Hlavní obsah

Třetina rozpočtu půjde na důchody. Stát si povinnými výdaji zadělává na problémy, míní experti

22. 10. 2019

Třetinu peněz stát vydá na důchody.

Poslanci za účasti prezidenta Miloše Zemana začnou ve středu projednávat rozpočet na příští rok. Premiér Andrej Babiš bude chybět.

Článek

Na příští rok je naplánováno, že stát utratí 1 618 miliard korun. Z toho má jít na důchody více než 507 miliard. Poprvé se tak plánované výdaje na penze přehoupnou přes půl bilionu.

Reálně to znamená, že téměř třetinu všech peněz, které stát plánuje v příštím roce vynaložit, míří k seniorům.

„Je to rozpočet jako z devadesátých let. Na důchody si přece musíme také umět vydělat,“ říká Ivan Gabal, sociolog, který v minulém volebním období působil jako poslanec za KDU-ČSL.

Podle něj se příliš nemyslí na to, jak bude stát v budoucnu získávat peníze na důchody. S velkými výdaji na penze už nezvládá zároveň investovat do zdravotnictví a škol. A to povede opět k tomu, že nebude mít dostatek zdrojů na důchody.

Ekonom David Marek si myslí, že by zatížení státního rozpočtu důchody mohlo být ještě vyšší, kdyby se měly příjmy českých seniorů dále přibližovat k západoevropským zemím.

Výdaje na důchody jsou ale podle Marka nutné. Vláda by měla hledat cesty, jak snižovat jiné mandatorní neboli povinné výdaje. „Nesvazujme si ruce jinými mandatorními výdaji. Například dotacemi na slevu na dopravu,“ říká Marek.

Na kompenzace na slevy na jízdné pro studenty a seniory, vynaložilo Ministerstvo dopravy za první rok 5,6 miliard. To považují za zbytečné jak ekonomové, tak i řada opozičních politiků.

Je nutné dodat, že důchodový systém je zatím v zisku. Tedy, že stát na důchodovém pojištění vybere více peněz, než kolik vydá. Například v příštím roce rozpočet počítá s příjmy z důchodového pojištění přes 524 miliard korun, tedy o 17 miliard více, než chce vyplatit seniorům.

Jenomže to není podle odborníků dlouhodobě udržitelné. „Mělo by nás spíše trápit, že jednoduše v budoucnu na důchody nebudeme mít peníze,“ reaguje Filip Pertold, odborník na důchody z ekonomického centra CERGE-EI.

Podle Pavla Peterky z Centra ekonomických a tržních analýz by situaci mohla změnit pouze reforma. „Příprava takové reformy je náročná a současná vláda ji s nejvyšší pravděpodobností nestihne připravit,“ říká Peterka.

Za nebezpečné ale považuje, že roste celkové zatížení státní kasy povinnými výdaji – ty představují 76 procent. Problém může nastat v případě náhlé krize a s ní spojených nutných výdajů, které nejsou dopředu naplánované.

„Pokud přijde krize, máme tak vysoké naplánované výdaje na důchody, že nebude, čím je pokrýt,“ říká Petr Brabec, expert na důchodové systémy z Vysoké školy ekonomické. Řešením by podle něj mohlo být v tu chvíli zvýšení daní, které ale bude vláda těžko prosazovat v době, kdy ekonomika oslabí.

Pavel Peterka si všímá „drobných“ výdajů, které považuje za naddimenzované. „Vykřičník lze umístit vedle plánovaných výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, které činí 3,6 miliardy korun. O 1,2 miliardy více než v roce 2019, což je nárůst o zhruba 33 procent,“ říká Peterka.

Míra nezaměstnanosti v České republice je přitom nejnižší v celé Evropské unii. Letos se nezaměstnanost pohybuje u hranice 2 procent. V příštím roce by měla podle predikce stoupnout jen mírně na 2,2 procenta.

Doporučujeme