Hlavní obsah

Tunelují nám firmu, tvrdí bývalý management záložny. ČNB to odmítá, vše má prý pod kontrolou

Spořitelna WPB padla v roce 2014, od té doby je v likvidaci pod dohledem České národní banky. (Video: Vojtěch Blažek, Seznam Zprávy)

 

Reklama

1. 8. 2019 12:03

Na právní služby a ekonomické poradenství odešly z padlé spořitelny WPB desítky milionů. Jedná se o mimořádně komplikovaný případ, vysvětluje Česká národní banka.

Článek

Když v roce 2012 přišel do České národní banky od anonymního adresáta balík dokumentů, zbýval záložně WPB Capital necelý rok „života“.

Události pak nabraly rychlý spád: Česká národní banka (ČNB) sebrala do té doby navenek úspěšnému spořitelnímu družstvu licenci kvůli údajnému špatnému hospodaření, vycházela přitom i z informací od anonyma. Případ začala vyšetřovat i policie. A funkcionalistický palác Edison v centru Prahy, kde záložna sídlila, skoro ze dne na den osiřel.

Krizovou vládu nad firmou s vklady ve výši 2,8 miliardy převzal likvidátor jmenovaný ČNB.

Jenže bývalý management záložny teď tvrdí, že likvidátor Jiří Švihla z firmy podezřele vyvádí peníze. A to přes nejrůznější právní a poradenské služby, za které během posledních čtyř let utratil 300 milionů. „Těch peněz je ve spořitelním družstvu bohužel stále hodně na to, aby se mohly nějakým způsobem dostat ven,“ prohlásil předseda představenstva Peter Meier v rozhovoru pro Seznam.

ČNB i právníci likvidátora ale oponují, že nad výdaji existuje přísný dohled. A že vysoké náklady odpovídají tomu, že příběh jednoho z největších spořitelních družstev v Česku je mimořádně složitý.

Manažer: Utrácení nechápeme

Pro vysvětlení: ČNB vzala spořitelně licenci s odůvodněním, že – zjednodušeně – poskytovala úvěry nastrčeným firmám. Tyto peníze pak putovaly zpět do záložny. Tentokrát se už ale tvářily jako navýšení kapitálu. Takže podle ČNB spořitelna vlastně z ničeho vytvářela dojem, že je kapitálově silnější.

O odejmutí licence vede bývalé vedení s ČNB soudní spor, který stále není pravomocně rozhodnutý.

V jedné fázi sporu soud konstatoval, že zrušení licence nebylo v pořádku. Bývalé vedení záložny se tak na krátký čas dostalo zpět do firmy a opatřilo si dokumenty související s procesem likvidace. A zjistilo, kolik likvidátor, jinak také českobudějovický advokát Jiří Švihla, doposud utratil.

„Nebyl problém zjistit, kam ty platby směřovaly,“ popsal předseda představenstva likvidované záložny Peter Meier.

Především že služby pražské advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa stály 82 milionů. Advokátka Zdenka Pokorná z Prahy pak dostala zakázky za dalších 17 milionů.

„Tím pádem se dá lehko vypočítat, že tato advokátní kancelář poskytla po dobu čtyř roků trvání likvidace zhruba 22,5 tisíce hodin práce, což v průměru vychází na 15 hodin práce každý den včetně svátků a víkendů,“ říká Peter Meier s vysvětlením, že když advokátní kancelář pracuje pro veřejnou sféru, dají se její smlouvy a ceny dohledat na webu – sazba bývá tři tisíce na hodinu.

A bilance advokátky Pokorné, další právničky ve službách likvidátora, vychází podle Meiera na 11,5 tisíce korun denně.

Spor s britskou schránkou

Advokát Jiří Hartmann říká, že jeho kancelář dělá přesně to, co po ní chce likvidátor Švihla (ten se k podezřením bývalého managementu WPB nechtěl vyjadřovat a nechal to právě na advokátu Hartmanovi). A že všechny náklady přísně kontroluje Česká národní banka.

„Máme pravidelně každý měsíc schůzky, kde dáváme ČNB detailní report. Padají tam i dotazy, proč je ta která položka vyšší než dřív,“ popsal Hartmann.

Podle Hartmanna je likvidace záložny neobvykle složitá kauza, v níž se vede přes 240 různých sporů – od těch velkých, byznysových až po žaloby kvůli výpovědím zaměstnancům, když záložna přišla o licenci.

Například: téměř na veškeré peníze ze záložny si dělá nárok anonymní firma sídlící v Londýně. Takže advokátní kancelář si podle Hartmanna musela na tento spor najmout tamní kolegy. „A to samozřejmě něco stojí,“ dodal advokát, podle kterého pracuje jen na případu WPB v jeho kanceláři dvanáct až patnáct právníků. Kancelář si prý účtuje odměnu jednak podle tabulek, tedy oficiálního advokátního tarifu, a také podle smlouvy, která, jak tvrdí Hartmann, nevybočuje z obvyklých sazeb. Přesnější prý být nemůže – kvůli advokátské mlčenlivosti.

Advokátka Pokorná na rozdíl od Hartmanna nepatří mezi nejvyhledávanější pražské advokáty, svoje služby ani nikde nenabízí, nemá webové stránky. Ujišťuje ale, že 17 milionů, které doteď dostala, není žádný únik.

„Od začátku to bylo hodně náročné. Spořitelní družstvo je zvláštní druh organizace, který není běžný. Má majetek, o který se musíte starat. A to vyžaduje péči a úsilí,“ popsala Pokorná s tím, že má na starosti například pracovněprávní spory. A také její náklady podrobně zná ČNB. „Ale víc říci nemůžu. To bych kvůli porušení mlčenlivosti riskovala stížnost na Českou advokátní komoru a o to nestojím,“ vysvětlila.

Mezi další náklady likvidace pak patří třeba ekonomické poradenství, které stálo 75 milionů a na starosti ho měla pražská společnost Arthur D. Little. Její vedení na žádost o vyjádření nereagovalo. Dalších 24 milionů pak odešlo na IT služby.

Likvidátor běží dobře, říká ČNB

Předseda představenstva Peter Meier se nákladům diví i ve srovnání s jinou padlou kampeličkou – vytunelovaným Metropolitním spořitelním družstvem, svého času největší záložnou v Česku. Z insolvenčního rejstříku podle Meiera vyplývá, že náklady na ukončení činnosti dosáhly pod dohledem soudu 52 milionů – zatímco u WPB to bylo už zmíněných 300 milionů.

Podle ČNB jsou ale náklady v pořádku. A zodpovědnost přenáší na bývalé vedení záložny.

„Na výši nákladů likvidace se rozhodující měrou podílí mimořádně složitá právní situace družstevní záložny, nesmírně komplikované dohledávání majetku, výlohy na blokování pokusů o vyvedení majetku záložny a obstrukční praktiky jako nepředání dokumentace, které v žádném případě nemají původ v činnosti likvidátora, ale jen a pouze bývalého vedení družstevní záložny,“ popsala mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Vyvedením majetku ČNB myslí například také už zmíněný nárok londýnské firmy na majetek záložny. „ČNB je naopak přesvědčena, že aktivní působení likvidátora a celého jeho likvidačního týmu v záložně brání tomu, aby docházelo k nezákonnému odlivu prostředků z WPB,“ dodala mluvčí Fišerová.

I management WPB, fakticky odstřižený od rozhodování, uznává, že se kolem záložny děly divné věci. Ale stopy podle něj vedou k některým bývalým investorům, se kterými se ti současní nepohodli. Není však možné to jednoznačně dokázat.

Případ WPB vyšetřuje už několik let i hospodářská kriminálka. Loni na podzim obvinila tři členy vedení záložny, protože se podle ní pokusili o vyvedení části majetku do londýnské schránkové společnosti. Letos v březnu ovšem státní zástupce stíhání zrušil s tím, že důkazy čte opačně: že to byli manažeři WPB, kdo se snažil záložnu před útokem zvenčí ochránit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované