Hlavní obsah

Testování ve školách stát nakázat může. Rozhodne ale soud, míní právníci

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

16. 4. 11:55

Jestli je mimořádné opatření o povinném testování na školách dostatečně odůvodněné, musí rozhodnout jedině soud, shodují se právníci, které Seznam Zprávy oslovily. Rodiče, kteří nevěří školním testům, si mohou přinést vlastní.

Článek

Kvůli povinnému nošení roušek řeší soud hned několik stížností na školy nebo příslušná opatření Ministerstva zdravotnictví. To samé platí pro testování, které odstartovalo 12. dubna. Ústavní stížnost podala advokátka Jana Zwyrtek Hamplová.

„Pokud stát zasáhne do ústavních práv, musí to být velmi dobře odůvodněno. To v tomto případě ale naprosto chybí,“ je přesvědčená Hamplová.

Právě její právní analýzou nejčastěji argumentují rodiče, kteří nechtějí, aby jejich děti ve škole podstupovaly testování nebo musely nosit roušku.

Podle Ministerstva školství je ale požadavek na testování i nošení roušek oprávněný a zároveň odůvodněný.

„Zvolené řešení splňuje požadavek kritéria proporcionality, jelikož cíl mimořádného opatření – ochrana zdraví osob, minimalizace šíření nákazy – převyšuje zásah do práv osob – povinné pravidelné neinvazivní testování – které toto opatření představuje,“ píše ve vyjádření legislativní odbor Ministerstva školství.

Sirka s vatičkou nic neřeší

Hamplová ale nerozporuje, že ústavní práva je možné omezit, a jako neobhajitelné jí ani nepřijde omezení přístupu ke vzdělání. „Povinné nošení roušek i testování ale považuji za protiústavní zásah do zdraví dětí,“ dodává Hamplová. Prokazatelný podle ní není ani přínos antigenního testování na potlačení pandemie.

Podle ústavního právníka Jana Kysely se opatření ohledně povinného testování ve školách nijak zvlášť nevymyká z regulací, ke kterým vláda v posledních 13 měsících opakovaně přistoupila.

„V tomto případě jde spíše o zásah do práva na tělesnou integritu, který je ale malý, jak nedávno uvedl Nejvyšší správní soud ve vztahu k testování zaměstnanců,“ říká Kysela.

Ve svém prvním rozhodnutí o testování ve firmách Nejvyšší správní soud stížnost zamítl. Ve druhém, středečním dal ale stěžovatelce za pravdu. Nerozporoval sice mimořádné opatření jako takové, ale právě to, na co poukazuje i Hamplová v případě povinného testování dětí, tedy že opatření nebylo dostatečně odůvodněné.

„Celá věc má řadu komponentů, z nichž některé jsou čistě právní a do dalších vstupuje fakticita. Testování tak třeba obhájíte, ale pokud si strkáte do nosu sirku obalenou vatičkou, tak je vcelku evidentní, že to k ničemu není,“ naráží Kysela na to, že Ministerstvo zdravotnictví musí mimo jiné garantovat, že použité antigenní testy jsou dostatečně kvalitní.

Kdo je odpovědný? Nevíme

Školám tak nezbývá nic jiného než se testování podrobit a nošení roušek vymáhat, ačkoliv s tím třeba ředitelé nemusí souhlasit. „Kontrolu toho, jestli skutečně je správné, že se nosí roušky a testuje, tedy zda má převážit právo na ochranu veřejného zdraví před právem na vzdělání, provedou soudy, až někdo opatření napadne,“ vysvětluje expertka na školské právo Alice Frýbová.

Do té doby se musí školy řídit mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, stejně jako dodržují ostatní zákony nebo vyhlášky.

Jasno přitom v současné chvíli není ani v tom, koho mají zákonní zástupci žalovat, pokud nesouhlasí s nošením roušek nebo testováním. Alice Frýbová zastupuje ve dvou sporech o roušky Masarykovu základní školu v Českém Těšíně. V prvním případu je žalovaná pouze škola. V tom druhém ale Krajský soud v Ostravě dovodil, že odpovědné je také Ministerstvo zdravotnictví. S Městským soudem v Praze se ale neshodne, kdo má věc posuzovat.

„Rozsoudí je Nejvyšší správní soud. Ten však pouze řekne, který soud má věc posoudit – jestli Městský soud v Praze, a pak bude pravděpodobně vedle školy žalováno i Ministerstvo zdravotnictví, nebo Krajský soud v Ostravě, a poté bude pravděpodobně žalována pouze škola,“ dodává Frýbová.

Cestou jsou vlastní testy

I odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál se domnívá, že zrovna testování ve školách může Ministerstvo zdravotnictví podle současných platných norem nařídit.

„Tuto kompetenci Ministerstvo zdravotnictví má v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví. Problém vidím spíš v tom, jestli jednotlivé typy testů jsou vhodné, zda skutečně prokazují, že je dítě zdravé, nebo nemocné nebo jestli u některých dětí není vhodné udělat výjimku,“ vysvětluje Dostál.

Řadě rodičů tak nakonec nevadí ani povinné testování jako takové, ale způsob odběru, který Ministerstvo zdravotnictví určilo zatím jako jediný možný, tedy z přední části nosu. Tady se ale zákonným zástupcům nabízí hned dvě možnosti, které mohou využít – buď dítě nechají otestovat ve zdravotnickém zařízení, nebo si donesou jeden z povolených testů k samoodběru Ministerstvem zdravotnictví.

„Některé školy umožňují, aby si rodiče přinesli do školy vlastní test, který ‚darují‘ škole. Ta ho dá žákovi, jenž si ho sám aplikuje. Tato praxe je už z právního hlediska sporná, nicméně samo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ji na svých webových stránkách akceptuje, když říká, že záleží na uvážení ředitele, zda to povolí, nebo ne,“ dodává Frýbová.

Po domluvě se školou tak rodiče mohou pro testování dítěte využít například neinvazivní test ze slin, hlenu, dutiny ústní, ale také stolice.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované