Hlavní obsah

Toto jsou termíny střídání času na další roky. Zrušení není aktuální

Ilustrační obrázek.

Reklama

13. 9. 2021 16:53

Vláda schválila konkrétní termíny, kdy v následujících pěti letech dojde ke střídání letního času na zimní a naopak. Plán EU zrušit tyto hodinové posuny padl na neshodě, který z časů má být takzvaně tím standardním.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tento podzim mohl být prvním, který by se obešel bez změny letního času na zimní. Jenže záměr, který europoslanci řešili před třemi roky, zůstal ležet nedokončený v unijní legislativní databázi.

Vláda proto na dnešním zasedání schválila termíny střídání času na příštích pět let. Návrh předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vše zůstává jako dosud – letní čas bude bude trvat vždy od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu, pokud se dříve nezmění legislativa na evropské úrovni.

V Evropském parlamentu ale nic nenasvědčuje tomu, že by rušení střídaní letního a zimního času bylo opět aktuální. „Nikoho to nezajímá, máme důležitější věci na práci než letní čas,“ řekl Seznam Zprávám europoslanec Alexander Vondra (ODS).

Střídání letního a zimního času 2021–2026

Letní čas – Zimní čas

  • aktuálně – 31. října 2021
  • 27. března 2022 – 30. října 2022
  • 26. března 2023 – 29. října 2023
  • 31. března 2024 – 27. října 2024
  • 30. března 2025 – 26. října 2025
  • 29. března 2026 – 25. října 2026

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 bylo v Česku proti střídání zimního a letního času 65 procent dotázaných, přičemž 44 procent lidí si přálo celoročně letní čas a 24 procent čas zimní. Vláda deklarovala, že se rozhodne na základě koordinace s našimi nejbližšími sousedy.

Který čas bude unijní?

Původně se počítalo s tím, že na konci března 2019 přejdou státy EU na letní čas naposledy. Poté se každý stát měl rozhodnout, zda zůstane u letního nebo na konci října už napořád přejde do zimního času. To už mělo být rozhodnuto i o tom, který čas bude definován v Evropské unii jako standardní. To se však neudělalo.

„Což je stěžejní pro řádné fungování vnitřního trhu EU a zcela zásadní pro jízdní řády v dopravě. Evropský parlament s návrhem směrnice vyslovil v roce 2019 souhlas s tím, že by se posunulo zrušení zavádění letního času z roku 2019 na den 28. 3. 2021,“ píše se ve vládním návrhu s tím, že od prosince 2019 se ale v Evropském parlamentu o střídaní času nejednalo.

Anketa

Který čas byste chtěli celoročně?
Letní
54,2 %
Zimní
45,8 %
Celkem hlasovalo 10179 čtenářů.

A z odpovědí europoslanců vyplývá, že ani nebude. Markéta Gregorová, europoslankyně za Piráty, pro Seznam Zprávy konstatovala, že neví o žádném chystaném projednávání. „Pokud vím, posledně se o střídaní času debatovalo ještě za starého složení Evropského parlamentu. Nicméně nevím o žádném plánu, kdy a jestli vůbec se tohle téma bude řešit,“ uvedla Gregorová s tím, že ona by souhlasila. Za aktuální téma to nepovažuje ani již zmíněný europoslanec Alexandr Vondra.

Jednání o konci střídání času spustila před lety iniciativa několika europoslanců v čele s bývalým českým europoslancem Pavlem Svobodou. Následně proběhl průzkum, ve kterém 84 procent ze 4,6 milionu oslovených lidí z EU vyjádřilo podporu zrušení střídaní času. Podle vládního materiálu bylo přes tři miliony respondentů z Německa.

Protichůdný vládní materiál

V materiálu, který dnes projednala vláda, stojí, že dle zprávy Evropské komise z roku 2007 nemělo zavedení letního času dopady na hospodářství, dopravu ani cestovní ruch. Nicméně, materiál si protiřečení v tom, jestli letní čas má nebo nemá dopad na úsporu elektrické energie.

„Některé členské státy provedly analýzy a studie, zda zavedení letního času má vliv na spotřebu elektrické energie z důvodu prodloužení denního světla. Bylo zjištěno, že úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální,“ píše Maláčová ve vládním návrhu, přičemž v odůvodnění později uvádí, že Evropská komise konstatuje, že k určité úspoře dochází.

Nejasné stanovisko je i kolem nejdůležitějšího argumentu, tedy jestli střídaní času má nebo nemá vliv na zdraví lidí. Návrh zmiňuje finskou studii, která je však irelevantní, protože se týká názoru jen deseti lidí. „Nebyl v rámci EU objektivně prokázán negativní vliv letního času na organismus člověka. Byly popsány jen individuální případy nepříjemného vlivu změny času v měsících zavedení a ukončení letního času, které ovšem měly jen krátkodobé trvání několika dnů,“ píše se v důvodové zprávě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí však uvádí, že lze najít i opačné důkazy. „Výsledky chronobiologického výzkumu, které jsou k dispozici, na druhé straně naznačují, že dopad na přirozený biorytmus lidského organismu může být vážnější, než se doposud předpokládalo. Například zpráva Bundestagu z roku 2016 odkazuje na zjištění uvádějící, že lidský biorytmus se změně na letní čas přizpůsobuje hůře, než se dříve myslelo, a že některé chronotypy lidí se se změnou vyrovnávají i několik týdnů; podzimní změna přitom tolik problémů nepřináší.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované