Kolik berete, už se vás na pohovoru nezeptají. Pravidla hry se mění

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Český zvyk neptat se na příjem možná vezme za své. Evropská směrnice o transparentním odměňování, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přenáší do českého práva, změní pravidla pro zaměstnance i personalisty.

Zaměstnavatelé nově nebudou smět zjišťovat mzdovou historii uchazečů, naopak budou muset zájemci o práci sdělit nabízené mzdové rozpětí nebo budou muset evidovat platové rozdíly mezi ženami a muži, kteří pracují na stejných pozicích, prezentovali nedávno zástupci MPSV. Definitivní verze návrhu se právě chystá.

Povinné uvádění výše nástupní mzdy v inzerátech ale směrnice nakonec nezavádí. Podle Martina Jánského, šéfa personální agentury Randstad, to ani není třeba. „Není úplně nutné, aby nám toto stanovoval stát. Firmy samy přijdou na to, že když tam mzdu uvedenou mají, tak mohou nalákat lepší kandidáty a nezabývat se zbytečně těmi, kteří by tu odměnu ani neakceptovali,“ říká v pořadu Agenda.

Už nyní má 58 procent inzerátů na střední a nižší pozice mzdu uvedenou přímo v názvu pozice u inzerátu. Přes 80 procent firem u těchto pozic uvádí mzdu v těle inzerátu. U manažerských pozic to naopak běžné není, plyne z dat poradenské společnosti Alma Career.

Podle Šárky Homfray, specialistky na pracovní právo a místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací, je navržená česká transpozice velmi opatrná a minimalistická.

„Nejspíše naplní požadavky směrnice, ale je otázkou, jestli se zbytečně neochudíme o využití možností, které nám směrnice dává. Například namísto uvádění výdělku v inzerátech se navrhuje jen prokazatelně seznámit uchazeče předem s minimálním výdělkem. To jednak značně oslabuje větší informovanost o tom, jaké výdělky se nabízejí, která by plynula z uvádění výdělku už v inzerátech, tedy zcela veřejně, jednak pouze minimální výdělek neřeší nic - ten skutečný může být velmi odlišný, proto to bude mít na transparentnost nedostatečný vliv,“ uvedla.

Podle ředitele Randstad nicméně i minimalistická úprava, kterou plánuje MPSV, povede k narovnání mzdových podmínek, podobně jako v zahraničí. „Určitě se to stane i u nás. Nedělejme si iluze, že firmy mají všechno v pořádku a že to bude jenom nějaká kosmetická úprava. Pro část firem to může být poměrně značný zásah do jejich odměňování,“ uvedl v Agendě.

Firmy se tak budou muset rozhodovat, zda si klíčové zaměstnance udrží vyšší mzdou, nebo ji dorovnají i ostatním na podobných pozicích, což může výrazně zvýšit jejich náklady.

I přijímací pohovory budou probíhat od ledna 2027 jinak. Častá otázka „Kolik berete teď?“ už padnout nesmí. Podle Jánského to není zásadní. „V praxi to není často tak, že by se zaměstnavatel ptal na předchozí mzdu, ale ptá se na mzdová očekávání, která jsou ovlivněna tím, jak si kandidáti vydělávají nyní a jak by si chtěli tou změnou polepšit.“

Uchazeč by se měl také výši mzdy dozvědět dříve než nyní, už v raných fázích výběrového řízení, ještě před pohovorem nebo v jeho úvodu, typicky v prvním kole. „Je to legitimní, ale není to nic, co by se dneska nedělo. Nebude to ale muset být jedna konkrétní částka. Může to být rozpětí mzdy,“ říká Jánský s tím, že toto rozpětí bude ale poměrně úzké, aby mezi minimální a maximální nabídkou nevznikaly výrazné rozdíly.

Zásadní novinkou, která bude platit už od příštího roku, bude právo zeptat se svého zaměstnavatele na to, jakým způsobem jsou odměňováni kolegové na obdobné pozici. „To může být velmi citlivé. Z pohledu zaměstnavatele je správně, že musíme mít v odměňování pestrost. Musíme odměňovat lidi podle přidané hodnoty jejich výkonu, podle expertní dovednosti.“

Podle Jánského si to ne každý zaměstnanec uvědomuje. „Já samozřejmě můžu mít pocit, že vykonávám stejnou práci jako někdo, kdo sedí na židli vedle mě, ale z pohledu zaměstnavatele to tak nemusí být. Možná je práce totožná, ale výkon nebo přidaná hodnota nemusí být stejná. Takže bude vznikat často napětí.“

Zatímco v EU muži vydělávají v průměru o 11 procent více než ženy, v Česku je mezera dokonce osmnáctiprocentní. Jánský predikuje, že se mzdové rozdíly s novými pravidly trochu srovnají, nemyslí si ovšem, že by byly v praxi tak diametrální.

„U nás je to hodně ovlivněno tím, že řada žen pracuje v odvětvích, kde jsou mzdy nízké, ať už je to třeba sociální péče, maloobchod, ale třeba i školství. Když očistíme těch 18 procent o tento aspekt, tak se dostáváme spíš někde k devíti procentům. Dokonce jsem slyšel i to, že to může být pět procent,“ říká.

Transparentní odměňování podle Jánského samo o sobě genderový rozdíl v odměňování nevyřeší. „Směrnice o transparentním odměňování pochopitelně nesměřuje na celý gender pay gap, ale to ani nikdo netvrdil a ani neexistuje žádné jedno jediné řešení nebo nástroj. Takže nějaké procento rozdílu by to ukrojit mělo,“ namítá Šárka Homfray.

Podle Jánského z Randstad mohou nové požadavky pomoci vyřešit tzv. mateřské penalizace. „U nás je dlouhá rodičovská, když se ženy vrací na trh práce, často jsou odměňovány méně. Na svoje pracovní místo u stávajícího zaměstnavatele se často vrací za stejnou mzdu, kterou měly, když z toho pracovního místa na mateřskou odcházely. Mezitím třeba lidé na srovnatelných pozicích v té firmě už dospěli k nějaké valorizaci.“

Firmy mohou hledat různé způsoby, jak se novým pravidlům přizpůsobit. „Jsme český národ, my vždycky hledáme kreativně cesty tam, kde nejsou, ale nejsou zakázané,“ uvedl. „Firmy se budou snažit třeba vytvořit větší počet pracovních pozic tak, aby mohly říkat, že to jsou různá pracovní místa. Pravděpodobně si budou hrát se senioritou. Myslím si ale, že časem přijdou na to, že to není správná cesta,“ říká Jánský s tím, že dlouhodobě zvítězí transparentní přístup.

Od roku 2028 budou mít firmy také povinnost pravidelně rozdíly v odměňování reportovat. Týkat se bude společností s více než 150 zaměstnanci. Na menší zaměstnavatele pravidlo dopadne až od roku 2031.

Firmy doufají, že nová směrnice nepřinese další administrativní zátěž nad rámec už připravovaného systému. „My jako zaměstnavatelé doufáme, že nám to nepřinese žádný nový reporting, protože už dneska se s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů sbírají poměrně detailní údaje,“ říká Jánský.