Hlavní obsah

V Babišově vládě se začínají utahovat opasky. Ťok je připraven škrtnout 100 úředníků

13. 3. 2019

Kolegové z vlády řeknou ministryni financí své představy o úsporách. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

Ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš se ve středu dopoledne sejdou s ministry, aby projednali úspory v resortech. Za sociální demokraty ale dorazí jen jejich předseda Jan Hamáček.

Článek

Státní rozpočet se na začátku roku nevyvíjí podle představ Ministerstva financí. Na konci února byl ve schodku 20 miliard korun, loni si přitom vláda užívala přebytek téměř 26 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) proto vládním kolegům nařídila hledat úspory.

Příští rok mají ušetřit 25 miliard a propustit deset procent úředníků.

Většina ministerstev v první odpovědi říká, že požadavek Schillerové nesplní. Mezi několik výjimek patří ministr dopravy Dan Ťok (ANO), který sice nevidí reálně, že by našel podle zadání přebytečných 14 miliard, seškrtat úředníky ale prý zvládne.

„Víme, že bychom si poradili v resortu s deseti procenty zaměstnanců. Na druhé straně jsme ale daleko od toho, abychom plnili velká očekávání, především co se týče investic,“ sdělil ministr na otázku Seznamu, který se ho stejně jako dalších kolegů z vlády zeptal, jak bude na zadání ministryně financí reagovat.

Ministerstvo dopravy má 1023 zaměstnanců, se stovkou z nich je tak Ťok ochotný se rozloučit.

O úsporách budou dnes Babišovi ministři poprvé společně jednat ve Sněmovně, za ČSSD však přijde podle posledních informací jenom předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček.

Většina členů vlády se však o návrhu úspor předem bavit nechce. „Ministerstvo spravedlnosti se bude snažit ušetřit zejména na provozních nákladech a dále budou v resortu identifikovány činnosti, které nejsou plně efektivní nebo jsou zbytné,“ řekl Seznamu mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Konkrétnější nechtějí být ani ministerstva školství, zemědělství, průmyslu nebo kultury. Tajemné zůstává dokonce i Ministerstvo financí, ačkoliv Alena Schillerová sama sobě jasně naplánovala zeštíhlení výdajů o tři miliardy.

Ministerstvo pro místní rozvoj razantní škrty odmítá a resort obrany očekává, že letos bude naopak nabírat přes dva tisíce lidí.

„Rozhodně se nebudou krátit počty armády nebo přehodnocovat náborový cíl, kterým je v letošním roce 2200 nových vojáků,“ vypočítává Petr Sýkora z tiskového oddělení Ministerstva obrany (MO). „I počet zaměstnanců MO a podřízených organizací musí být takový, aby byli schopni zabezpečit agendu spojenou jak s posilováním armády, tak s její modernizací.“

Plány ministerstev na úspory:

Ťok (MD): Hodlá propustit 10 procent úředníků.

Hamáček (MV): Uvažuje o systémové úspoře okolo tří procent.

Schillerová (MF): Škrtla 212 neobsazených pozic.

Vojtěch (MZ): Zrušil 54 volných míst a chce ušetřit 250 milionů na IT.

Maláčová (MPSV): Propustí 600 úředníků zrušeného Fondu dalšího vzdělávání, stovky milionů chce ušetřit revizí dávek na bydlení.

Dostálová (MMR): Sníží výdaje o 200 až 300 milionů.

Metnar (MO): Plošné škrty nechystá, nabere 2200 nových vojáků.

Brabec (MŽP): Zruší 70 míst v Agentuře ochrany přírody.

Ostatní ministerstva odpověděla, že si teprve dělají analýzu nebo žádné konkrétní škrty nesdělila.

Také ministr vnitra Jan Hamáček, který další čtyři sociální demokraty na schůzce ministrů zastoupí, plošné škrty ve svém resortu odmítá.

„My řešíme tu věc systémově, ale rozhodně to není o desetiprocentní decimaci, to možné není a podle mě to ví i paní ministryně,“ je přesvědčený Hamáček. „Systémová úspora je možná někde v řádu tří procent, ale musíme jít cestou slučování oddělení nebo redukce počtu představených.“

Vnitro má v roce 2020 za úkol ušetřit asi čtyři miliardy, Hamáčkovo řešení ale přinese jen zhruba dvoumiliardovou úsporu.

Podobnou věc nejspíš Hamáček vyřídí Babišovi a Schillerové také za ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Ta po nástupu do funkce zrušila Fond dalšího vzdělávání, takže k letošnímu 30. červnu skončí v resortu 600 úředníků. Další úsporu vidí ve změně systému dávek na bydlení, čímž by mohl resort ušetřit několik set milionů.

„Ke konci roku jsme zeštíhlili vedení MPSV, tam se bavíme asi o tuctu pozic představených. Nečekám na výzvy Ministerstva financí a dělám si pořádek v resortu průběžně,“ říká Maláčová.

Právě na velký počet vedoucích pracovníků nedávno ministryně financí Schillerová upozorňovala.

Na jednoho řídícího zaměstnance připadá podle ní na úřadech méně než pět podřízených. Její Ministerstvo financí se ale vydalo cestou rušení neobsazených míst. K začátku roku jich škrtlo 212.

Stejně tak Ministerstvo zdravotnictví zrušilo 54 pozic. Resort ministra Adama Vojtěcha (ANO) by mohl podle svého odhadu ušetřit jen v oblasti IT do roku 2022 asi čtvrt miliardy.

Razantní škrty neočekává ani místopředseda hnutí ANO a ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Neumím si moc představit, že by to bylo plošně 10 procent, protože u nás to není jen ministerstvo, ale i resortní organizace typu České inspekce životního prostředí, České geologické služby, Českého hydrometeorologického ústavu a u mě ta úspora vychází asi na 350 lidí, a to není málo,“ sdělil Seznamu Brabec.

Celkem chce ministryně financí škrtnout 12 420 úředníků. Jak už však Seznam upozornil, z dokumentů o rozpočtech za posledních pět let vyplývá, že jen samotní ministři za hnutí ANO nabrali za tu dobu 3,5 tisíce nových úředníků a zaměstnanců.

Ministerstva ale nyní nemusí jít cestou propouštění svých lidí. Rušit se mohou neobsazená místa. Už v letošním návrhu státního rozpočtu bylo plošně zrušeno 1300 pozic.

Uvažuje se ale také o konci slev na jízdném pro studenty a seniory, které chce ministryně Maláčová vyměnit za vyšší valorizaci důchodů. ČSSD také navrhuje zvýšení daně pro banky z 19 na 25 procent a digitální daň pro společnosti, jako jsou Facebook nebo Google. Naopak plán Schillerové na zrušení superhrubé mzdy a přenesení nákladů za státní pojištěnce z rozpočtu na zaměstnance a podnikatele, rychle narazil.

Omezit výdaje rozpočtu navrhuje i Národní rozpočtová rada. Podle ní dojde ke zpomalení tempa růstu daňových příjmů, a tak považuje za nutné snížit tempo růstu některých výdajových položek. Jedině tak bude možné dodržet plánovaná salda státního rozpočtu v letech 2020 a 2021.

Doporučujeme