální banky přitom hned v úvodu upozorňují, že „není možné sčítáním jednotlivých barevných indikátorů či šipek sestavit jeden souhrnný indikátor“. Stejně tak se vymezují, že zprávu nelze vnímat jako doporučení ČNB pro přijetí eura.

Jako hlavní rizika centrální banka zmiňuje například obavu z vyšší inflace, tedy zdražování v případě zavedení eura. Kvůli tomu, že česká ekonomika je stále pozadu za průměrem EU, upozorňuje také na rozdílnou strukturu tuzemské ekonomiky vedle eurozóny. Zde by mohly vznikat problémy s tím, že by jednotná evropská ekonomika nemusela dobře reagovat na specifické problémy v naší zemi.

Naopak za argument pro vstup analýza předkládá vysokou míru exportu České republiky a s tím spojené odstranění kurzovních rizik při přepočtu korun na eura a naopak.

Na řadu diskuzí, které zpráva vzbudila, reagovala svým vyjádřením i samotná centrální banka. Mimo jiné ve svém vyjádření zdůrazňuje, že je „absurdní až úsměvné“, že by ČNB vychylovala grafiku ve prospěch argumentů proti zavedení společné evropské měny v České republice.

Reklama

Doporučované