Hlavní obsah

Uhelný útlum začal: Sokolovská uhelná chce propustit tisíc lidí

Foto: Wikimedia Commons/Lubor Ferenc

Plynárna ve Vřesové.

3. 7. 7:12

Nejmenší domácí těžařská firma Sokolovská uhelná chystá uzavření své tlakové plynárny ve Vřesové. Až provoz skončí, o práci přijde tisícovka lidí.

Článek

Podle původních plánů chtěla Sokolovská uhelná zavřít tlakovou plynárnu, v níž zpracovává hnědé uhlí na plyn pro další výrobu elektřiny, už teď v červenci. V paroplynové elektrárně ve Vřesové by pak začala vyrábět proud z nakupovaného zemního plynu – místo z vlastního uhlí.

Zároveň by tím však Sokolovská ztratila odbyt pro zhruba třetinu svého uhlí, pro které dnes není možné najít jiné uplatnění. Uhlí, po kterém byl ještě před pár lety hlad, dnes nikdo nechce. Elektrárny a teplárny mají dlouhodobé kontrakty, trh je fakticky rozdělen na roky dopředu. Zavřením plynárny by Sokolovské přebývaly ročně skoro dva miliony tun, takže by byla nucena omezit i těžbu.

Sokolovská uhelná

Nejmenší tuzemská těžební společnost.

Provozuje na Sokolovsku uhelný velkolom.

Loni vytěžila necelých 6 milionů tun uhlí (meziroční pokles téměř o 100 tisíc tun).

Patří jí uhelné elektrárny Vřesová a Tisová a paroplynová elektrárna ve Vřesové.

V roce 2019 vytvořila ztrátu 331 milionů korun při tržbách 6,6 miliardy.

„Museli bychom propustit tisíc lidí – nejde jen o zaměstnance tlakové plynárny, ale také o pracovní místa v těžbě,“ řekl Seznam Zprávám spolumajitel Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos.

Definitivní verdikt měl padnout už s posledním červnovým dnem a od začátku prázdnin měla plynárna stát a výpovědi běžet. „Uvědomujeme si ale, jaké by to mělo dopady na region, proto jsme rozhodnutí ještě odložili na konec srpna,“ dodal Rokos.

Sokolovská intenzivně jedná se státem i krajem o řešení situace. Doufá, že politici nepřipustí na začátku rozjíždějící se koronavirové krize vyhazov stovek lidí z průmyslu na dlažbu. Zvlášť poté, co se region musí vyrovnat se ztrátami v lázeňství, v cestovních ruchu a s problémy v celém sektoru automotive.

Odpusťte povolenky!

Sokolovská žádá po státu především úlevu od poplatků za emise, jež vypouští do ovzduší. To by šlo ale proti všem zásadám evropské klimatické strategie. Právě sankce za emise mají vést k zavírání provozů, které znečišťují ovzduší. Tlak je cílen zvláště na spalování uhlí.

Výroba elektřiny v paroplynové elektrárně využívající zplyňování uhlí je ve Vřesové dlouhodobě ztrátová kvůli vysokým nákladům na emisní povolenky, které musí Sokolovská uhelná nakupovat. Jen na nich ztrácí měsíčně 50 milionů korun. Dalších 50 milionů měsíčně tvoří náklady na provoz plynárny. Stomilionový měsíční propad není Sokolovská podle Rokose schopná dlouhodobě ustát.

Firmě, která ještě v roce 2016 vydělala přes miliardu korun, v posledních letech prudce klesal zisk, loni už prodělala 331 milionů a nepříznivý trend pokračuje. Potíže se začaly prohlubovat právě s tím, jak stoupala cena emisní povolenky.

Šéfové Sokolovské uhelné proto navrhli, aby stát jejich tlakovou plynárnu „na nezbytně dlouhou dobu“ od povinnosti nakupovat povolenky osvobodil. Hrají o zhruba tříletý povolenkový pardon a zdůrazňují, že stát by opatření vlastně nic nestálo – musel by se jen vzdát více než miliardy korun do státní kasy ročně. Tolik Sokolovská za povolenky platí. Region by tím podle nich mohl získat čas na nové investice, které by na Karlovarsku zajistily lidem propouštěným z uhelného průmyslu práci.

Situací společnosti se zabývá premiér, který Sokolovskou uhelnou nedávno osobně navštívil. A dále ministři průmyslu a životního prostředí. Na jednání se podílí i vedení Karlovarského kraje. Zatím se ale žádné východisko nerýsuje. „Osvobození od povolenek nepřichází v úvahu,“ říká šéf resortu průmyslu Karel Havlíček. Návrh už dříve zamítlo i Ministerstvo životního prostředí.

Boj o miliardy

Havlíček ale zároveň dodává, že s vedením Sokolovské nadále jedná. „Znovu se sejdeme, hledáme nějaké řešení,“ řekl. O kompromisních variantách, jež přicházejí v úvahu, nechce ani jedna ze stran mluvit. „Sokolovská chce hlavně vědět, jaké investice se v regionu chystají a jak chce stát řešit dopady uhelného útlumu,“ tvrdí Havlíček.

V zákulisí se ale vede především hra o obrovský balík evropských peněz určených na pomoc regionům nejvíce zasaženým uhelným útlumem. A také na dělení národního Modernizačního fondu – dalšího nástroje, jenž má pomoci k přechodu České republiky k nízkouhlíkatým technologiím a který se plní mimo jiné z výnosů obchodu s emisními povolenkami.

Jde nejen o přímé dotace pro investory na velké „čisté“ projekty, ale také o způsob, jak se budou veřejné peníze rozdělovat mezi centrální a regionální vlády a kdo bude touto obrovskou palebnou silou disponovat.

Podle informací Seznam Zpráv už spolupráci na přeměně uhelného regionu za evropské peníze majitelům Sokolovské uhelné nabídli i akcionáři větší skupiny Sev.en Energy, tedy vlastníci mosteckých velkolomů v čele Pavlem Tykačem. Uhlobaroni svůj postup koordinují s krajem a rozjeli v Bruselu lobbing za přísun peněz z evropských fondů do Podkrušnohoří.

Už domluvenou návštěvu bruselské delegace v Ústeckém kraji na jaře nakonec zhatil koronavirus a uzavřené hranice. Hra o evropské i české miliardy na uhelný útlum se ale teprve rozjíždí a na obrátkách nabere ve druhé půli tohoto roku. A není zatím jasné, zda budou uhelní magnáti z Mostecka i Karlovarska svůj postup koordinovat, či půjdou každý svou cestou.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené