Výstava Tomáš Baťa, světový podnikatel, který sloužil, seznamuje diváka jen se střípky fenoménu Baťa. Jejím cílem je poukázat na to, že velikost Tomáše Bati byla z velké části definována jeho skromností a schopností vnímat všední život.
Dvanáct výstavních panelů ve veřejném prostoru osvětluje pojem baťovské služby, Baťův přístup k lidem, práci, obchodní morálce i k životu ve Zlíně.
Výstava v parku Komenského ve Zlíně.
Gabriela Končitíková, projektová manažerka Nadace Tomáše Bati, poskytla část archivních snímků z výstavy redakci Seznam Zpráv, podívejte se.
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Tomáš Baťa – švec, jenž dokázal řemeslo pozvednout na průmysl a dělníka na spolupodnikatele. Za úspěch svého podnikání nepovažoval jen měřitelné hodnoty v podobě prodaných párů obuvi, postavených továren a otevřených prodejen – za jeden z hlavních úspěchů považoval to, že z prosperity podnikání mělo užitek tisíce dalších lidí. Bourání starých domů na zlínském náměstí, 1934.
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Nejzásadnějším baťovským pravidlem je 8–8–8. Je závazné pro každého člověka jak v osobním, tak v profesním životě. Je to ideální harmonogram dne: osm hodin se kvalitně prospěte, osm hodin naplno pracujte a osm hodin se věnujte vlastnímu seberozvoji. Tomáš Baťa při natáčení pro Foxův zvukový týdeník, 1931.
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Tomáš Baťa s Františkem Křižíkem, 1928.
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Tomáš Baťa si přál, aby v továrně pracovali lidé svobodní. Svobodného člověka definoval jako vzdělaného a bohatého. Brožura Do nové práce, kterou obdržel každý nově přijatý pracovník firmy Baťa, obsahovala také upozornění, že by se každý nový zaměstnanec měl neustále vzdělávat a rozšiřovat svůj duševní potenciál. Celoživotní vzdělávání a finanční gramotnost se staly základem baťovské firemní kultury. Člověk, který má dostatek financí, nechodí do práce jen kvůli mzdě, a ten, který má vzdělání, nemusí v zaměstnání zůstávat jen proto, že by jinde nenašel uplatnění. Tito lidé chodí do práce, protože chtějí, ne proto, že musí. Takové lidi si Baťa v továrně přál. Obchodní dům Baťa na náměstí Práce a budova tržnice, 1937.
Tak jako v továrně i ve městě apeloval Tomáš Baťa na prostředí. To mělo být čisté, vzdušné a příjemné. Podmínky, v nichž lidé pracují, tvoří a žijí, mají přímý vliv na výsledky jejich práce. Přál si, aby lidé trávili život v prostředí, ve kterém se cítí dobře a které je inspiruje. Jeho vize byla naplněna skrze ideu zahradního města. „Svobodný občan potřebuje ku svému rozvoji prostor... Proto stavíme naše obydlí prostorná a volná na všechny strany. Proto chceme zahradní město.“
Od roku 1918 zakládal Tomáš Baťa v zahraničí sesterské společnosti, prodejny a továrny. Vyrostly v USA, Anglii, Egyptě, Francii, Indii, Senegalu, Brazílii, Singapuru, Etiopii a mnoha dalších zemích. V roce 1932 zaměstnával 31 000 pracovníků v 56 zemích na čtyřech kontinentech. Řídil globální podnik. Ve světovém tisku ho označovali jako shoe king – roi de la chaussure – Schuhkönig... Na snímku Tomáš a Marie Baťovi v Indii, 1925.
O metodách, které Tomáš Baťa rozvíjel v továrně, psala mnohá světová média včetně listu The New York Times. Baťa zaujal také svou obchodní cestou do Indie a všeobecně svým přístupem k podnikání a životu. Pro svět se stal inspirativním lídrem. Tomáš a Marie Baťovi v Indii, 1925.
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Čínský velvyslanec T. T. Pching navštívil Zlín, 1929.
Foto: archiv Františka Xavera Hodáče Vážený pane Forde,
již několik desetiletí pracujeme podobným způsobem jako Vy a máme stejné zkušenosti. Každá z Vašich knih je pro nás inspirací, povzbuzením a důkazem, že naše služba se ubírá správným směrem. V naší zemi bojujeme proti stejnému nepříteli: nevědomosti, lhostejnosti a pověrčivosti lidí, zejména pokud jde o účel strojů. Proto se na Vás obracíme s nadějí, že nám dáte laskavé svolení k překladu do českého jazyka a vydání Vaší knihy s názvem Moving Forward (Cesta vpřed). Neusilujeme tím o finanční prospěch, jen chceme sloužit lidem v naší republice, protože jsme přesvědčeni, že pouze správně ekonomicky smýšlející – a tudíž nepostradatelní – lidé mohou úspěšně pracovat.
Těšíme se na Vaši laskavou odpověď a zůstáváme s úctou,
T. & A. Baťa
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Tomáš Baťa při obchodní cestě u svého junkersu.
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Agitace na obchodním domě ve Zlíně. Silný export – silný stát.
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Tomáš Baťa miloval život. To byla také vlastnost, která nejsilněji motivovala lidi v jeho okolí. Všeobecně měl lidi velmi rád a rád se s nimi setkával. Jeho osobnost byla zvláštní esencí pokory, nadšení, smělých plánů a vize, že je možné dosáhnout všeho. Žádná práce mu nebyla cizí a lidi si vybíral podle jejich charakteru. Za základní předpoklad jakékoliv spolupráce a vztahu považoval důvěru. Naučil se lidi nesoudit, ale také nezachraňovat, být upřímný nejprve sám k sobě a následně i k druhým. Učil se celý život, udělal mnoho chyb a přešlapů, ale uměl se z nich poučit. Pokud hledal vinu, pak nejprve u sebe. Byl typem muže, který se nebál odpovědnosti. Na snímku Tomáš Baťa u své fordky.
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Tomáš Baťa zastával funkci starosty města Zlína v letech 1923 až 1932. Jeho hlavní motivací k výkonu veřejné služby byla snaha zabránit plýtvání obecními penězi. Založil stranu Baťovci a zaujal místo v polovině kandidátní listiny. Následně, po vyhraných volbách, byl zastupitelstvem zvolen do funkce starosty města. Jedno z jeho prvních rozhodnutí na radnici bylo, že nikdo z Baťovců nedostane odměnu za práci pro město, a to s odvoláním na skutečnost, že firma je platí dostatečně dobře a odměnou je jim důvěra, kterou do nich voliči vložili. Na radnici zavedl stejné principy jako v továrně – například transparentní účetnictví a jeho zveřejňování!
Na snímku Tomáš Garrigue Masaryk ve společnosti Tomáše Bati při své návštěvě ve Zlíně dne 24. 6. 1928.
Tomáš a Jan Antonín Baťovi při prvomájových oslavách v roce 1931.
Foto: SOKA, Sbírka fotografií Zlín Zlín.
Výstava kombinuje dobové fotografie, které pocházejí ze zlínského archivu, s kousky z rodinného alba rodiny Baťových. Fotografie na výstavu poskytla vnučka Tomáše Bati, Rosemarie Blyth Bata.
Výstavu je možné zhlédnout do 30. září 2021 v parku Komenského ve Zlíně.