Hlavní obsah

Biden po jednání s Putinem: Jsem pro Ameriku, nejsem proti Rusku

Foto: Profimedia.cz

Joe Biden a Vladimir Putin v knihovně vily La Grange v Ženevě.

Reklama

16. 6. 18:06
aktualizováno • 16. 6. 20:04

Setkání amerického prezidenta Joea Bidena s ruským protějškem Vladimirem Putinem skončilo předčasně. Podle Putina bylo jednání konstruktivní, podle Bidena si Rusko zoufale snaží udržet postavení světové velmoci.

Článek

Prezident Biden podle BBC svou vlastní tiskovou konferenci začal pevným, ale smířlivým tónem. „Chci, aby prezident Putin pochopil, proč říkám to, co říkám, a proč dělám to, co dělám,“ říká Biden. Dále uvedl, že mezi Ruskem a USA je třeba nalézt „určitá základní pravidla cesty“.

„Řekl jsem prezidentu Putinovi, že můj program není namířen proti Rusku nebo komukoli jinému, ale pro americký lid. Lidská práva jsou to, co jsme jako Američané,“ říká Biden.

„Bylo důležité se sejít osobně, aby nedošlo k omylu nebo zkreslení toho, co jsem chtěl sdělit. Udělal jsem to, kvůli čemu jsem přijel,“ řekl Biden. „Za prvé, identifikovali jsme, co by naše dvě země mohly udělat pro rozvoj společných zájmů a také ve prospěch světa. Za druhé, Spojené státy budou reagovat na akce, které poškozují zájmy naše nebo zájmy našich spojenců,“ řekl Biden.

„Rusko se zoufale snaží udržet si postavení světové velmoci. Nemohou ale diktovat, co se ve světě děje,“ řekl Biden k údajnému ruskému vměšování do amerických voleb. Totéž podle něj platí i v případě, že by zemřel ruský opoziční aktivista Alexej Navalnyj. „Důsledky pro Rusko by byly zničující,“ uvedl Biden.

Putin: Velvyslanci se vrátí do Moskvy i Washingtonu

Na tiskové konferenci, která proběhla bezprostředně po skončení setkání Putina s Bidenem, Putin prohlásil, že velvyslanci obou zemí se vrátí na svá místa do Moskvy a Washingtonu. „Obě strany jsou naladěny k jednání. Žádné nepřátelství. V mnohých otázkách máme rozdílné postoje. Ale projevila se touha porozumět si navzájem,“ prohlásil o setkání Vladimír Putin. Rozhovor byl podle něj velmi konstruktivní.

Putin tiskovou konferenci nezahájil proslovem, rovnou se přešlo k otázkám novinářů. Co se týče otázky Ukrajiny, Putin byl zdrženlivý. „Naší jedinou povinností je dodržovat minský protokol. Pokud je Ukrajina připravena, jsme připraveni i my,“ uvedl Putin. O možném vstupu Ukrajiny do NATO se téměř nemluvilo, protože podle ruského prezidenta „není o čem diskutovat“.

Dalším poměrně zásadním oznámením, které Putin učinil, je obnovení diskuzí o prodloužení vzájemné dohody o snižování počtu jaderných zbraní Start. „Díky bohu, že prezident Biden učinil správné rozhodnutí a souhlasil s prodloužením smlouvy Start o dalších pět let,“ uvedl Putin.

„Pokud jsou všichni vaši političtí oponenti mrtví, ve vězení nebo otrávení, není to signál, že si nepřejete férový politický boj?“ zeptala se Putina novinářka amerického webu ABC Rachel Scottová. Putin na otázku ale přímo neodpověděl. „A co všichni ti političtí demonstranti, které jste uvěznili, a neozbrojená osoba, kterou jste zabili při protestech v Kongresu?“ řekl Putin.

Schůzka prezidentů byla kratší, než se původně očekávalo, celkem trvala téměř 3 hodiny. Podle původních plánů měli oba muži na setkání vyhrazených 4-5 hodin. Americký prezident Joe Biden poté nastoupil do svého opancéřovaného vozu a z místa setkání odjel. Jeho tisková konference se očekává.

Biden ruského prezidenta do Bílého domu nepozval, narozdíl od svého předchůdce Donalda Trumpa, který tak po jejich summitu v roce 2018 učinil. „Myslím, že musí nastat správné podmínky, než se dostaneme do této fáze,“ uvedl Putin.

Prezidenti Ruska a USA nejprve jednali za zavřenými dveřmi pouze ve společnosti překladatelů a amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena s protějškem Sergejem Lavrovem. Po jednání, které trvalo asi hodinu a půl, se počet účastníků schůzky podle AP rozšířil na pět na každé straně.

Za ruskou stranu se podle agentury TASS přidali mimo jiné náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov, Putinův poradce pro zahraničí politiku Jurij Ušakov či náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov. Americkou delegaci podle CNN doplnili Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan, šéf ruské sekce americké Národní bezpečnostní rady Eric Green či náměstkyně ministra zahraničí Victoria Nulandová.

Chaotický úvod

Úvod schůzky byl podle řady médií poměrně chaotický. Účastníky schůzky v Ženevě na začátku přivítal švýcarský prezident Guy Parmelin. „Přeji vám plodný dialog v zájmu vašich zemí i světa,“ řekl. Biden se poté obrátil k Putinovi a nabídl mu ruku, Putin udělal krok směrem k němu a podal mu ji.

Později se podle webu New York Times (NYT) společně přesunuli do zdobené knihovny, kde oba muži seděli s kamennými tvářemi a v tichosti, zatímco zástupci zpravodajských médií se přetlačovali, aby se dostali dovnitř.

Biden pronesl několik slov, než se s Putinem přesunuli do soukromí. Setkání označil za diskusi mezi „dvěma velmocemi“. Biden podle agentury AP přikývl, když se ho jeden z novinářů zeptal, zda lze Putinovi důvěřovat. Bílý dům ale rychle zareagoval. Mluvčí Bílého domu Kate Bedingfieldová v tweetu zdůraznila, že prezident „zcela zjevně neodpovídal na žádnou jednotlivou otázku, ale obecně kývl na znamení uznání novinářů“.

„Rád bych vám poděkoval za iniciativu k dnešnímu setkání. Přesto se v americko-ruských vztazích nahromadilo mnoho problémů, které vyžadují setkání na nejvyšší úrovni, a já doufám, že naše schůzka bude produktivní,“ řekl Bidenovi Putin, který do Ženevy přiletěl ze Soči. Podle AP ale také ignoroval dotazy novinářů, včetně toho, zda se bojí uvězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

K Navalnému se ale Putin vyjádřil na tiskové konferenci, která proběhla po skončení summitu s Bidenem, ačkoli ho přímo nejmenoval. „Občan, kterého jste zmínili, věděl, že porušuje zákon,“ řekl Putin.

Setkání prezidentů Spojených států a Ruska v ženevské vile La Grange proměnilo švýcarské město na břehu jezera v rušné mraveniště s tisícovkami policistů, vojáků, diplomatů a novinářů. Podle švýcarského listu Le Temps bude na bezpečnost prezidentů Bidena a Putina a asi 800 členů obou zahraničních delegací dohlížet přes 3 500 příslušníků bezpečnostních složek.

Ruští i američtí novináři, kteří se schůzky chtěli účastnit, se navzájem obviňují z nevhodného chování. Zpravodajka americké televize CBS Christina Ruffiniová na Twitteru napsala, že „masivní klubko ruských novinářů zabránilo ve vstupu člověku, který měl zprostředkovávat audiozáznam pro americká média.“ Tajemník Svazu ruských žurnalistů Timur Šafir naopak podle ruské tiskové agentury RIA obvinil z neomaleného chování americké novináře.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované