Hlavní obsah

U kartelů budu nemilosrdný, říká nový šéf antimonopolního úřadu

Foto: Jan Mihaliček

Právník Petr Mlsna se stal loni v prosinci novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Reklama

7. 3. 12:12

Koncem loňského roku se stal Petr Mlsna novým předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Instituce, jež má odhalovat neférové zakázky a zakázané dohody firem, které si chtějí rozporcovat trh.

Článek

„Kartel je krádež a zločin - a ten okradený je vždycky spotřebitel. Tedy kdokoli z nás. Takže tam není důvod ke shovívavosti,“ říká Mlsna.

Nastoupil jste v prosinci a hned jste řekl, že pověst úřadu je poškozená. Jak moc a čím?

Tenhle úřad měl, a možná ještě má, špatný mediální obraz. Pověst je narušená policejním zásahem v úřadu v březnu roku 2019. To vždycky o instituci vyvolá negativní obraz. Po nástupu jsem se začal detailně seznamovat s vedením úřadu a zejména se středním managementem. A musím říct, že tam je velice dobrý odborný i lidský potenciál postavit ten úřad zpátky na nohy.

Takže byl problém v bývalém předsedovi Petru Rafajovi. A v čem největší: že někde po hotelích řešil případ mýta a firmy Kapsch? Že u něj policie jen tak našla dva miliony v hotovosti? Nebo kvůli podezřelým zakázkám?

To byla kombinace všeho. Moje pravidla - po celou dobu, co působím ve veřejném sektoru - jsou jednoduchá: pokud někdo požádá o schůzku, ano, setkám se s ním. Ale zásadně se to odehraje na úřadu.

Žádná hotelová kavárna?

Ani bary, benzinky, nic takového. Státní úředník má vykonávat práci v úřadu.

A s politiky se tedy běžně setkávat budete?

To je logické, to jako předseda úřadu musím. Už jen kvůli legislativě, návrhy zákonů jsou v rukou vlády a Sněmovny. Někdy se objeví zákony, které mají protisoutěžní aspekt - třeba teď ty známé kvóty na zahraniční potraviny. Snažíme se upozorňovat předkladatele, to znamená konkrétní ministerstva, co by mohlo narazit například u Soudního dvora Evropské unie, případně nás vyzve k nápravě Evropská komise. Takže je potřeba takovým řízením předcházet.

No a jak tu pověst úřadu chcete vylepšit?

Do výběrového řízení na tohle místo jsem šel s koncepcí, která byla i zveřejněna. Krátkodobá počítala s přeobsazením rozkladových komisí, které byly také předmětem kritiky. To už jsem udělal na základě návrhů třiceti institucí. Komise jsou obměněné cirka z padesáti procent. Musíme vnímat, že přece jen expertů na soutěž a veřejné zakázky není tolik.

To jsou tedy komise, které vám jako předsedovi doporučují, jestli například nějakou zakázku označit pravomocně za neférovou a dát za to pokutu. Petr Rafaj dlouho složení těchto komisí tajil a nakonec se ukázalo, že v nich sedí někteří jeho známí, kteří rozhodně nebyli odborníci na zakázky.

Ano, ty jsou už přeobsazení. Oslovil jsem právnické fakulty a fakulty ekonomické, zároveň protikorupční organizace. Českou advokátní komoru i profesní svazy. Složení komisí jsem zveřejnil. Druhý krok je, že úřad řadu let nekomunikoval s médii ani s odbornou veřejností. Tento vysoce specializovaný úřad musí dopředu říkat své názory, diskutovat a možná i dopředu avizovat, že se chystá nějaká změna v jeho rozhodování.

Nějaký příklad?

Zrovna jsem se ho chystal říct, tohle bude velká věc let 2021 a 2022: máme novelu zákona o veřejných zakázkách o takzvaném odpovědném zadávání. To znamená, že při zadání zakázek by se mělo přihlédnout k sociálním aspektům nebo k ochraně životního prostředí. Ale není k tomu metodika, neví se, jak se to bude dělat.

Takže jako starosta bych nevěděl, jestli a jak můžu zvýhodnit nějakou firmu, která se chová ekologicky?

Přesně tak, například jestli budete požadovat řešení, které bude dražší, ale zase šetrnější k životnímu prostředí. My budeme ti, kteří budou tyto zakázky posuzovat. To je obrovské téma.

Kartel je zločin

Bude úřad pod vaším vedením přísnější - pokud jde třeba o výši pokut za neférové zakázky? Protože váš nástup byl v tomhle trochu drsný: nedlouho poté dal úřad pokutu půl miliardy Ministerstvu obrany za nákup vrtulníku, pak zase pokutu 180 milionů IT firmám za kartel…

Pokud jde o hospodářskou soutěž a kartely, tam budu nemilosrdný. Kartel je krádež a zločin - a ten okradený je vždycky spotřebitel. Tedy kdokoli z nás. Takže tam není důvod ke shovívavosti. U zakázek musíte zadavatelům říkat, co mají dělat, aby se vyvarovali řízení před naším úřadem. A teprve pak trestat. Za dobu, co jsem tady, ale vidím, že se k nám už nedostávají primitivní případy. Ale specializované kauzy, kde si musíme sami zadávat znalecké posudky. Například jestli zakázka nebyla šitá na jednoho dodavatele a jestli vůbec na trhu je dost dodavatelů.

Takže u problémových zakázek budete také tvrdý? Viz ty vrtulníky, kde padla obrovská pouta za to, že ministerstvo uzavřelo smlouvu s americkou vládou dřív, než vypořádalo námitky italského výrobce?

K téhle zakázce se nechci detailně vyjadřovat, protože budu rozhodovat o rozkladu. Nicméně jsou v rámci zakázek případy, které jsou nepřijatelné. Jedna věc je, když uděláte administrativní chybu. Dobře, je to porušení zákona. Ale je rozdíl, když ji udělá starosta malé obce, který potřebuje postavit hasičskou zbrojnici a opravit chodník. A když chybuje ministerstvo, které má desítky svých právníků a peníze na externí právníky.

Foto: Jan Mihaliček

Úřad musí získat důvěru, poškodil ji bývalý předseda Rafaj, myslí si Petr Mlsna.

Odhalených kartelů není moc, vždycky se říkalo, že úřadu se do těchto zakázaných dohod těžko proniká. Třeba když se benzinky dohodnou, že budou na dálnici držet stejné ceny. Bude těch případů za vašeho vedení víc?

Nástrojů, jak kartel odhalit, je víc. Jednak jsou to podněty, které přicházejí z trhu nebo od účastníků kartelů. Buď podají anonymní podnět, nebo kartel oznámí někdo z účastníků.

To se teď stalo v případu firem, které se domluvily na zakázce na studii vysokorychlostních tratí. Firma, jež se přiznala, dostala nižší pokutu než ostatní.

Ano, to je přesně ono. To jsou případy, kdy jeden z účastníků tuší průšvih nebo se v něm hne svědomí. A úřad také dlouhodobě monitoruje situaci na trhu. Není to zase tak složité rozpoznávat podivné, nestandardní chování, když to děláte dlouhodobě. Pak už vám časová řada dává určitý vzorec toho kartelového chování.

Petr Mlsna (42)

- vystudoval práva

- ve vládě Petra Nečase (ODS) působil jako ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády

- v roce 2015 se stal náměstkem ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD)

- byl aktivním fotbalovým rozhodčím a místopředsedou Komise rozhodčích Fotbalové asociace ČR

- loni v prosinci zvítězil v konkurzu na nového předsedu Úřadu po ochranu hospodářského soutěže. Vystřídal Petra Rafaje, prošetřovaného policií pro podezření z korupce

Takže třeba dlouhodobě vaši lidé pozorují, jaké jsou na trhu ceny a jestli je různí výrobci nedrží uměle vysoko?

Nejen ceny. Sledujeme třeba také u zakázek, jestli se do nich nehlásí stále stejné firmy. Akorát rotuje pořadí, ve kterém jednotlivé firmy vyhrávají. Podle zákona je všechno v pořádku, ale v nabídkách firem vidíme shodu. Pak není nic jednoduššího, než to předat našim kartelistům, a ti už si sami zmonitorují, jestli tam funguje nějaký vzorec. U kartelů ve stavebnictví můžete krásně vidět, že se jednotlivé ceny položek, když jde například o odvoz zeminy nebo postavení lešení, od sebe v nabídkách firem liší třeba o koeficient 0,2. A další zdroj jsou informace od orgánů činných v trestním řízení, když zjistí, že se v nějakém případu jedná o možné porušení hospodářské soutěže.

A dokážete tedy těchto zakázaných dohod odhalit víc? Máte na to?

Určitě je to priorita. V Americe máte čtyři nejzávažnější zločiny: vražda, insider trading (případy, kdy například manažeři obchodují tajně s cennými papíry vlastních firem - a díky interním informacím mají výhodu - pozn. red.), krácení daní a právě kartel. To jen u nás ve střední Evropě se to bere, jako že se to zkrátka děje - nijak zvlášť kartely neodsuzujeme. Na druhou stranu ta řízení trvají extrémně dlouho. Musíme je najít, opatřit si důkazy na místě, kdy můžeme zabavit počítače nebo mobily… Firmy pak podávají žaloby na nezákonný zásah ke správním soudům. A nám třeba teď začaly chodit rozsudky ve tři roky starých kauzách. A do rozsudku s tím případem nehnete, protože na něm visí žaloba. Podle mě je důležitější to finále než rychlost. To znamená závěrečný výrok: Ano, byl tu kartel a byl potrestán.

Mimochodem, od roku 2017 - a to se skoro neví - můžou lidé nebo i města a podnikatelé vymáhat škodu. Například tedy po firmách, které si dohodly kartel nebo ovlivnily zákulisně nějakou zakázku. Proč se nikdo nesoudí?

Hned po nástupu jsem rozeslal dopisy ministrům, aby o tomto zákonu věděli. A že je podle dalšího zákona přímo povinností tuto škodu za protisoutěžní jednání vymáhat. Obdobně jsem se obrátil i na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Foto: Jan Mihaliček

Petr Mlsna byl do roku 2019 místopředsedou fotbalové komise rozhodčích. Házeli nám klacky pod nohy, vysvětluje svůj konec.

My novináři jsme už před deseti lety psali, že když úředník špatně vysoutěží zakázku a vy dáte městu pokutu, stejně ji pak radnice od úředníka nevymáhá. Proč se to neděje? Nikomu se do toho nechce?

Já bych především vypíchl případy, kdy firmy udělají kartel a okradou tím veřejnou instituci. Například zadavatele zakázky. V tu chvíli jsou jasně daní účastníci, po kterých se má škoda vymáhat. Popravdě řečeno, ono se do téhle problematiky nechce ani soudu. Nejen u nás, ale ani v dalších evropských státech. Je to neprošlapaná cesta. Ale ještě k tomu začátku: myslím, že je tady malá osvěta, co je vlastně soutěž a že slouží k tomu, aby na ní vydělávali ti, kteří jsou dobří, kvalitní a mají dobré ceny. A že kartel je zločin.

Po propuknutí aféry Dieselgate v roce 2015 se uvažovalo, jestli by právě tento „odškodňovací“ protikartelový zákon nešel použít i na spory s automobilkou Volkswagen kvůli klamání majitelů aut. Myslíte, že ano?

To je dobrá otázka. Někdy narazíte na případ, kdy víte, že to jednání bylo za hranou, ale není protisoutěžní. Vy však víte, že to byla nekalá soutěž. A to už není v naší působnosti. Proto si myslím, že je dobré debatovat, kdo se bude vlastně v dlouhodobém horizontu zabývat ochranou spotřebitele. Jiné evropské úřady totiž tuhle agendu mají. Jsou to tedy úřady pro ochranu hospodářské soutěže - a navíc i ochranu spotřebitele. U nás tu roli teď plní Česká obchodní inspekce.

Fotbal? Už je mi to jedno

Do roku 2019 jste byl místopředsedou fotbalové komise rozhodčích. Proč jste odešel?

Protože se mi nelíbil směr fotbalové asociace. Já jsem se vrátil k fotbalu na výzvu Michala Listkiewicze, což je špičkový polský rozhodčí, mával finále mistrovství světa. Požádal mě, jestli s ním tu káru nechci táhnout po dobu, kdy bude předsedou komise rozhodčích. Byli jsme výborná parta. Některé rozhodčí jsme museli vyhodit, abychom obnovili důvěru ve fotbal. A po dvou letech jsme necítili vůbec žádnou podporu od fotbalové asociace.

Jak se to projevovalo?

Neustálými překážkami. Například: organizujete seminář pro rozhodčí před začátkem jarní sezony, ale týden před začátkem ještě nemáte schválený rozpočet, nevíte, jestli to Fotbalová asociace ČR zaplatí celé, nebo jen část. Nebo problémy s oddělením rozhodčích na FAČR: nic pro vás neuděláme, s ničím vám nepomůžeme, dělejte si všechno sami. Prostě klacky pod nohy.

Proč vás tam tedy chtěli?

To nevím. Ale musím říct, že to byl tehdejší předseda Pelta, kdo cítil, že už je ten stav neúnosný. A proto Michala Listkiewicze povolal. Pak Pelta skončil, nastoupila jiná garnitura a ta už asi trend očisty neměla jako prioritu. A vidíte, kam to po dvou letech dopracovala.

Když loni zatkli místopředsedu Romana Berbra a obvinili z korupce, jak jste reagoval? Čekal jste to? Cítil jste uspokojení?

Neměl jsem žádnou reakci. Dva roky jsem se snažil dát fotbalu to nejlepší ze svých zkušeností a nedočkal jsem se žádného vděku. Neustále jsem s tou institucí bojoval. Přitom mě sama povolala. Takže když se mě ptáte, co říkám na to, kam to teď dospělo: mně je to vlastně jedno.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené