Hlavní obsah

Tragédie a pak fotbalová euforie. V Mexiku se opakuje historie a fanoušci po zemětřesení vyhlíží úspěch

Tragédie a pak fotbalová euforie. V Mexiku se opakuje historie a fanoušci po zemětřesení vyhlíží úspěch. (Video: Josef Mačí, Profimedia.cz, AP)

 

Reklama

19. 6. 2018 20:35

Úspěchy mexického fotbalu lemují katastrofy. Osm měsíců před domácím mistrovstvím světa v roce 1986 postihlo severoamerickou zemi zničující zemětřesení. Mexickou reprezentaci katastrofa stmelila a vydřela historické umístění. Na den přesně po 32 letech udeřilo zemětřesení znovu, Mexiko se teď po vítězství nad Německem nadechuje k další jízdě.

Článek

Z trosek se ozývá tlumený dětský křik. Pomoc ale přichází až po dlouhých minutách nebo dokonce hodinách. V neděli 19. září 2017 postihlo centrální Mexiko a především metropoli Ciudad de México zemětřesení o síle 7,1 stupně. V hlavním městě pohřbila zřícená budova školy Enriquea C. Rébsamena i desítky školáků a učitelů. Třicet dětí a čtyři dospělí zemřeli.

Zářijové zemětřesení si vyžádalo celkem 370 obětí, z toho 228 jen v mexické metropoli. Dalších šest tisíc lidí bylo zraněno. Ničivá katastrofa přitom udeřila na den přesně od 32. výročí nejničivějšího zemětřesení moderní mexické historie. V úterý 19. září 1985 přišly první těžké otřesy. Zem se klepala ještě další dva dny.

Národní tragédie vážně ohrozila také pořádání šampionátu o osm měsíců později. Ukázala ale i sílu mexického lidu. Zatímco federální vláda v čele s prezidentem Miguelem de la Madridem selhala v organizaci záchranných prací a navíc zprvu odmítla i zahraniční pomoc, obyvatelé tehdy desetimilionové metropole se nevídaným způsobem semkli.

Bez jakékoliv pomoci vlády, bez nutného vybavení, ve dne i v noci tisíce dobrovolníků odstraňovaly trosky budov a hledaly přeživší. Zemřelo asi 10 tisíc lidí a tři a půl tisíce budov se zřítilo nebo bylo vážně poškozeno. Na konci května 1986 se přitom na Aztéckém stadionu v Ciudad de México měl odehrát první zápas mistrovství světa a i k tomuto datu se obyvatelé hlavního města upnuli.

Spekulovalo se o změně pořadatele (původně měla šampionát pořádat Kolumbie, takže by se místo konání mistrovství světa měnilo už podruhé), ale Mexičané nic takového nedovolili. A skutečně, 31. května turnaj otevřelo úvodní utkání mezi Bulharskem a Itálií.

„Prohlašuji 13. mistrovství světa ve fotbale za oficiálně zahájené,” zazněl hlas prezidenta de la Madrida stadionem a okamžitě ho doprovodil pískot. Rána po zářijovém zemětřesení byla stále čerstvá a slova prezidenta znějící v amplionech jen dál jitřila vzpomínky na chvíli, kdy vláda nechala lidi napospas.

Fotbalový zážitek si ale Mexičané nenechali zkazit. A viděli nezapomenutelný šampionát. Domácí reprezentace se probojovala nejdále v historii. Až na penalty smolně vypadla ve čtvrtfinále se Západním Německem. Zlato zajistil Argentině především Diego Maradona, který šampionát okořenil dvěma nejslavnějšími góly historie. Oba padly ve čtvrtfinále s Anglií. Nejprve přišla „boží ruka” a potom kouzelné sólo přes půl hřiště. Mexičané také světovému publiku vůbec poprvé ukázali mexickou vlnu, která od té doby neodmyslitelně patří nejen na fotbalové stadiony.

Nyní stojí Mexiko před stejnou výzvou. Na začátku září 2017 si reprezentace zajistila účast na mistrovství světa. Osud se ale Mexičanům vysmál do tváře, když na ně jen o čtrnáct dní později a na den přesně po 32 letech od katastrofy v roce 1985 seslal další zemětřesení.

Znovu se však ukázala nezdolná mexická povaha a solidarita mezi obyvateli hlavního města. Teď už ale celý národ žije jen světovým šampionátem. A reprezentační tým se jim odvděčil hned v prvním utkání. Na rozdíl od roku 1986 německý komplex padl a Mexiko vyhlíží historickou jízdu, která bude pro současnou generaci fotbalistů kolem Javiera Hernándeze, Carlose Vely, Guillerma Ochoy nebo Andrése Guardada poslední možností k napodobení slavných osmdesátých let. Dokážou to?

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované