Hlavní obsah

Trestání firem bude mírnější. Snáz také zahladí odsouzení

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Reklama

6. 11. 2020 7:12

Podle měsíc platného zákona by neměly být dopady trestní odpovědnosti právnických osob na odsouzené firmy tak tvrdé jako dosud. Cílem není trestanou firmu zlikvidovat, ale napravit. Jde i o účast ve veřejných zakázkách.

Článek

Počet případů, kdy se řeší trestní odpovědnost právnických osob, rok od roku roste. Za osm let bylo zahájeno přes dva tisíce trestních stíhání. Nové legislativní změny by měly praxi zjednodušit a firmám ulevit. Nejvyšší státní zastupitelství navíc za pár dní vydá nové pokyny pro státní zástupce, jak firmy prošetřovat.

Když se nová právní úprava trestní odpovědnosti právnických osob v roce 2012 zaváděla, měla řadu odpůrců i z řad právníků. „Trvalo několik let, než se to na úrovni policie, státních zástupců a soudců dostalo do povědomí, kladlo to na ně vyšší nároky,“ říká advokát kanceláře Dentons Ladislav Smejkal.

Postupem času i policie a státní zástupci začínají chápat, že účelem postihování právnických osob v trestním řízení by nemělo být firmu zlikvidovat při prvním pochybení. Tak se totiž firma nepolepší. Je třeba jí dát druhou šanci a motivovat ji ke zlepšení a chování podle zákonů. „Policie a státní zástupci to zpočátku nechápali. I teď řada státních zástupců navrhuje drakonické tresty,“ podotýká Smejkal.

Trestní odpovědnost právnických osob v číslech

Zahájení trestního stíhání: 2062

Obžalob: 1340

Pravomocných rozsudků: 510

Nepravomocných rozsudků: 206

Schválení dohody o vině a trestu: 28

Pozn.: od roku 2012 do 30. 6. 2020

Zdroj: NSZ

Pokud je třeba společnost živá jen z veřejných zakázek, může ji soud fakticky zrušit už jen tím, že jí zakáže činnost nebo účast na veřejných zakázkách, nemusí ani rozhodovat o jejím zrušení.

„Když se společnost odsoudí, stačí, že jí je uložen trest – i kdyby to třeba byla jen minimální pokuta nebo zákaz činnosti na jeden rok. Už to samo o sobě stačí, aby měla společnost zápis v trestním rejstříku, který je veřejně dostupný přes Czech Point,“ popisuje advokát Ladislav Smejkal.

Doslova každý tak může zjistit, že byla taková společnost odsouzená. „Výpis z rejstříku trestů se přitom dnes předkládá prakticky všude, v bance, pojišťovně, v rámci nabídek nebo jako součást referencí obchodním partnerům apod.,“ vypočítává Smejkal.

A nejde jen o veřejné, ale i soukromé zakázky. I v soukromých tendrech účastníci obvykle předkládají čistý výpis z rejstříku trestů.

Zánik účinků odsouzení

Aby se praxe trochu změnila ve prospěch trestaných firem, má napomoci novela účinná od začátku října. Ta mění institut tzv. zániku účinků odsouzení (obdoba zahlazení u fyzických osob) a zavádí u některých trestů dřívější výmaz zápisů v rejstříku trestů.

„Za nějaký čas se na trestanou společnost díváme, jako by nebyla souzená,“ vysvětluje právník. „U některých trestů dojde nově k zániku účinků odsouzení okamžitě, například u peněžitého trestu okamžikem jeho úhrady. Pokud je trestem uveřejnění informace o odsuzujícím rozsudku v lokálním tisku, právnická osoba má rejstřík čistý již ode dne, kdy tuto povinnosti splnila,“ říká Smejkal.

„Pro advokáty i státní zástupce je tohle velká změna, zákonodárce pochopil, že dosavadní úprava zániku účinků odsouzení byla moc tvrdá,“ komentuje novelu advokát.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) také finišuje s aktualizovanou metodikou pro státní zástupce. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman čerstvou pomůcku pro žalobce představí příští úterý na tiskové konferenci.

Compliance management systém

Pod pojem compliance spadá nejčastěji oblast prevence podvodů a korupce, zajištění dodržování pravidel hospodářské soutěže, informační bezpečnosti a ochrany osobních údajů, ale i bezpečnost práce či ekologické normy. Jedním z klíčových prvků programu je také ověřování rizik třetích stran, tj. například zjišťování reputace dodavatelů a jestli nedodávají do zemí, na které jsou uvalené sankce apod.

„Nynější aktualizace navazuje na stávající metodiku, blíže rozvádí požadavky na compliance management systém podle nejnovějších mezinárodních standardů a zejména předkládá praktická doporučení pro postup orgánů činných v trestním řízení při jeho hodnocení,“ uvedl mluvčí NSZ Petr Malý. „Nabízí otázky, které státní zástupci mohou využít při vyhodnocování compliance management systému a jeho fungování. Využívá přitom též poznatky z nejnovější judikatury, která se za poslední dva roky ještě vyvinula k otázkám compliance programů,“ doplnil.

Dohody o vině a trestu

Poslední novela trestního řádu nově umožňuje, aby se i závažné trestní případy, kdy jde o tzv. zvlášť závažné zločiny, ukončily za použití dohody o vině a trestu. „Toto je určitě správný směr,“ míní Smejkal. Pokud se domluví státní zástupce s obhájci, nemusela by se řada velkých trestních případů vůbec dostat před soud.

Dnes se právnické osoby často nechtějí doznat, protože mají pocit, že jim to nepomůže a stejně skončí u soudu. „A státní zástupci taky nijak zvlášť neusilují o dohody bez soudu. Bojí se řízení zastavovat a případ radši pošlou na soud, i když třeba nemají důkazy,“ komentuje to advokát právní kanceláře Dentons.

Metodika pro státní zástupce z pera NSZ častější využívání peněžitých trestů a dohod o vině a trestu vyzdvihuje.

Zkrácení trestu

Další změnou, kterou novela přináší, je podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu. Ovšem za podmínky, že firma doloží, že následně zavedla interní opatření, tzv. compliance, která mají další trestné činnosti zabránit, nebo ji aspoň omezit. „Odsouzené firmy to motivuje, aby se polepšily,“ říká Smejkal.

Jako inspirace k zlepšování compliance management systémů a posilování compliance kultury v tuzemských podmínkách by měla podle Petra Malého sloužit právě i připravovaná metodika Nejvyššího státního zastupitelství.

Compliance

Fungující compliance systém se postupně stává nedílnou součástí udržitelného podnikání a vizitkou každé firmy, ať už pro zákazníky, dodavatele, či veřejnost. „Mezi nejtypičtější oblasti, které spadají pod pojem compliance, patří oblast prevence podvodů a korupce, zajištění dodržování pravidel hospodářské soutěže, informační bezpečnosti a ochrany osobních údajů, ale i bezpečnost práce či ekologické normy,“ vypočítává Tomáš Kafka ze společnosti EY.

Velmi často je jedním z klíčových prvků vhodně zavedeného programu také ověřování rizik třetích stran, tj. dodavatelů, distributorů atp., zahrnující ověření jejich relevantní zkušenosti, reputace, ale i sankční riziko, tedy zda nemají obchodní vztah se zeměmi, na které je uvalena mezinárodní sankce.

Pro firmy poskytující služby veřejnému sektoru hraje například důležitou roli nastavení v oblasti veřejných zakázek či pravidla pro poskytování pozorností či pohoštění pro obchodní partnery.

Správný tón shora

„Pokud u malé firmy vše řídí ředitel nebo majitel společnosti, postačí mu jednou za čas konzultace nebo vyhodnocení compliance rizik podnikání firmy s externími odborníky,“ informuje Kafka. Dále musí podle něj nastavit správný „tón shora“, aby měli zaměstnanci jasno v tom, že firma nepodvádí, nekorumpuje a neporušuje zákony, ani v situacích, kdy by na tom vydělala hodně peněz.

„Jakmile už zaměstnanců je příliš na to, aby o každém z nich měl ředitel nebo majitel přehled a byl schopen jejich rozhodování korigovat, vyplatí se investovat do opatření, která firmu a její reputaci chrání před škodlivým chováním jejich zaměstnanců,“ radí expert EY.

Kromě tvrdých opatření, jako jsou schvalovací procesy a zákazy, se vyplatí investovat do školení a zvyšování povědomí o rizicích, do komunikace firemních hodnot a zásad, u větších firem pak i do systému pro oznámení jednání poškozujícího společnost.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované