Hlavní obsah

Tuzemské banky si po zásahu ČNB polepší o desítky miliard korun

Česká národní banka. Ilustrační foto.

Reklama

21. 10. 15:33
aktualizováno • 21. 10. 17:02

Růst úrokových sazeb centrální banky sráží inflaci, ale má také pozitivní vliv na ziskovost tuzemských bank. Ty díky tomu příští rok vydělají o desítky miliard korun víc.

Článek

Pro tuzemské bankovní domy nastává lepší období. Pandemie sice v posledních dnech znovu sílí, ale ekonomika od jara výrazně oživila a nenaplňují se ani černé scénáře, že lidé budou hromadně přicházet o práci a přestanou splácet své úvěry.

Kromě toho centrální banka v rámci svého razantního zásahu proti rostoucím cenám v ekonomice zvyšuje sazby. Pro banky to znamená mimo jiné vyšší úročení peněz, které mají v centrální bance uloženy.

ČNB na konci září skokově zvýšila svou základní sazbu o 75 bazických bodů na současných 1,50 procenta. Do konce roku by pak podle očekávání trhu mohla stoupnout na dvě až 2,25 procenta.

„Z naší prognózy plyne čistý úrokový zisk tuzemských bank v roce 2022 kolem 150 miliard korun, tedy oproti prognóze na letošní rok vyšší zhruba o 25 miliard korun,“ uvedl pro SZ Byznys ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

„V pozadí bude především nárůst čistého výnosu z úložek v ČNB a také mezi bankami navzájem, ve výši poblíž 30 miliard korun, který bude daný primárně velmi rychlým růstem krátkodobých úrokových sazeb,“ dodává Skořepa. Celý zisk z vyššího úročení však bankám nezůstane, protože začnou lépe úročit lidem a firmám vklady.

Ziskovost bank bude záležet i na tom, kolik nových úvěrů se bankám příští rok podaří prodat. Po obrovském hypotečním boomu, za kterým stály nízké sazby, banky čekají příští rok ochlazení.

„Změna tržní úrokové sazby vyhlašované ČNB má vliv na výnosy ČSOB, a to jak při růstu, tak při poklesu těchto sazeb. Vliv na výnosy není přímočarý a vstupuje do něj řada dalších proměnných,“ uvedl mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Stejně jako v minulosti budou chtít profitovat z vyšších sazeb i zahraniční vlastníci tuzemských bank, jako například skupina KBC, která vlastní ČSOB, Raiffeisen Bank International, které patří tuzemská Raiffeisenbank, nebo Erste, která vlastní Českou spořitelnu.

V eurozóně jsou banky stále za úložky u Evropské centrální banky penalizovány, protože základní sazba je záporná (-0,50 %), takže využijí tzv. úrokového diferenciálu, tedy rozdílu mezi sazbou v Česku a v zahraničí.

Například pro rakouské banky je Česko nejdůležitějším trhem. Erste má prostřednictvím České spořitelny v tuzemsku asi 4,5 milionu klientů. Raiffeisen Bank International pak po akvizici Equa bank a klientů ING zhruba 1,7 milionu klientů.

Zejména pro skupinu Erste je český trh zlaté vejce, jelikož podle výše aktiv tvoří Česko v Erste zhruba 22 procent, ale na zisku skupiny má Česko podíl zhruba 40 procent.

Podle analytiků, které cituje server S&P Global, se zvýšení sazeb v Česku o 25 bazických bodů promítne do ročního zisku skupiny Erste o 20 až 25 milionů eur (510 až 640 milionů korun), u Raiffeisenbank International je to pak o pět až 10 milionů eur (130 až 250 milionů korun).

V minulosti přitom například Erste či belgická KBC přesouvaly do svých dceřiných společností v Česku stovky miliard korun. Transakce nejsou bez rizika kvůli kurzovému pohybu, nákladům na zajištění měny, ale česká ekonomika je poměrně stabilní a předvídatelná, takže banky to riziko podstupují.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované