Hlavní obsah

V Česku uvázly tisíce zahraničních studentů. V Olomouci je museli izolovat

Foto: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia

Mendelova univerzita v Brně.

Reklama

8. 4. 2020 12:35

Stovky zahraničních studentů zůstávají během pandemie v České republice. Univerzity jim pomáhají zapojit se do nejrůznějších aktivit a výuky, nemocným ale zajišťují třeba i nákupy.

Článek

Vybrali si studium v zahraničí a vyrazili. Někteří před půl rokem, jiní až v únoru. Všichni ale byli už dávno za hranicemi, když se nový typ koronaviru rozšířil po světě. Tisíce studentů z různých koutů světa tak zastihla pandemie právě v České republice. Někteří se rozhodli vrátit domů, jiní ale z nejrůznějších důvodů zůstali. České univerzity teď čelí tomu, jak se o cizince postarat.

Na Mendelovu univerzitu přijely strávit tento semestr přibližně tři tisíce studentů ze zahraničí. Po vypuknutí pandemie jich v Brně zůstává kolem pěti set. „Hodně jich je ze skutečně vzdálených destinací, například z Indie nebo Afriky, což jim samozřejmě možnost návratu ztěžuje,“ uvedl mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána.

Zahraniční studenti se zapojují do online výuky, zájem mají také o dobrovolnickou činnost například v zemědělské oblasti. „Navíc jsme zpřístupnili speciální telefonní linku, která je dostupná čtyřiadvacet hodin denně. Studenti často volají a ptají se na aktuální informace, někteří se snaží dostat domů. Těm se společně s ambasádami snažíme pomoci,“ doplnil Vrána.

Kolem deseti tisíc zahraničních studentů, zapsaných buďto v akreditovaných programech, nebo na krátkodobém studijním pobytu, evidovala letos v březnu Univerzita Karlova. Jen několik desítek z nich se rozhodlo studium ukončit. „Ostatní nadále pokračují ve studiu formou online výuky. Spousta jich také hledá možnosti, jak pomoci. Není to kvůli jazykové bariéře snadné, ale třeba 3. lékařská fakulta využívá své studenty-mediky jako pomocné síly, případně k obsluze anglicky provozovaných telefonních linek,“ sdělil mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Právě nejstarší česká univerzita má ale se zahraničními studenty i jednu nepříjemnou zkušenost. „V polovině března pořádali studenti programu Erasmus navzdory všem zákazům na kolejích Na Větrníku party. Na místě byli jak zaměstnanci koleje, tak i městská policie. Studenty jsme upozornili, že toto jednání je nepřípustné,“ popsal Hájek.

Na Masarykově univerzitě studuje aktuálně přes sedm tisíc studentů z cizích zemí. Kolik se jich vrátilo domů a kolik jich v Brně zůstalo, však univerzita neví. „Studenti nejsou povinni hlásit nám údaje o svém pobytu, nemáme proto přehled o přesných číslech,“ vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Ti, kteří v Brně zůstali, se kromě online výuky ochotně zapojují třeba do dobrovolnických aktivit.

„Desítky zahraničních studentů například šijí roušky nebo se účastní ostatních činností, které nevyžadují znalost českého jazyka,“ řekla Fojtová. Masarykova univerzita zveřejňuje všechny potřebné informace na speciálních webových stránkách v angličtině, navíc každý týden posílá všem svým studentům newsletter, a to jak v češtině, tak i v angličtině.

Ve zcela specifické situaci se ocitla olomoucká Univerzita Palackého. Nákaza koronavirem se tam prokázala hned u několika zahraničních studentů. Univerzita pro ně proto vyčlenila desítky pokojů na jedné z kolejí, ubytováni jsou po jednom. „K dispozici mají veškeré hygienické prostředky. Zásobování jim zajišťují dobrovolníci z řad studentů na základě internetové komunikace,“ popsala mluvčí Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová Dvorníková.

Nákup dobrovolníci nechávají u vstupu na koleje, kde si ho pak dotyčný vyzvedne. Do přímého kontaktu s nakaženým tak nepřijdou. „Podobně pomáhají také pracovníci menzy, kteří nemocným studentům stejným způsobem dodávají chlazené balené jídlo,“ doplnila Sýkorová Dvorníková. Studentům je navíc poskytována psychologická pomoc, a to jak telefonicky, tak prostřednictvím sociálních sítí.

O zahraniční studenty se kromě samotných univerzit starají také dobrovolníci ze spolku Erasmus Student Network (ESN). Za běžných okolností pořádají nejrůznější akce, které pomáhají cizincům lépe se adaptovat, poznat kulturu a začlenit se do komunity. Teď ale museli své aktivity pozměnit.

„ESN na mezinárodní úrovni upravilo svoji webovou stránku, v současné době nabízí činnosti, které jsou přizpůsobené životu v karanténě. Každá sekce může přidat jakoukoli aktivitu a kdokoli ze zahraničních studentů se může zapojit,“ vysvětlila Viktória Fojtlínová z olomouckého ESN. Zúčastnit se vysokoškoláci mohou například společného sledování filmů, šachového turnaje, ale i vzdělávacích nebo sportovních kurzů.

Jednou z těch, kteří se rozhodli v Česku navzdory pandemii zůstat, je Nika Čerčnik Pušavcová. Pochází ze slovinské Lublaně a přes projekt Erasmus studuje tento semestr mediální studia na Masarykově univerzitě. „Situace je teď těžká, ale všichni se snaží nám co nejvíce pomáhat. Někteří vyučující pořádají videokonference, jiní přímo nahrávají svoje přednášky,“ tvrdí. Celá univerzita podle jejích slov vychází zahraničním studentům vstříc a koordinátoři je denně informují o aktuální situaci. „Jsem pozitivně překvapená, ten přístup je neuvěřitelný,“ dodává Pušavcová.

Na českých vysokých školách za běžných okolností studují tisíce zahraničních studentů, další tisíce sem každoročně přijíždějí v rámci výměnných programů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru přerušily školy začátkem března prezenční výuku, studenti ale mohou dál pokračovat v online formě vzdělávání. Těm, kteří se rozhodnou vrátit domů, univerzity společně s ambasádami pomáhají návrat zprostředkovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované