Hlavní obsah

V českých nížinách vznikne lesostep, úrodný pás se posune na sever. A co bude dál?

Pokud bude sucho pokračovat, krajina se změní v lesostep. Bude potřeba změnit složení lesů i pěstované plodiny. (Video: Seznam.cz)

19. 5. 12:32

Postupující sucho může Česko proměnit v lesostep. Kromě lesníků se budou muset přizpůsobit i zemědělci a hledat plodiny, které snesou vyšší teplotu a méně vody. Mírný pás se přesune na sever.

Článek

Pokud budou nadcházející léta vypadat tak, jako to loňské, které bylo velmi teplé a chudé na srážky, česká krajina se podle odborníků znatelně promění.

Bude potřeba sázet jiné stromy a pěstovat jiné plodiny.

„Pokud by loňské počasí mělo pět až deset let pokračovat, pak zvláště v nižších polohách do 500 metrů nad mořem začne mít krajina charakter lesostepí, které už dnes známe z jižní Moravy. Začnou převládat suchomilné druhy dřevin i bylin,“ říká vedoucí Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jan Řezáč.

Ústav vývoj klimatu a jeho vliv na české lesy sleduje dlouhodobě, podle Jana Řezáče je proto vidět, že klimatická změna není věcí jen posledních několika let. Éra sucha, o které se hovoří v posledních přibližně čtyřech letech, se podle odborníků začala vyvíjet už v 90. letech minulého století.

„Za poslední normální období bych považoval 80. léta minulého století, od 90. let se už periodicky objevují sušší a sušší periody,“ vysvětluje Řezáč.

Rok 2015 však byl přelomový a o suchu se veřejně začalo hovořit po loňském extrémním roce. „Dopadů sucha už si začínala všímat veřejnost. Lidé viděli, jak vypadá příroda kolem nich, fotili to, sdíleli na sociálních sítích,“ říká.

Už dvě desítky let na změnu klimatu upozorňuje i ekologický aktivista Jiří Malík, který se dlouhodobě zabývá právě vodou a jejím udržením v krajině. Pokud bude sucho pokračovat, Česko podle něj přijde o jehličnany.

„Přijdeme o smrky, ale i o borovice, které nebudou schopné se chladit. Budeme tady muset mít listnáče, doufejme, že to zvládnou,“ říká a souhlasí s tím, že republika se bude měnit ve stepní oblast. „Už nám to ukazuje Morava, která již bývá označována jako olivová oblast, na západ od Prahy pak vzniká vinařská oblast.“

A nebude to jen změna druhové skladby českých dřevin, co bude provázet postupující sucho, ale i změna plodin pěstovaných na polích. „Musíme se připravit na to, že tady budou růst některé jiné plodiny a budeme vyvíjet plodiny méně náročné na vodu a více odolné suchu, což už se děje. Například Vysočina dřív byla bramborářská oblast, protože region byl vlhčí a chladnější. To se teď mění,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Podle něho však nejde o katastrofu. „Mění se to v celém světě. Úrodný pás se bude posouvat na sever, takže velmi úrodné bude třeba Švédsko či Finsko, kde bude tepleji. My jsme na hranici mírného pásu, proto je pro nás dopad větší než v jižních zemích, kde jsou na sucha a horka zvyklí. To je ale prostě vývoj, ten nezastavíme. Vody bude méně a budeme s ní muset hospodařit, ale určitě nebudeme pouštní zemí,“ říká ministr.

I když vývoj nikdo nezastaví, jsou podle odborníků možnosti, jak dopady klimatické změny na českou krajinu zmírnit.

„Paradoxně se suma srážek za rok tolik nemění, prší plus minus pořád stejně. Problém je v distribuci. Jsou dlouhá období, kdy neprší, především jarní a letní a pak přijdou krátkodobé přívalové srážky, kdy za jeden den naprší 50 milimetrů, ale voda v takovém případě odteče, protože půda je ztvrdlá. Druhým faktorem je, že se v průměru zvyšují roční teploty, to znamená větší výpar. To, nad čím se musíme zamyslet, je, jakým způsobem krajinu rozčlenit do menších celků, aby byla zelenější a zadržela víc vody,“ dodává Jan Řezáč.

Doporučené