Hlavní obsah

Transplantace kostní dřeně pomohla již druhému člověku od viru HIV

Druhý člověk přestal jevit známky nakažení virem HIV. (Video: Esther Beshirová, AP)

Vědcům v Británii se zřejmě podařilo transplantací kostní dřeně zbavit dalšího nemocného viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Případ, který ještě není označován jako vyléčení a který odborníci považují za další krok k hledání léku, je jedním z dnešních témat čtyřdenní vědecké konference v Seattlu a informoval o něm i odborný žurnál Nature.

Článek

Londýňan, který si přeje zůstat v anonymitě a kterému se říká londýnský pacient, nevykazuje žádné známky viru ani po 18 měsících od vysazení antivirotických léků. Do současné doby je teprve druhým člověkem po Američanovi Timothym Rayi Brownovi, označovaném jako berlínský pacient, u kterého po skončené léčbě není vir HIV detekován.

U Browna lékaři HIV zjistili v roce 1995 a po jedenácti letech se u něj rozvinula ještě leukémie. V roce 2007 a poté znovu v roce 2008 mu lékaři v Berlíně transplantovali kostní dřeň od dárce s mutací, díky které jsou nositelé imunní vůči viru HIV. Brown ihned po první transplantaci přestal užívat antivirotika a do současné doby u něj testy neodhalily přítomnost viru HIV.

Brownův případ vyvolává na vědeckém poli debatu o to, zda berlínského pacienta považovat za skutečně vyléčeného, nebo jen funkčně vyléčeného, tedy v remisi. To je stav, kdy pacient nemá žádné příznaky nemoci, jejíž přítomnost se stále předpokládá.

Podobný případ se nově stal také v Londýně. O londýnském pacientovi je známo, že mu lékaři diagnostikovali vir HIV v těle v roce 2003. Léky, jejichž úkolem je rozvoj infekce zpomalovat, ale začal brát až v roce 2012. Důvod odkladu terapie nebyl podle AP zveřejněn. V roce 2012 se u něj rozvinul Hodgkinův lymfom, což je zhoubné nádorové onemocnění mízních uzlin, a o čtyři roky později pacient souhlasil s transplantací kostní dřeně.

Lékaři pod vedením Ravindry Gupty se soustředili na hledání správného dárce pro londýnského pacienta, neboť usoudili, že přítomnost příslušné mutace by mu navíc mohla pomoci v likvidaci viru HIV. Hledání se podařilo, neboť dárce mutaci získal po obou rodičích. AP poznamenala, že takovouto genetickou výbavu, která chrání před většinou virů HIV, má asi jedno procento lidí s kořeny v severní Evropě.

Londýnský pacient po transplantaci souhlasil se zastavením antivirotické léčby, virus ale i tak zmizel. Pokud se léky běžně vysadí, virus se během dvou či tří týdnů navrátí v plné síle. To se ale nestalo a ani po 18 měsících testy přítomnost viru neodhalily.

Léčba pacientů z Londýna a Berlína se nicméně plně neshoduje. Londýnský pacient podstoupil na rozdíl od Browna méně drastickou chemoterapii, která ho na transplantaci připravila, nebyl vůbec ozařován a na transplantaci měl jen mírnou reakci. Brown prošel tvrdší procedurou a dvěma transplantacemi, neboť se u něj leukémie opět rozvinula.

Německý hematolog Gero Hütter z berlínské kliniky Charité, který léčbu Browna vedl, označil nový případ za skvělou zprávu a za další díl skládačky v podobě hledání léku proti HIV. S tímto názorem souhlasí i Gupta.

„Dosažení remise u druhého pacienta za použití podobného přístupu prokazuje, že berlínský pacient nebyl anomálií a že to skutečně byl léčebný postup, který u těchto dvou lidí zlikvidoval vir HIV,“ řekl Gupta. Zároveň upozornil, že tato metoda není vhodná pro všechny nemocné, otevírá ale nové léčebné možnosti včetně genové terapie. Dodal také, že je ještě příliš brzy považovat londýnského pacienta za vyléčeného.

Doporučujeme

Další zprávy