Hlavní obsah

To by byl náš konec, říká majitel klubu, na nějž „zakleknou“ kvůli Antiviru

Foto: ČTK/Šálek Václav, ČTK

Klub Fléda v Brně.

Reklama

8. 11. 13:33

Tisícům podnikatelů hrozí, že přijdou o státní podporu. Kvůli jedné formální chybě.

Článek

Lukáše Staru zastihl březen ve stejném šoku jako další podnikatele: vláda ze dne na den kvůli koronaviru jejich byznys vypnula. Příjmy nula, zato výdaje pořád velké.

A tak jakmile to šlo, začal Stara, provozovatel brněnského klubu Fléda, jednoho z největších a nejstarších v Česku, čerpat peníze z vládního programu Antivirus.

Teď Starovi, stejně jako dalším tisícům podnikatelů, hrozí vážný problém.

„Jestli to dopadne nejhůře, jak může, tak skončíme v insolvenci a moji lidé přijdou o práci,“ říká Stara.

Jak už Seznam Zprávy upozornily, podmínky dotace z programu Antivirus obsahovaly jednu, kterou mnozí přehlédli: aby mohl podnikatel čerpat peníze od státu, musel nejprve odvést za své zaměstnance zdravotní a sociální pojištění.

Kdo se s placením odvodů opozdil třeba jen o den nebo o dva, na toho teď téměř stoprocentně dopadnou sankce. Seznam Zprávy už například zveřejnily příběh pražské restauratérky, které už Úřad práce (právě ten dotace kontroluje) vyměřil vrátit 459 tisíc korun. Protože místo v pátek uhradila odvody až v pondělí.

Stara, majitel hudebního klubu a dvou hostelů, přiznává, že o téhle podmínce v Antiviru věděl. Ale vysvětluje, že ji zkrátka nešlo na jaře dodržet. „Ze začátku jsme si dávali pozor. A snažili jsme se to pytlíkovat, jak se dalo. Ale pak už nám prostě došly peníze. Fakt jsme na to neměli, už jsem tehdy z té situace ani nespal,“ vzpomíná Stara.

To znamená, že peníze z Antiviru fakticky použil na výplaty. Jenže podle pravidel to mělo být opačně: lidi zaplatit ze svého, a pak požadovat kompenzaci od státu. Měla to být zjednodušeně pojistka, aby se peníze od státu skutečně dostali k zaměstnancům a podnikatel si je třeba nenechal pro sebe.

Proč tak přísně?

Podnikatelé ale nechápou, proč byla pravidla nastavena takhle přísně. „Je to úplně nesmyslný klacek, protože smysl té podpory jsme přece naplnili: Lidé dostali peníze a já nemusel propouštět,“ diví se Stara.

Že i na Staru přijde dřív nebo později kontrola, je stoprocentní. Ministerstvo práce už dříve vyhlásilo, že prověří každou z 58 tisíc žádostí o podporu, jejichž prostřednictvím stát poslal podnikatelům 14 miliard. Postupně tedy kontroloři z úřadů práce navštěvují firmy a chtějí po nich doklady.

Jde to však pomalu, takže zatím stihli překontrolovat asi jedno procento případů. „Ale takových, jako jsme my, bude určitě obrovské množství,“ odhaduje Stara.

Hlavní potíž přitom je, že Úřad práce chce při porušení podmínek vrátit celou dotaci - z dosavadních čísel přitom vyplývá, že nějaký druh chyb se najde u třiceti procent kontrol.

„Tak ať nám vypočítají penále a zaplatíme nějakou pokutu. Ale proč to proboha chtějí vrátit celé?“ nechápe Stara, který by musel státu vrátit zhruba 600 tisíc. „Firmy by skončily v insolvenci, lidé by dostali výpověď - a celý Antivirus by v našem případě vlastně pozbyl smyslu,“ říká.

Už i poslanci podvýboru pro podnikání nedávno vyzvali ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD), ať se při kontrolách posuzuje hlavně to, jestli dotace přispěla k zachování pracovního místa. A ne jestli se podnikatel zpozdil s uhrazením odvodů o dva dny.

„Chceme, aby stát byl v těchto případech tolerantnější,“ vysvětlil poslanec Vojtěch Munzar (ODS), člen podvýboru pro podnikatelské prostředí, který ale připouští, že jde jen o výzvu. Žádnou jinou páku podvýbor nemá. Za mírnější přístup se přimlouvá také vedení Hospodářské komory.

Jediná šance: žaloby

Ministryně Maláčová ale říká, že podmínky byly pro všechny stejné. A že nyní není možné, aby teď úředníci ještě v jednotlivých případech zpětně dohledávali, jak to bylo s placením odvodů.

„Pokud budou úředníci zahlceni zpětnými kontrolami, jestli zaměstnavatel nakonec pojistné uhradil, nebo ne, nebudou mít čas řešit žádosti zaměstnavatelů, kteří vše odevzdali a udělali správně. Když nebudou zaměstnavatelé dodržovat své povinnosti, zkomplikují práci všem,“ řekla Maláčová.

Skoro jisté tak je, že některé kauzy s vracením antivirových dotací skončí u soudu. Což však znamená pro podnikatele velkou nejistotu: není logicky jasné, jestli vyhrají - a za druhé například v Praze trvá vyřešení správního sporu třeba i dva nebo tři roky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené