Hlavní obsah

V hlavní roli vodík. Rýsuje se největší klimatická dohoda EU

Foto: Literator, Shutterstock.com

Jako benzin, ale je to vodík. Ilustrační foto.

Reklama

31. 5. 2020 19:03

Evropa sází ve svém plánu hospodářské obnovy na elektřinu pro velkoprůmysl bez škodlivých emisí. Navrhuje zvýšení výroby vodíku.

Článek

Zatím možná největší klimaticky ambiciózní balíček by měl vyčlenit desítky miliard eur na vodíkovou technologii a infrastrukturu pro zajištění výroby čisté energie.

Předsedkyně Evropské komise Ursula Von Der Leyenová uvedla, že je připravena pokročit se svým plánem dohody Green Deal. Cílem je do roku 2050 klimaticky neutrální cirkulární ekonomika, kde je hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.

Von der Leyenová se nechala slyšet, že čistý vodík a offshore (na moři, pozn. red.) větrné elektrárny budou hrát zásadní roli mezi technologiemi, do kterých by dle plánu Komise měla EU investovat. Z dlouhodobého hlediska komisaři preferují vodík. Vyzdvihují přitom výhodu, která spočívá v jeho skladovatelnosti (energetické úložiště), a upozorňují také na jeho využití coby vstupní suroviny v průmyslu.

Evropská komise plánuje představit vodíkovou strategii EU společně se strategií integrace evropských energetických systémů 24. června letošního roku. Strategie má vyústit v propojení jednotlivých sektorů energetiky, jejíž hlavní součástí bude vodík.

Právě tento prvek zmiňuje jako palivo budoucnosti stále rostoucí počet evropských zemí, například Nizozemsko, Německo či Portugalsko. Tyto regiony mají pro rozšiřování využití vodíku dobré podmínky díky infrastruktuře zemního plynu, kterou lze k přepravě vodíku využít.

„Cíl nulových čistých emisí v roce 2050 znamená v podstatě úplnou dekarbonizaci ekonomiky,“ uvedl Noe van Hulst, odborník na vodík z Nizozemska, v rozhovoru pro Bloomberg. „Čistý vodík je nezbytným klimaticky neutrálním nosičem energie – tedy kromě zelené elektřiny,“ dodal.

Hospodářský balíček EU má podle agentury Bloomberg zahrnovat plán na roky 2021-2027 a „nástroj obnovy“ ve výši nejméně půl bilionu eur. Unijní návrh však bude podléhat jednomyslnému schválení vlád 27 členských zemí. S různými národními zájmy, silou průmyslu a mírou závislosti na fosilních palivech se státy chystají k jednáním, která by mohla trvat měsíce, než se dosáhne definitivní dohody.

Několik kroků, které EU zvažuje:

- Rozšíření vývoje vodíkové technologie podle návrhu, který ukazuje, že prvek v současnosti představuje méně než 1 % evropské energetické spotřeby a používá se hlavně jako surovina v chemickém odvětví.

- Zvýšení produkce čistého vodíku na jeden milion tun ročně.

- Zdvojnásobení financování vodíkové iniciativy v rámci příštího rozpočtu EU na 1,3 miliardy eur a posílení spolupráce s průmyslem.

- Vyčlenění dvou až čtyř miliard eur v průběhu příštích dvou let na zahájení projektů, které budou financovány prodejem emisních povolenek.

- Podpora investic do obnovitelné energie a vodíkové infrastruktury.

Brzdou je koronakrize

Zpomalit zavádění vodíkových technologií v dopravě, energetice i průmyslu by mohla ekonomická krize vyvolaná koronavirovou pandemií. Asociace zaměřená na vodíkové a palivočlánkové technologie, Hydrogen Europe, která aktuálně zastupuje přes 160 firem ze soukromého sektoru, 78 výzkumných organizací a 21 národních asociací, zveřejnila tři zásadní výzvy, se kterými se sektor bude muset střetnout.

První z překážek budou malé podniky zaměřené na inovace v oblasti vodíku, o které se celý sektor opírá. Ty se budou potýkat s citelnými finančními ztrátami, které mohou vést až k vynuceným bankrotům.

Další rizikem jsou evropské závazky k naplnění klimatických cílů. Ty budou upozaděny, což by mohlo vést k zásadním škrtům v investicích firem do nízkoemisních technologií.

Poslední problém pak představují investoři, kteří s předchozími dvěma riziky mohou ztratit motivaci nadále financovat vodíkový sektor a podporovat jeho růst.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované