Hlavní obsah

V Hongkongu po půl roce demonstrovaly stovky tisíc lidí se svolením úřadů

Foto: Twitter.com/japanavi

Výročí šesti měsíců od začátku hongkongských protestů.

V Hongkongu se konala největší demonstrace od konání místních voleb před dvěma týdny. Podle organizátorů se shromáždilo 800 000 protestujících, místní policie hovoří o 183 000 zúčastněných. Informovala o tom BBC.

Článek

Hongkongské úřady povolily organizující Občanské frontě za lidská práva (CHRF) pořádání akce poprvé od 18. srpna. CHRF stála za červnovými převážně mírumilovnými milionovými pochody, Protivládní protesty v poloautonomním čínském území trvají déle než šest měsíců.

Většinou černě odění lidé různého věku se odpoledne shromáždili v centru města v parku Victoria Park na ostrově Hongkong. Vyvolávali heslo Svobodu pro Hongkong a nesli transparenty se svými požadavky. Objevovaly se vlajky Spojených států, Tchaj-wanu a Británie. Pochod pokračoval přes převážně obchodní čtvrti sedmimilionového města až do jeho finančního centra.

Organizátoři podle BBC předem vyzvali k pokojné demonstraci, aby se vyhnuli policejním zásahům. V sobotním prohlášení i vláda vyzvala ke klidu a uvedla, že „se poučila ze své lekce a nyní bude pokorně přijímat kritiku“. Podle účastníků je ale rozhořčení obyvatelstva Hongkongu větší než dříve, a to poté, co Lamová odmítla vyhovět jejich požadavkům navzdory tomu, že v místních volbách na konci listopadu utrpěla porážku.

V posledních měsících střety eskalovaly a staly se násilnějšími. Přesto byl nedělní pochod městem navzdory vysokému napětí do značné míry mírumilovný. Protestující chtěli podle agentury AFP dát úřadům poslední šanci, aby splnily jejich požadavky.

Účastníci požadují rezignaci správkyně Hongkongu Carrie Lamové nebo propuštění zadržovaných. Své další požadavky formovali do tzv. Pěti požadavků, mezi něž patří úplné stažení extradičního zákona, vytvoření nezávislé vyšetřovací komise kvůli údajné policejní brutalitě, zrušení klasifikace protestujících jako „výtržníků“, amnestie pro zatčené demonstranty a duální volební právo.

„Budu bojovat za svobodu, dokud nezemřu, protože jsem občanka Hongkongu,” řekla agentuře Reuters ve Victoria Parku černě oděná 40letá matka June. „Brzy budou Vánoce, ale my už nemáme náladu slavit,” vysvětlil Reuters třiadvacetiletý student Lawrence. Protestující byli ze strachu před postihem úřadů ochotni prozradit pouze křestní jména.

Po soumraku nastříkali někteří demonstranti na budovu Bank of China graffiti v protipekingském duchu. Přihlížející pořádková policie podle agentury Reuters nezasáhla, a to ani když protestující vykřikovali nadávky.

Demonstrace v Hongkongu začaly v červnu. Vyvolala je nevole nad návrhem zákona, který by umožňoval vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Postupně se protesty rozvinuly v širší hnutí proti hongkongské vládě a sílícímu vlivu Pekingu.

Doporučované