Hlavní obsah

Tři čtvrtě miliardy ve vzduchu. Získat zpátky už vyplacené dotace je pro stát složité

Dohromady přes osm set milionů korun vymáhá stát od firem za vyplacené dotace. (Video: Redakce Seznam, Seznam.cz)

8. 7. 19:30

Ministerstvo průmyslu dál proplácí Agrofertu dotace, i když není kvůli probíhajícímu řízení Evropské komise jasné, že peníze dostane od EU proplacené. Vymoci zpět peníze, které už stát jednou vyplatil, přitom není vůbec snadné. Od roku 2014 takto „visí“ tuzemskému rozpočtu ve vzduchu přes osm set milionů korun.

Článek

Pokud Evropská komise potvrdí závěry svých auditorů a definitivně rozhodne, že společnost Agrofert kvůli střetu zájmu premiéra Andreje Babiše čerpala dotační peníze neoprávněně, bude je stát podle ministryně financí Aleny Schillerové po holdingu vymáhat.

Jak Seznam před měsícem informoval, zatímco ministerstvo zemědělství se proplácení peněz na projekty Agrofertu preventivně pozastavilo, od ministerstva průmyslu holding ve svěřenském fondu premiéra Babiše peníze dál dostávat může. I když není jisté, že je nebude chtít nazpět. Pouze se prý více zaměří na možný konflikt zájmů. "V rámci kontroly žádosti (firem skupiny Agrofert, pozn. red.) podrobíme právnímu rozboru a pokud bude podezření na střet zájmů relevantní, platbu neproplatíme,“ odpověděl Seznamu mluvčí resortu Jan Piskáček.

Získat řádově stovky milionů, které už stát jednou v rámci dotací firmám vyplatil, přitom není vůbec snadné. Ukazují to čísla, která si Seznam vyžádal od ministerstev spravujících jednotlivé operační programy. Od roku 2014, kdy v Evropské komisi odstartovalo aktuální rozpočtové období, státu takto „visí“ ve vzduchu více než osm set milionů korun korun.

Nejdražší hříchy v dopravě a školství

Zdaleka nejvíc z této částky žádá nazpět ministerstvo dopravy. „U Operačního programu Doprava evidujeme jako nesrovnalost s prostředky k vymáhání v různém stádiu řešení 21 případů o celkévém objemu vymáhaných prostředků přes 658 milionů korun,“ odepsalo na dotaz Seznamu tiskové oddělení resortu.

Nejvíce peněz vymáhá Ministerstvo dopravy.

Jsou mezi nimi i velké dopravní projekty, mimo jiné rekonstrukce D4, D3 i čtyři modernizované úseky dálnice D1 (Ostrovačice – Kývalka, Hvězdonovice – Ostředek, Měřín – Velké Meziříčí a Přerov – Lipník).

Druhou nejvyšší „pohledávku“ v rámci vyplacených dotačních peněz evidují na ministerstvu školství. Dodatečné kontroly a audity projektů podpořených v rámci Operačního programu Zaměstnanost odhalily chyby dohromady za více než sto milionů. „Z převážné většiny se jedná o pochybení ve veřejných zakázkách, nesplnění milníků tanovených v právním aktu a nehospodářnost výdajů,“ jmenuj nejčastější odhalené problémy mluvčí resortu Aneta Lednová.

Přes 57 milionů korun vymáhá od roku 2014 Ministerstvo pro místní rozvoj, které spravuje Integrovaný regionální operační program a program Technická pomoc. Chyby se u tematicky nejvíce „rozkročených“ projektů dodatečně našly u budování cyklostezek, oprav nemocnic i chodníků nebo třeba u rozšíření mateřské školky.

Podle mluvčí resortu Viléma Frčka však ve většině případů žadatelé o dotaci nepodváděli úmyslně. „U obou operačních programů šlo dle našich zjištění v drtivé většině případů o neúmyslná pochybení, opomenutí a nedostatky.“

Téměř devětadvacet milionů rozdělených v pěti projektech vymáhá nazpět i MPO a necelých 13 pak ministerstvo práce.

Zdlouhavé vymáhání

To, zda žadatelé použili dotační peníze tak, jak slíbili, prověřuje obvykle hned několik institucí. Auditoři ministerstva financí, přímo Evropské komise nebo resortu, který má daný operační program na starosti.

Pochybení, která můžou znamenat výzvu k vrácení peněz, jsou různá: příjemce dotace chce proplatit i výdaje, které které přímo nesouvisí s projektem, projekt nepostupuje podle slíbeného harmonogramu, nebo vybere dodavatele, který nesplňuje pravidla daného programu. Sankce se podle závažnosti provinění může znanenat vrácení části, nebo i sto procent vyplacených peněz.

„V případě, že je zjištěno pochybení příjemce, které na jeho straně zakládá porušení podmínek poskytnutí dotace, postupuje poskytovatel k vymožení neoprávněně vyplacené částky. Konkrétně vyzývá příjemce k vrácení dotace nebo její části, případně zašle podnět příslušnému finančnímu úřadu k vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně,“ popisuje způsob, jakým se postupuje, Šárka Šmolíková z tiskového odboru ministerstva financí.

V případě, že by Evropská komise definitivně shledala Andreje Babiše ve střetu zájmu, by firmy patřící Agrofertu musely vracet plnou částku. To, že dotaci společnosti vůbec získaly, by totiž od začátku naráželo na novou unijní směrnici o nepřípustném střetu zájmu.

Podle prvního ze dvou návrhů auditních zpráv Evropská komise může po Česku vypožadovat vrácení až 450 milionů korun, které Agrofert od února 2017 (kdy Andrej Babiš převedl holding do svěřenských fondů) získal na projekty z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Kohezního fondu.

Podle druhého auditu zaměřeného na projekty v zemědělství by Komise mohla po Česku chtít dalších 345 milionů.

Doporučené