Hlavní obsah

Test před volbami do Bundestagu. Otevřou se v Německu dveře pro AfD?

Foto: Profimedia.cz

Volební mítink AfD ve městě Haldensleben v Sasku-Anhaltsku.

Reklama

6. 6. 10:58

Poslední velká zkouška před volbami do Spolkového sněmu letos v září. Tak se v Německu vykládají dnešní volby do zemského parlamentu v Sasku-Anhaltsku.

Článek

Ve východoněmecké spolkové zemi, která má 2,1 milionu obyvatel, vládne už druhé volební období premiér Reiner Haseloff z křesťanskodemokratické CDU. Po volbách v roce 2016 se v zemském parlamentu v Magdeburgu poskládala v Německu ojedinělá takzvaná keňská koalice – Němci totiž koaliční vlády nazývají podle toho, jak stranické barvy odpovídají vlajkám států.

Kromě černo-červeno-zelené „keňské“ koalice CDU, SPD a Zelených existuje také černo-zeleno-žlutá „jamajská“ koalice CDU, Zelených a FDP. Bez jména státu je pak varianta „semaforová“: Zelení, SPD a FDP.

Ale zpět do Saska-Anhaltska. Zdejší premiér platil v rámci CDU za katolického sociálního politika, optikou strany tedy za „levičáka“. V roce 2015 dokonce prohlásil, že přijímání uprchlíků by mohlo pomoci omladit stárnoucí populaci jeho spolkové země.

V regionu ale v posledních letech posiluje Alternativa pro Německo. Strana, která bývá označována za populistickou i krajně pravicovou, razí nacionální program a ostrou protiimigrační rétoriku. A podle průzkumů je v Sasku-Anhaltsku Haseloffovým hlavním rivalem. Premiér tomu proto přizpůsobil své postoje a volá rázem po horní hranici počtu žadatelů o azyl.

Foto: Profimedia.cz

Zleva předseda CDU Armin Laschet, vedle něj sasko-anhaltský premiér Reiner Haseloff.

Straně AfD zkusil Haseloff sebrat i politické téma odporu k opatřením proti šíření covidu-19: zavrhl pokuty pro lidi odmítající nosit roušky a respirátory a postěžoval si, že nedávno zavedená spolková „covidová nouzová brzda“ posiluje právě AfD.

Podpora Alternativy pro Německo se podle průzkumů pohybuje v Sasku-Anhaltsku zhruba na úrovni volebního výsledku v roce 2016, tedy kolem 24 procent hlasů. Podle průzkumu agentury Insa pro deník Bild, jehož výsledky vyšly minulou středu, by dokonce AfD s 26 procenty těsně CDU porazila (25 procent).

Voliči v Sasku-Anhaltsku vybírají v neděli 6. června na pět let 83 poslanců zemského sněmu. Jde o poslední zemské volby před výběrem poslanců Spolkového sněmu. Volby se budou konat 26. září.

Průzkum Infratest Dimap pro ARD z minulého čtvrtka přisuzuje v Sasku-Anhaltsku vítězství CDU s 28 procenty. Druhá AfD by získala 24 procent. Do zemského sněmu by se dostali ještě sociální demokraté, Die Linke, Zelení a FDP – všechny strany mají od 11 do 8 procent. Podobně vyšel i průzkum Politbarometer pro ZDF. Takový výsledek by Haseloffovi umožnil pokračování „keňské koalice“ a pomohl vylepšit celostátní image CDU.

Strana kancléřky Angely Merkelové, kterou od začátku letošního roku vede nepříliš populární Armin Laschet, zažila během letoška velký sešup preferencí. Mimo jiné kvůli únavě Němců z pandemie, pomalému rozjezdu očkování, aférám s nákupy respirátorů a také otevřené (a mediálně vděčné) bitvě mezi CDU a sesterskou bavorskou CSU o pozici volebního lídra. Nakonec poraženého bavorského premiéra a šéfa CSU Markuse Södera mimochodem v rámci CDU podpořil právě sasko-anhaltský premiér Haseloff.

Server RND píše, že sedmašedesátiletý politik přitom žongluje nejen s kancléřskými kandidáty, ale i se svými levicovými koaličními partnery a částí sasko-anhaltské CDU, která by raději vládla právě s AfD. Tahle frakce podpořila i vyšetřování levicového extremismu. Kvůli extremismu přitom hrozí sledování od Spolkového úřadu pro ochranu ústavy právě AfD.

Haseloff původně říkal, že letos už kandidovat nebude. Jeho popularita ale vzrostla, a stal se dokonce předsedou Spolkové rady, tedy horní parlamentní komory, ve které zasedají zástupci 16 spolkových zemí. Pokud CDU znovu uspěje, otevírá se Haseloffovi možnost pokračovat v keňské koalici, případně vyměnit Zelené za ekonomické liberály z FDP.

Pomoci přijel sasko-anhaltské CDU i její celostátní předseda Laschet. Týden před volbami varoval před spoluprací s AfD. „Každý, kdo uvažuje o spolupráci s AfD, narazí na odpor celé CDU,“ varoval politik před choutkami některých spolustraníků otevřít dveře opoziční AfD. Ti argumentují tím, že nelze donekonečna ve východoněmeckých zemích opomíjet podporu AfD, která dosahuje až 25 procent.

Do Magdeburgu se chystá i kancléřská kandidátka Zelených Annalena Baerbocková. Zelení se v zemi prezentují jako spolehlivý partner, který udržuje chod koalice i přes útoky od CDU. Baerbocková otevřeně kritizovala místní CDU za její otevřenost vůči AfD. „Byla jsem šokovaná, že nejsilnější koaliční partner není garantem stability a demokracie,“ prohlásila politička. Její hvězda nedávno zazářila, když ji Zelení poslali do boje o kancléřský post, a strana v průzkumech dokonce předstihla CDU/CSU. Teď jsou šance znovu vyrovnané, do celostátních voleb navíc zbývají ještě necelé tři měsíce.

Hlavní ideový nepřítel AfD vede v Sasku-Anhaltsku kampaň už delší dobu hlavně v malých městech a ve vesnicích. Jejím dominantním tématem byl v poslední době už zmíněný odpor proti koronavirovým opatřením. Strana si prošla hlubokou vnitřní krizí, když se o vliv přetahovalo radikální a umírněné křídlo. Před volbami obě frakce vyhlásily příměří, v Sasku-Anhaltsku ale jasně dominuje radikální rétorika známá od durynského krajně-pravicového politika Björna Höckeho. Na postoj sasko-anhaltské AfD ukazují i kontakty tamních stranických předáků s radikálními organizacemi, jako je protiimigrační a protiislámské hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované