Hlavní obsah

V Brdech vzniklo 42 malých vodních ploch, které mají zadržet vodu v krajině

Foto: Michaela Rambousková, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

22. 10. 15:04

Vodní plochy zadrží vodu v krajině a vytvoří podmínky pro rozvoj rostlinných i živočišných druhů. Tůně s plochou do 300 metrů čtverečních vznikly ve spolupráci s CHKO Brdy třeba na Padrťských pláních a u Strašic.

Článek

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) vybudovaly za čtyři roky v plzeňské i středočeské části Brd 42 malých vodních ploch. Podle rokycanského starosty Václava Kočího (Pro naše Rokycany) zpomalí tůně odtok vody a udrží ji tam. Vodu z Brd získávají Rokycany, Strašice a další obce okresu. Letos tam rozšířily a opravily podzemní zdroje.

„Hloubení tůní je jednoduchý způsob jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody nebo jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky. Vlivem stáří se mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu,“ řekl šéf brdské divize VLS David Novotný. Lesy vynakládají ročně na budování a udržování tůní statisíce korun.

První čtyři vyhloubily na Hrachovištích v lesní správě Jince v roce 2018. „O rok později vznikly tři na Padrťských pláních a tři na lesní správě Strašice. Loni vznikla čtveřice vodních ploch na jineckých Baštinách, dvě na Pource na Nepomucku a osm na Padrtích, letos k nim přibylo 14 tůní na správách Obecnice a Mirošov,“ řekl mluvčí VLS Jan Sotona. Program Živá voda podporuje ministerstvo životního prostředí.

Na loukách u Padrťských rybníků v první zóně CHKO Brdy se díky tvorbě tůní a vytváření zákrut odvodňovacího příkopu zpomalil odtok vody a vytvořily se nové biotopy pro obojživelníky. Tůně jsou malými biotopy pro mokřadní byliny a vodní živočichy, řekl mluvčí. Brdská divize VLS dále dokončuje stavbu nádrže Klášterka s tůní, která má vylepšit vodní bilanci v zalesněné krajině.

Rokycany, Strašice, Mirošov a Kamenný Újezd letos v Brdech zhruba za 17 milionů Kč rozšířily vrty a opravily drenáže, které odvádějí vodu do studen. Cílem je zvýšit kapacitu podzemních zdrojů. Původní objekty na jímání a potrubní rozvody se budovaly kolem roku 1900, vlivem počasí a sucha jejich vydatnost klesla. Obce také přestaly odebírat vodu z Padrťských rybníků kvůli špatné kvalitě. Povrchová voda míří do obcí ještě z Třítrubeckého potoka.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Vodní plochy

Doporučované