Hlavní obsah

Výzva: Tropické ledovce ukrývají informace, které nejsou jinde na Zemi. Za pár let zmizí

Výzva s Marií Šabackou: O výzkumu ohrožených tropických ledovců i extrémních zkušenostech polárních vědců. (Video: Martina Spěváčková, Seznam.cz)

Zbývají roky, maximálně dvě desítky let, a tropické ledovce v Africe roztají, říká ve Výzvě polární vědkyně Marie Šabacká. Expedice českých vědců vyráží na výzkum těchto jen minimálně probádaných ledovců na hranici Ugandy a Konga. Chce zjistit, jak bohatý a jiný život na nich existuje.

Článek

Tropické ledovce patří k nejméně prozkoumaným biotopům na Zemi a kvůli oteplování mizí rychleji než jiné. Tým českých vědců z Centra polární ekologie českobudějovické univerzity se právě chystá do pohoří Ruwenzori v rovníkové Africe, kde ještě tyto unikátní ledovce jsou.

„Jsou to nejméně prozkoumané ledovce a z biologického hlediska jsou nejzajímavější. Hlavní otázkou našeho výzkumu je, jestli tam existuje jiný život. Máme indicie a jsme téměř přesvědčení, že je tam nový druh želvušky, který se nevyskytuje nikde jinde na světě,“ vysvětluje ve Výzvě mikrobioložka Marie Šabacká.

Želvušky patří k fascinujícím živočichům, dokážou přežít v extrémních podmínkách v teplotách až 150 stupňů i v prostředí s teplotou blízkou absolutní nule (272,8 stupně). Jsou odolné proti ultrafialovému záření i radiaci.

S odtávajícími ledovci vědci přicházejí o klíčové informace o klimatu a historii, které se v nich ukládaly i tisíce let. Tropické ledovce jsou jen na třech místech planety, kromě střední Afriky ještě v jihoamerických Andách a Indonésii, kam se ale ani vědecké týmy nemají šanci dostat.

„Ten indonéský je vedle největšího zlatého dolu na světě a tam vůbec není možné získat povolení pro výzkum,“ říká Šabacká.

Do Afriky český tým vyráží díky grantu Nadačního fondu Neuron. Povolení pro výzkum a peníze jsou podle Šabacké hlavní omezení. „Ty tři týdny tam stojí zhruba 300 tisíc pro dva tři lidi. A to je oblast, kde je to nejlevnější. Kdybychom chtěli pracovat na Mount Kenya, tak tam jsou ceny mnohonásobně vyšší a je mnohem těžší povolení získat.“

Podle mikrobioložky pro zkoumání tropických ledovců v Africe už moc času není. „Tam se uchovávala data z minulosti, která ztrácíme. Zbývají roky, maximálně deset dvacet let. V Africe za posledních 100 let odtálo až 90 % ledovců,“ vysvětluje.

Sama má za sebou bohaté zkušenosti i z polárních oblastí. Pracovala v Antarktidě a v Arktidě na Špicberkách pomáhala zakládat českou stanici. Svou první zkušenost ze Špicberk popisuje jako extrémní.

„Byl to křest ohněm. Z hlavního města Longyearbyen nás měla odvézt polská jachta na naši terénní stanici. Hned na začátku jsme zjistili, že nefunguje pumpa, takže kapitán lodi šel na smetiště, tam našel pumpu z pračky a několik hodin ji tam montoval. Když jsme vypluli, tak nastala strašná bouře a místo 24 hodin jsme pluli tři dny,“ vzpomíná na začátek expedice.

Jak náročná je vědecká práce na ledovci a v jeskyních pod ním? Jaké je praktické využití polárních výzkumů například v kosmetickém průmyslu? A jak vypadá běžný den polárníků nebo třeba hygiena?

Podívejte se na celý rozhovor s Marií Šabackou v úvodním videu.

Doporučujeme