Hlavní obsah

V kopačkách v tramvaji a bez peněz. Jak teď fungují menší fotbalové kluby

Foto: Profimedia.cz

Jak v době koronavirových vládních omezení fungují neprofesionální fotbalové kluby?

Reklama

13. 10. 2020 9:25

Moc se o nich nemluví, jejich prostředí je přitom známé většině fotbalových nadšenců. Jak fungují menší kluby v době vládních omezení? Děti se v zimě převlékají na tribuně. Podle nejnovějších opatření nemůžou trénovat vůbec.

Článek

Profesionální sport se v Česku zastavil minimálně na dva týdny, jak ale bude po dobu omezení fungovat ten neprofesionální? Složitě. Nařízení se dotkne úplně všech, včetně těch nejmenších. Nové opatření z pondělního večera zakazuje aktivity neprofesionálního sportu celkově.

Hlavní problém mají kluby v organizaci. Na hrací ploše nesmí být více než 20 osob, jednotlivé týmy se tak musí na hřišti střídat. „Týmy se na hřišti mění tak, aby se nepotkaly. Je to složité, ale upravili jsme podle toho režim a respektujeme i hygienická nařízení,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv předseda pražské Admiry Josef Přitasil.

Kluby tak musely kompletně přepracovat tréninkové plány. „Intenzita počtu tréninků se musí v této době snížit, protože jednoduše nemáme dost místa. Největší vytížení hřišť je mezi 15:30 až 18:00. Takže tréninky třikrát až čtyřikrát týdně se budou, vzhledem k počtu týmů, těžko zvládat,“ přiblížil předseda klubu LOKO Vltavín Josef Neuberg.

Hráči zároveň nesmí využívat zázemí stadionů, na tréninky tak jezdí již oblečení nebo se v zimě převlékají na tribuně. „To je problém hlavně u mládeže. Děti jezdí na tréninky v kopačkách v tramvaji, nemůžou jako dospělí přijet odděleně v autech. Pokud se převlékají na tribuně, v pěti nebo šesti stupních nad nulou, akorát nastydnou a cestou z tréninku můžou někoho nakazit,“ pokračoval předseda FK Admira Praha Přitasil.

Právě mládežnické týmy tvoří nejpočetnější skupinu fotbalistů u neprofesionálních klubů. Organizace tréninků je ještě o to složitější, že do areálu mají zákaz vstupu rodiče. Ti své potomky mohou dovézt pouze ke vstupní bráně a zodpovědnost následně přebírají trenéři, kteří v těchto časech mají obzvláště napilno. Místo trénování je jejich hlavní náplní práce spíše zavazování tkaniček.

Neprofesionální kluby žijí hlavně z členských příspěvků, které hradí jejich fungování společně s přispěním sponzorů. V době omezení a koronavirové krize obecně je ale i tento přísun peněz v ohrožení. Některým rodičům totiž vzhledem k ekonomické situaci na zaplacení poplatku nemusí zbýt finance. A samotní sponzoři také mohou mít hluboko do kapsy.

„Máme 300 členů mládežnických kategorií. Každý z nich platí 2 500 korun čtvrtletně, tedy 10 tisíc ročně. Fotbal není levná záležitost. Pokud je tedy například maminka samoživitelka, může to být problém. V takových případech, když nás kdokoliv z rodičů požádá a víme, že můžou mít takové problémy, tak buď příspěvek úplně odpustíme nebo snížíme na polovinu a tak dále. Zrovna v neděli jsem podobný případ schvaloval,“ řekl Seznam Zprávám za Admiru Josef Přitasil.

Rodiče si zaplacením členského příspěvku de facto platí službu, od které očekávají, že splní jejich očekávání. To se ale v době omezení, a tedy například snížení počtu tréninků, dít nemusí a někteří z nich tak požadovali dokonce vrátit peníze už za jarní část fotbalové sezony. Dle vyjádření zástupců obou dotazovaných klubů jsou to ale naprosté výjimky.

„Rodiče, kteří v placení příspěvků zatím problém nemají, tak chápou, že nějaká omezení se zavést musí a že se tak může snížit například intenzita tréninků. Jsou rozumní a současnou situaci chápou,“ potvrdil Josef Neuberg, předseda FK LOKO Vltavín.

V poslední době ale už není tak neobvyklé přerušení finanční podpory ze strany sponzorů. V době zpomalení ekonomiky i menší kluby přicházejí o své partnery. „Je pochopitelné, že sponzoři prostředky raději přesouvají do svých firem a nedávají tolik financí na reklamu. I z toho důvodu tak náš roční rozpočet nedokážeme naplnit. V současné době tak počítáme s jeho snížením okolo 20 %. Hovoříme tak o částce v řádu statisíců,“ prozradil Seznam Zprávám Neuberg.

Zásadní vliv na finanční fungování klubu má další vývoj sezony a nejvíce samozřejmě její dohrání či opak. V případě dohrání přitom půjde i o to, jestli na stadion budou moci diváci. Jak Admira, tak i Loko Vltavín mají svá „A“ mužstva ve třetí lize, tedy v ČFL (Česká fotbalová liga). Kdyby stále platil zákaz přítomnosti fanoušků na stadionech, kluby by přišly o příjem ze vstupného.

„V průměru přicházíme o 20 tisíc za domácí zápas. Vždy záleží na atraktivitě soupeře. Pokud hrajeme se Slavií nebo Spartou „B“ je částka vyšší, když hostíme méně atraktivní soupeře, tolik na vstupném nevybereme,“ upřesnil předseda pražské Admiry Přitasil.

Kvůli ušlému zisku z jara žádaly už i některé neprofesionální fotbalové kluby o finanční náhradu ze strany státu. Rozdělování financí má přitom na starost Národní sportovní agentura.

„O finanční náhradu jsme žádali v rámci programu COVID-SPORT už 15. června. Brzy to budou 4 měsíce od zaslání žádosti a dodnes peníze nemáme. Nedostali jsme ani žádnou odpověď, stále jen musíme doplňovat další a další dokumenty. Předseda Národní sportovní agentury pan Hnilička sliboval, že podpora bude rychlá a jednoduchá. Tak je pomalá a složitá,“ řekl Seznam Zprávám Přitasil.

Na zmíněné informace reagovala Národní sportovní agentura následujícím prohlášením. „V rámci administrace programu COVID - SPORT došlo ke zdržení kvůli kontrole Evropské komise v oblasti veřejné podpory, což pro některé sportovní oddíly znamenalo pozdější vyplacení finančních prostředků. U konkrétního případu FK Admira Praha je vše již zadministrováno a zkontrolováno, během následujících dvou týdnů budou mít finance na účtě,“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv tiskový mluvčí Národní sportovní agentury Jakub Večerka.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované