Hlavní obsah

Sazby zůstávají. Vakcína je naděje, rozpočet riziko, řekl Rusnok

Foto: Seznam Zprávy

ČNB nechala úroky beze změny, základní sazba činí 0,25 procenta.

Reklama

17. 12. 2020 14:32
aktualizováno • 17. 12. 2020 16:21

Centrální bankéři drží kurz a na sazby opět nesáhli. Od května 2020 se sazba zastavila na úrovni 0,25 procenta, níž se pohybovala jen v letech 2013-2017.

Článek

Žádné překvapení se nekonalo.

Centrální bankéři ponechali základní úrokovou sazbu, dvoutýdenní reposazbu, na úrovni 0,25 procenta. Od této sazby se kromě jiného odvíjí úročení hypoték a dalších produktů. V praxi to bude znamenat, že sazby u hypoték by mohly dál pozvolna klesat z hodnoty 1,98 procenta, kde se podle Hypoindexu v průměru pohybují.

Beze změny zůstaly také diskontní sazba (0,05 %) a lombardní sazba (1 %).

„Výkon hospodářství nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022. Inflace se vrátila do intervalu, kam ji cílí ČNB. Ceny potravin zpomalily svůj růst víc, než jsme předpokládali. Nejistota při prognózování dalšího vývoje je kvůli covidu stále velmi výrazná,“ uvedl na tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok.

„Začíná se naplňovat riziko uvolněnější fiskální politiky v příštích letech vzhledem k daňovému balíčku projednávanému parlamentem,“ dodal.

Podle Rusnoka se velmi složitě vyvíjí mix rizik, které rada ČNB považuje za velmi silná, a to jak na straně proinflační (zlepšení ekonomického výkonu ve třetím čtvrtletí, lepší průběh podzimní vlny z hlediska zavírání průmyslu a naděje spojená s vakcínou), tak na straně protiinflační. „To je především délka vládních zásahů do ekonomiky u nás i u sousedních zemí,“ vysvětlil Rusnok.

Za určité riziko pak Rusnok označil hrozbu rozpočtového provizoria, protože menšinová vláda ANO a ČSSD má problémy získat dostatek hlasů ve sněmovně pro svůj návrh rozpočtu. „Do jisté míry to problém je. Především jako signál nejistoty. Politická reprezentace by měla situaci spíše uklidňovat. Doufám, že se bude jednat o provizorium v řádu týdnů či měsíců, takže by to do úvah ČNB nemělo vstupovat. Pokud by se naplnil černý scénář a trvalo by to dlouho, pak by míra fiskální stimulace byla nižší, což bychom pak museli vzít v potaz při měnových úvahách. Neznamená to bezprostřední ohrožení ekonomiky, ale není to optimální signál,“ řekl guvernér.

„Česká národní banka je teď v nezáviděníhodné situaci. Na jednu stranu se zvyšuje inflace a na druhou zažívá česká ekonomika největší ekonomický propad v dějinách. Podle rozhodnutí ponechat základní sazby blízko nuly ČNB upřednostňuje stabilizaci ekonomiky,“ komentovala rozhodnutí ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.

V dohledné době však podle ní začne inflace sílit, což přičítá na vrub zejména gigantickým státním výdajům na podporu ekonomiky. Příští rok tak podle ní bude dilema pro ČNB ještě složitější.

„Stabilita úrokových sazeb ČNB je adekvátní reakcí jak na nedávný vývoj v ekonomice a na finančních trzích, tak v rámci nejistot spojených s pandemií a rozpočtovým vývojem,“ myslí si hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Zvýšení úrokových sazeb očekává až v roce 2022. „K přitvrzení měnových podmínek v české ekonomice přispěje v roce 2021 silnější kurz koruny,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované