Hlavní obsah

Úředníci tají platy. A riskují problém s policií, myslí si autor informačního zákona

Spoluautor informačního zákona Oldřich Kužílek o tom, proč by měly úřady říkat, kolik berou lidé placení z veřejných peněz.

 

Reklama

15. 1. 2017 21:00

Experti říkají, že propříště by tajení platů lidí placených z veřejných rozpočtů mohlo být posuzováno jako trestný čin.

Článek

Luděk Maděra měl šestnáctkrát černé na bílém, že mu krajský úřad ve Zlíně má poskytnout informace, jaký plat mají někteří jeho zaměstnanci. Nestalo se a zlínský důchodce za to nakonec vysoudil 40 tisíc korun jako odškodnění.

Jenže podobné tahanice na lince občan-úřad by mohly podle odborníků v budoucnu končit i jinak: na policii a pak před trestním soudem. V roli obžalovaných by byli úředníci, kteří odmítají informace vydat.

Podle spoluautora informačního zákona Oldřicha Kužílka se už v minulosti objevily případy, kdy se neúspěšný žadatel pokoušel obrátit na policii. Státní zastupitelství je však odložilo s tím, že se nic trestného nestalo.

Na druhou stranu, nejednalo se o ty nejkřiklavější případy - mezi které Kužílek řadí právě i kauzu Luďka Maděry. Když totiž občan žádá o informace krajský úřad, odvolacím místem je Ministerstvo vnitra.

Ministerstvo v podobných sporech o zveřejnění platů rozhoduje ve prospěch žadatelů. Nic jiného mu ostatně nezbývá: Už v roce 2011 Nejvyšší správní soud průlomově nařídil, že platy a odměny lidí ve veřejné sféře nesmějí být tajné.

A přestože ministerstvo dá za pravdu žadateli o informace, některé úřady dál trvají na svém. Informace dál odmítají poskytnout a dochází k byrokratickému ping-pongu, který může mít až šestnáct výměn - tak jako v případě důchodce Maděry.

„Oni skutečně už páchají něco, co se dá nazvat dokonáním trestného činu,” říká Kužílek. Vidí v tom paragraf maření úkolu úřední osoby, za který je v krajním případě až pět let vězení.

Expert na informační zákon a bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel si myslí, že v některých případech by mohlo jít také o zneužití pravomoci úřední osoby, které má ještě vyšší sazbu - až 12 let. „Například když by bylo evidentní, že úředník - tím, že informace nechce vydat - žadatele záměrně šikanuje," říká Korbel.

Kolik berou nejvyšší úředníci na Hradě? Pusťte si studio Seznam Zprávy, dozvíte se i okolnosti odtajnění platů:

Odměny na Hradě

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované