Hlavní obsah

Transparency International: Česko si díky protikorupčním zákonům polepšilo v žebříčku vnímání korupce

21. 2. 2018

Transparency International zveřejnila každoroční žebříček vnímání korupce. (Video: Seznam.cz)

Důvodem zlepšení pozice České republiky v žebříčku vnímání korupce je mimo jiné uvedení některých protikorupčních zákonů do praxe.

Článek

Česká republika si v celosvětovém žebříčku vnímání korupce za rok 2017 po loňském propadu mírně polepšila, za průměrem Evropské unie ale stále zaostává. V seznamu zemí, který zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI), patří Česku spolu s Kyprem, karibským ostrovním státem Dominikou a Španělskem 42. místo. Index hodnotí korupci ve 180 zemích světa. První místo obsadil Nový Zéland, následovaný Dánskem, Finskem, Norskem a Švýcarskem. Žebříček uzavírají Sýrie, Jižní Súdán a Somálsko.

Transparency v indexu hodnotí země podle míry vnímané korupce za použití stobodové stupnice, ve které hodnota 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce. Žebříček je sestavován na základě průzkumů mezi experty a organizace ho zveřejňuje od roku 1995. V indexu pro rok 2016 bylo Česko 47. spolu s Kyprem a Maltou, rok předtím se nacházelo na 37. pozici.

V aktuálním žebříčku TI hodnotí Česko 57 body, což je o dva body více než v indexu pro rok 2016, ale o osm bodů méně, než je průměr EU. Dvoubodové zlepšení je podle české pobočky TI dáno jedním dílčím faktorem, který zachytil, že loni vešly do praxe některé protikorupční zákony - například úprava financování politických stran. Ve všech ostatních aspektech hodnocení ale Česko stagnovalo.

Ve srovnání s ostatními členskými zeměmi Evropské unie si ČR o jednu příčku polepšila a je na 18. pozici, kterou sdílí s Kyprem a Španělskem. Ostatní země takzvané Visegrádské čtyřky si pohoršily - Slovensko o jeden bod (22. místo v rámci EU, globálně má 54. místo), Polsko o dva body (15. místo) a Maďarsko ztratilo dokonce tři body (27. místo).

Transparency International ve své doprovodné zprávě uvedla, že její výroční index vykresluje nelichotivý obraz zemí, které nedodržují zásady právního státu. Poukázala při tom právě na Maďarsko, jež se v posledních šesti letech propadlo o deset bodů. „To odpovídá době, kdy (tamní) premiér Viktor Orbán zesílil kontrolu nad státními institucemi a ostře zasáhl proti občanské společnosti,“ uvedla TI. Podobně je tomu podle TI rovněž v Polsku.

„Evropská unie musí (indexu) věnovat pozornost a zajistit, že jsou zásady právního státu dodržovány ve všech členských státech - že soudnictví je svobodné a nezávislé a že novináři a občanská společnost mají možnost pohnat mocné k odpovědnosti,“ uvedla TI.

Analýza výsledků podle organizace ukázala, že většina zemí postupuje v boji proti korupci příliš pomalu. „Je mnoho zemí, které v uplynulých šesti letech učinily jen malý nebo vůbec žádný pokrok,“ konstatovala organizace. Vyšlo podle ní také najevo, že státy, v nichž jsou novináři a nevládní organizace nejméně chráněni, jsou zároveň zeměmi s nejvyšší mírou korupce.

Výrazně se podle TI v boji proti korupci polepšily Pobřeží Slonoviny, Senegal nebo Británie. Naopak Sýrie, Jemen a Austrálie si v indexu znatelně pohoršily. „Nejvýkonnějším regionem je s průměrnou známkou 66 bodů západní Evropa, nejméně výkonným pak subsaharská Afrika s průměrem 32 bodů a dále východní Evropa a střední Asie (průměr 34 bodů),“ uvedla TI.

Například Německo letos obsadilo v globálním měřítku 12. místo, Spojené státy jsou šestnácté, Ukrajina je na 130. a Rusko 135. místě.

Reklama