Hlavní obsah

Útěk před otcem, manželem a dubajským vládcem. Princezna žádá soudní ochranu

U britského soudu se hraje o osud první rodiny Dubaje. (Video: Daniela Kučerová, Reuters)

Mocný emír Maktúm se snaží dostat co nejrychleji děti zpátky do emirátů. Publicita se mu vůbec nelíbí.

Článek

Zprávu, že princezna Hája ibn al-Husajn a její dvě děti utekly od šejka Muhammada bin Rašíd Al Maktúma, zveřejnila zahraniční média už v červnu. Nyní manželka u vrchního anglického soudu požádala o příkaz na ochranu před nuceným sňatkem a dále o příkaz na ochranu před násilím či vyhrožováním. Pětačtyřicetiletá princezna usiluje i o svěření dětí do opatrovnictví. Tak, aby byly do hlavního rozhodnutí v rukách soudu.

Podle britské zákonné definice první z požadovaných příkazů pomáhá v případě, kdy je člověk do manželství nucen anebo v takovém sňatku již přetrvává. List The Guardian s odkazem na své zdroje napsal, že se tento příkaz má týkat jednoho z dětí – dcery či syna – ve věku sedm a jedenáct let.

Jak princeznu Háju, tak emíra Maktúma zastupují známí odborníci na rodinné právo. Manželka dubajského vládce si najala Fionu Shackletonovou, která zastupovala prince Charlese během rozvodu s princeznou Dianou, zatímco na druhé straně stojí Helen Wardová, jež zastupovala britského režiséra Guye Ritchieho, když se rozváděl s americkou zpěvačkou Madonnou.

Oficiálně dubajská diplomacie k případu mlčí. Zástupce londýnského velvyslanectví Spojených arabských emirátů řekl: „Vláda SAE nemá v úmyslu komentovat obvinění týkající se soukromých životů jednotlivců.“

V podobném duchu reagovali i šejkovi zástupci: Odmítají komentovat „soukromou záležitost“, kterou řeší soud.

The Guardian ovšem uvedl, že Maktúmovi zástupci usilují o urychlené navrácení dětí do Dubaje a také o omezení možností novinářů, kteří o řízení informují. Soudce Andrew McFarlane druhý bod zamítl s tím, že existuje zájem na tom, aby veřejnost měla o událostech rámcovou představu.

Sedmdesátiletý šejk Maktúm, mimo jiné viceprezident Spojených arabských emirátů, s princeznou uzavřel sňatek v roce 2004. Svatba s bývalou členkou Mezinárodního olympijského výboru byla jeho již šestou. S dalšími ženami má více než 20 dětí. Princezna Hája soutěžila v jezdeckých skocích na olympijských hrách v Sydney v roce 2000.

Slyšení v Londýně se zúčastnila jen ona, emír nikoli.

Princezna původem z Jordánska, nevlastní sestra jordánského panovníka Abdalláh II., není zdaleka první ženou, která se pokusila před Muhammadem bin Rašídem Al Maktúmem o útěk.

Loni v září zveřejnila organizace Amnesty International zprávu o násilném držení jedné z jeho dcer z jiného manželství ve Spojených arabských emirátech. Princezna Latífa se v březnu pomocí francouzského špiona a finské kamarádky pokusila o útěk po moři do USA. Byla však zadržená saúdskými a indickými komandy a deportována zpět do země.

Šířící se mediální zprávy o Latífině násilném držení ministerstvo zahraničí SAE popřelo. Latífa prý byla doma a žila se svou rodinou. Také video, které Latífa natočila v lednu a obviňuje v něm svou rodinu ze zneužívání a omezování, označili za nepravdivé.

Žena na nahrávce popsala svou situaci jako neúnosnou. „Můj otec se stará jen o svoji pověst. Aby ji ochránil, je klidně schopný někoho zabít,“ prohlašovala ve čtyřicetiminutovém videu. „Pokud se na něj díváte, neznačí to nic dobrého. Jsem buď už mrtvá, nebo ve velmi zlé situaci.“

O útěk se Latífa pokusila poprvé v šestnácti letech. Tehdy byla zadržena hned na hranicích SAE a následně strávila tři roky na samotce, během kterých byla dle vlastních slov fyzicky i psychicky mučená.

V roce 2000 se pokusila před otcem utéct i tehdy osmnáctiletá Šamsa. Tu však na cestě z domu v Surrey ve Velké Británii přepadla skupina mužů v Cambridge, kteří ji odvlekli do auta a odvezli zpátky do Dubaje. Za trest pak strávila osm let ve vězení.

Doporučujeme

Další zprávy

  • USA zařadily na sankční seznam íránského ministra

    Spojené státy zařadily íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa na sankční seznam. Na svém webu to dnes oznámilo americké ministerstvo financí, které sankce spravuje. Zaríf podle agentury Reuters uvedl, že USA ho zařadily na černou listinu, protože představuje hrozbu americké agendy.

    Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované činitele administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa napsala, že Washington bude pokaždé zvažovat, zda Zarífovi povolí cestu do USA, a to včetně návštěvy OSN v New Yorku.

  • Fed snížil základní úrok o čtvrt procentního bodu

    Měnový výbor centrální banky USA (Fed) podle očekávání snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 2,00 až 2,25 procenta. Je to první snížení úroků od prosince 2008, kdy světová ekonomika čelila nejhorší krizi od 30. let minulého století. Banka v prohlášení uvedla, že k rozhodnutí ji přiměly obavy o vývoj globální ekonomiky a mírná inflace v USA. Naznačila rovněž, že je připravena náklady na úvěry dále snížit, pokud to bude nutné, napsala agentura Reuters.

  • Počítače Ministerstva zahraničí napadli hackeři

    Počítače Ministerstva zahraničí opět napadli hackeři. Uvedl to dnes Deník N na základě vyjádření policie. Podle serveru útok z doby krátce před začátkem prázdnin zasáhl e-mailové schránky úřadu, ale citlivé informace zřejmě neunikly. Součástí vyšetřování je i otázka, zda tento případ souvisí se dvěma útoky na elektronickou poštu ministerstva z let 2016 a 2017. Za jedním z nich podle Bezpečnostní informační služby (BIS) stály ruské rozvědky.

    Jaké informace hackeři díky útoku získali, zatím není jasné. Podle serveru ale zasáhli pouze vnější elektronickou síť ministerstva. Do vnitřní sítě, přes kterou jsou zasílány důležitější informace, třeba i diplomatické depeše, se zřejmě nedostali.