Hlavní obsah

Twitterový fanatik a spojenec Orbána bude od července určovat agendu EU

Foto: Profimedia.cz

Slovinský premiér Janez Janša na prosincovém summitu lídrů EU.

Reklama

9. 4. 10:33

„Slovinský Donald Trump“, tak často popisuje evropský tisk postavu slovinského premiéra Janeze Janši. A ten je stále aktivnější a viditelnější…

Článek

Minulý týden na sebe Janez Janša upozornil v českých médiích především aliancí s českým premiérem Andrejem Babišem v rámci unijního vyjednávání o rozdělení vakcín proti covidu-19. Slovinský politik, jehož země bude za tři měsíce střídat Portugalsko v předsednictví EU, stojí za bližší pozornost.

Loni v březnu se ostřílený politik Janša vrátil do premiérského křesla. S tvrdou kampaní, ve které se nešetřilo ostrými slovy, zvítězil se stranou Slovinská demokratická strana ve volbách v roce 2018. Vládu ale sestavila opozice. Na začátku minulého roku však premiér Marjan Šarec odstoupil a příležitosti se chytil opět Janša.

Maďarský premiér Viktor Orbán tím získal cenného spojence v evropské politice – protínají se ve společných tématech, názorech i rétorice. Postoje obou politiků mají ale velkou oponentku a kritičku v české eurokomisařce Věře Jourové.

Ze stabilního partnera nečitelným hráčem

Slovinsko bylo dlouhodobě považované za jednu z nejstabilnějších zemí v EU. Do ní vstoupili Slovinci ve stejné vlně jako Češi, tedy v roce 2004. Slovinsko ale již tři roky nato přijalo euro.

Ve stejný rok, kdy se země stala součástí Evropské unie, Janša poprvé dosáhl na premiérskou funkci, a to na čtyři roky. Znovu se ale vrátil v roce 2012, ale pouze na rok, odejít musel po velké korupční kauze. Loni v březnu ale Janšu čekal velký politický comeback a stal se slovinským premiérem potřetí.

Politikem je však dvaašedesátiletý Janez Janša prakticky celý život. V osmdesátých letech začal být aktivní ve slovinské obdobě Svazu socialistické mládeže. Začal však pravidelně přispívat názorově velmi otevřenými texty do oblíbeného časopisu Mladina. S Janšou i dalšími autory byl poté veden soudní proces. Z mladého komunisty se stal disident. Časopis však sehrál určitou roli v oslabení pozice komunistické strany a také vrazil klín mezi tehdy jugoslávské a slovinské komunisty.

V roce 1991 už Janša patřil mezi nejmocnější lidi v zemi, jako ministr obrany vedl válku, po které Slovinsko získalo nezávislost.

„Musel vždycky vyhrát,“ vypráví pro bruselský server Politico slovinský novinář Marcel Štefanič jr. o tom, jak s Janšou hrával v devadesátých letech fotbal. Prý si kvůli tomu stavěl do týmu i profesionální hráče.

Ideologicky se Janšova politika výrazně změnila. Na začátku devadesátých let začínal jako sociální demokrat, relativně rychle ale přesedlal na pravicovou liberálně-konzervativní a také proevropskou Slovinskou demokratickou stranu, u jejíhož zrodu stál a dodnes zůstává v jejím čele.

Po dvou premiérských mandátech ale Janez Janša ve volbách v roce 2018 zvítězil s jiným než proevropským, liberálně-konzervativním diskurzem. Šlo naopak o vyhrocenou kampaň plnou osobních urážek. Janša také zvolil velmi ostrou antiimigrační rétoriku, a to především na sociálních sítích. Jeho tamní aktivita mu vysloužila zmíněnou přezdívku „slovinský Trump“.

Rychlost sociálních sítí se mu ale vymstila, a to právě ve spojitosti s bývalým americkým prezidentem. Když Donald Trump v listopadu obhajoval mandát, sledoval sčítání celý svět. Ani americké stanice si však nedovolily až do finálních výsledků z klíčových států vyhlásit vítěze, Janez Janša však o mnoho hodin dřív, než byly opravdu oficiální výsledky, gratuloval Trumpovi k vítězství. Nutno dodat, že souboj nakonec vyhrál jeho oponent Joe Biden. Janša si i kvůli svým aktivitám na Twitteru vysloužil přezdívku „maršál Twito“.

Mediální válka

Ani v úřadě se Janša nesnažil vyhrocené emoce kampaně uklidnit. V květnu vyostřil své komentáře směrem ke slovinským novinářům, které označil za „presstituty“. Slovinskou tiskovou agenturu popsal jako „národní ostudu“ a veřejnoprávní Slovinskou televizi a rozhlas osočil ze „šíření lží“.

Na účet zejména veřejnoprávních novinářů zatweetoval: „Je jich tam očividně příliš a jsou až moc dobře placení.“ Vláda už dříve navrhovala novou legislativu, která by měla omezit financování veřejnoprávních médií v zemi.

To nenechalo klidnou místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou. Slovinsko tak zařadila společně s Maďarskem a Polskem mezi ty země EU, ve kterých je podle ní postavení svobodných médií oslabováno. V polovině března Jourová vyzývala v europarlamentu k tvrdším nástrojům, které by podpořily svobodnou novinařinu ve zmiňovaných zemích. Janša, ale i jeho spolustraníci v EP však vyjádření Jourové kritizovali.

Podle Janšových kritiků se však slovinský premiér podobně jako ten maďarský Viktor Orbán snaží zneužít období koronavirové krize a podrýt určité demokratické pilíře země. Ostatně k Orbánovi je Janša vůbec nejvíc přirovnávaný a není tajemstvím, že mezi nimi panuje minimálně politické přátelství. Oba si také notují s kritikou EU jako instituce, a to pouze několik měsíců předtím, než slovenský předsednický tým převezme štafetu od Portugalska, a stane tak v čele Rady EU na celou druhou polovinu roku 2021.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované