Článek
Čtete ukázku z Vizity – newsletteru Martina Čabana plného postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Pokud vás Vizita zaujme, určitě se přihlaste k odběru!
Patrně bude zapotřebí (dost narychlo, máme květen) změnit zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a sáhnout do platby za státní pojištěnce, kterou dnes určuje automat. Nevíme ale, jestli bude tento automat i formálně zrušen, pozměněn, anebo jej Vojtěch pouze nějak jednorázově obejde. Podstatnější je ale jiná věc – co za to jako pojištěnci, plátci a uživatelé systému dostaneme.
Už se nemůže opakovat situace jako v letech 2020 až 2025, kdy náklady na zdravotnictví skokově vzrostly o polovinu, aniž by se to projevilo odpovídajícím růstem výkonu, dostupnosti, kvality či bezpečnosti. Každá miliarda, která nyní přijde do zdravotnictví navíc na straně vstupů, by už měla mít viditelný ekvivalent i na straně výstupu, jinak se bude systém neomylně sunout k finanční propasti.
Tohle nejsou žádné objevné úvahy, na různých konferencích a ostatně i ve Vizitě se objevují opakovaně. Docela smělý plán změn existuje i na ministerstvu zdravotnictví. Už jsem v newsletteru jednou popisoval, jak by mohlo vypadat zdravotnictví, kdyby se představy ministra Vojtěcha a jeho lidí beze zbytku naplnily. Dnes to bude mnohem nudnější a méně barevné, ale zato se pokusím nastínit, jaké konkrétní legislativní kroky by k onomu vysněnému stavu měly vést.
Na prvním místě stojí elektronizace. Konkrétně se jedná o návrh, který by zavedl plošné povinné elektronické vedení zdravotní dokumentace a návazné povinné používání elektronických žádanek či propouštěcích zpráv. To všechno má při dobrém provedení potenciál zjednodušit život pacientům, kteří přestanou být poslíčky mezi jednotlivými poskytovateli péče. Také by to do procesů ve zdravotnictví vneslo světlo, jež by odhalilo některé případy plýtvání a pomohlo s mapováním čekacích dob.
Souběžně by mělo dojít k finální přípravě Česka na přijetí evropské regulace známé jako Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS), která umožní sdílení a využívání dat na úrovni EU. Elektronizační smršť by mohla české zdravotnictví zasáhnout hned v příštím roce, příslušná legislativa by měla zamířit do vlády už letos v září.
Elektronizačními plány, částečně zděděnými ještě po minulé politické garnituře, ovšem ambice Adama Vojtěcha zdaleka nekončí. Stěžejní část jeho představ tvoří tři reformní „balíky“ mířené na tři klíčové oblasti zdravotnictví.
První se týká veřejného zdraví. Vojtěch hodlá vytvořit centrální orgán, který by zastřešil stávající roztříštěnou strukturu hygienických stanic a zdravotních ústavů. Začlenění mocného Ústavu zdravotnických informací a statistiky zatím z debaty vypadlo.
Ani to není nic úplně nového, úvahy o „českém Kochově institutu“ známe také už od předchozího ministra. Jen Vlastimil Válek měl představu, že se to celé udělá tak nějak samo, a hlavně zadarmo. Podle toho jeho návrh dopadl.
Vojtěchova představa je ucelenější než Válkova a s určitými výdaji na vytvoření a provoz nového ústředního orgánu státní správy (v hierarchii institucí stojícího na úrovni kteréhokoli ministerstva) počítá. Ale jednání s ministerstvem financí o konkrétní částce dosud nezačala.
Druhou zásadní oblastí, která se má měnit, jsou kompetence nelékařských zdravotníků, zejména sester a farmaceutů. Součástí novel příslušných zákonů (o podmínkách získávání odborné způsobilosti a o nelékařských zdravotnických povoláních) by mělo být i průběžně diskutované očkování v lékárnách (a také rozšíření očkovací kompetence na další lékaře). Mají se ale ustavit také některá nová povolání hlavně administrativního typu a rozšířit kompetence zdravotních sester.
A konečně třetí oblastí je změna procesů a řízení uvnitř zdravotnického systému. Toho, pro co se používá ošklivé anglické slovo governance. Pod tento balík spadají zásadní systémové věci, jako je sjednocení pravidel pro fungování zdravotních pojišťoven a nová struktura jejich vedení s větším zastoupením a vlivem pojištěnců-pacientů.
Třicetihlavá Správní rada VZP, která je od časů Davida Ratha nominována podle čistě politicko-stranického klíče, by se měla stát minulostí. Zdravotní pojišťovny by měly být řízeny orgánem, v němž bude třetina zástupců ministerstva, třetina zástupců zaměstnavatelů a třetina zástupců pojištěnců. Kromě ministerských nominantů by o členech správních rad zdravotních pojišťoven měly rozhodovat přímé elektronické volby, v nichž budou mít rozhodující vliv zaměstnavatelé, odbory i samotní „řadoví“ klienti.
Velký změnový zákon by měl rovněž překopat pravidla pro dohodovací řízení, v němž se pojišťovny domlouvají s poskytovateli péče na cenách pro nadcházející rok. Dnes jde v podstatě o formální proces předcházející leštění klik na Ministerstvu zdravotnictví a neprůhlednému lobbingu za „správné“ znění úhradové vyhlášky. To by mělo skončit.
V dohodovacím procesu by ministerstvo mělo hrát nanejvýš koordinační roli a úhradová vyhláška by měla být jen formálním stvrzením dosažených dohod. Zároveň by se z dohadování měl stát proces, který bude rozhodovat i o horizontech delších než jeden rok, měl by například střednědobě plánovat kapacity nemocniční péče.
Další součástí tohoto balíku změn je reforma řízení fakultních nemocnic, kde by měly vzniknout správní rady, které by se dělily o moc s řediteli a managementy a koukaly jim pod prsty.
Novely zákonů nesoucí změny v těchto třech oblastech (veřejné zdraví, kompetence, governance) by podle představ Adama Vojtěcha měly být v polovině letošního roku připraveny ve formě, v níž by mohly vstoupit do podrobnější debaty a připomínkového řízení. To by při hladkém průběhu znamenalo parlamentní legislativní proces v průběhu příštího roku, takže čistě teoreticky by změny mohly vstoupit v platnost počátkem roku 2028. Jenže takhle jednoduché to určitě nebude.
Každá z těchto změn má potenciál vyvolat u některých zdravotnických stakeholderů značný odpor. S kompetencemi sester má problém lékařská komora. Změny řízení pojišťoven narazí u politických stran, které ztratí část vlivu. Změny v dohodovacím řízení se nebudou líbit poskytovatelům, kteří měli systém s ministerskou vyhláškou dobře nacvičený, a tak dále. Takže po zveřejnění návrhů bude debata ještě velmi živá a ostrá. A zřejmě i dlouhá.
Vojtěchův optimální plán také počítá se stoprocentní součinností úředního aparátu ministerstva. Což s ohledem na to, že mnohé změny pravomoci a vliv ministerstva omezují, nemusí nastat. Nemluvě o tom, že „vítr“, který se Vojtěch chystá ve zdravotnictví udělat, je přinejmenším v této fázi mnohem větší a silnější, než byli úředníci z posledních let zvyklí. Takže proces přípravy reformních zákonů může drhnout už v ministerských chodbách.
Ambice Vojtěchovi nechybí. Pokud by výměnou za finanční injekci své plány prosadil, nemusel by to pro české zdravotnictví nakonec být špatný obchod. Na druhé straně, pokud se mu nevyhnutelný odpor nepodaří porazit či uklidnit, vstoupí do historie českého zdravotnictví jen jako další „zalévač“, který nejhlasitější křik utopí v penězích a systémové problémy předá svému nástupci.
V plném vydání newsletteru Vizita toho najdete ještě mnohem víc, včetně zajímavých tipů na čtení z jiných médií. Pokud chcete celou Vizitu dostávat každé druhé úterý přímo do své e-mailové schránky, přihlaste se k odběru.
